Hlava XXII
Joseph Heller
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103606/bmid_hlava-xxii-shw-103606.jpg
4
2487
2487
Druhá svetová vojna. Na malom ostrove Pianosa v Stredozemnom mori sa nachádza základňa amerického letectva. Kapitán Yossarian, bombometčík, musí čeliť zlovestnému nepriateľovi: absurdite byrokracie vojenského aparátu. Bojuje proti nej jej vlastnou zbraňou: na nezmysel odpovedá nezmyslom. Víťazstvo je v nedohľadne, ale aspoň z času na čas sa môže uchýliť do nemocnice, kde má aj smrť „vyberanejšie spôsoby“. Hoci, Yossarian sa nikde nemôže cítiť v bezpečí. Priatelia sa strácajú a umierajú, vojenská mašinéria v spolupráci s Milom Minderbinderom silnie a napokon zostanú len dve možnosti: istá smrť alebo útek. Joseph Heller sa narodil v roku 1923 v newyorskom Brooklyne. Je autorom mnohých vynikajúcich románov a jedným z najprísnejších kritikov všetkých aspektov americkej spoločnosti. Jeho prvotina Hlava XXII patrí medzi najsugestívnejšie diela s protivojnovou tematikou, druhý román Niečo sa stalo je hlbokým ponorom do duše človeka, ktorý pochopil, aký klamlivý je mýtus o krajine neobmedzených možností. Úspešný bol aj román Gold nad zlato, v ktorom satiricky vykreslil vládne praktiky Washingtonu aj spôsob myslenia amerických Židov, a mnohé jeho ďalšie diela, v ktorých prostredníctvom humoru - komiky aj satiry - bojoval za rehabilitáciu ľudských hodnôt. Heller zomrel v roku 1999.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
Catch-22, 1961
více info...
Přidat komentář
Jen u Orra jsem si byla jistá, že je určitě blázen a pak zjistím, že dovesloval do ŠVÉDSKA!!! Má nejoblíbenější kniha, jen pořád nevím jestli Yossarian je nebo není blázen.
Skvělá parodie na válku,některé pasáže byly naprosto geniální,něco na způsob Haškova Švejka.
film mě dost nudil, a kniha asi podobně, protože tyhle příběhy z druhé světové války mi přijdou až moc vykonstruované.
Čierne komédie, to je moje. A táto kniha ňou určite je. Hoci po prečítaní prvej tretiny knihy to tak nevyzeralo. Potom sa to však už rozbehlo a na jej konci môžem povedať, že je to riadny nárez. Autorovým zámerom bolo vykresliť vojnu ako boj skôr s vlastnými, ako s oficiálnym nepriateľom. A to sa mu brilantne podarilo. Dlho pred filmom Čata. V tom je najväčší význam tohto románu.
Zajímavá kniha. Málokdy mě některé čtivo dokáže nahlas rozesmát a tady se to párkrát povedlo a i přes to, že některé absurdity mě opravdu pobavily, tak jsem v polovině knihu odložil. Děj se táhl jako rozteklý sýr a (až na těch pár vtipných kousků) mi to přišlo nemastné, neslané. Bordel mi v tom ještě dělala skutečnost, že každá kapitola byla o nové postavě a časem už jsem nedělal rozdíl mezi jednotlivými kapitány, generály a plukovníky...
Je to velmi zvláštní pocit, přistihnete-li se, že se smějete u něčeho (něbo něčemu), co v podstatě vůbec směšné není, ale naopak, mělo by to ve vás vyvolávat pobouření, vztek a zlost. Možná to je na knize to, co jí dělá tak dobrou. Místy až trochu ad absurdum, možná trochu zbytečně dlouhá, na mnoha místech šílená. Ale taková je válka.
Perfektní kniha, v podstatě je to esence absurdity. Četl jsem to ve slovenštině a mám dojem, že jsem se nasmál víc, než kdyby to bylo česky. ;) Na druhou stranu, film mne nezaujal. Myslím, že se mu nepovedlo přenést tu absurditu na plátno. Možná ty situace dokážou být absurdní (alespoň z mého pohledu) pouze na stránkách knihy.
Nebavila mě. Ani knížka, ani film. Je pravda, že lidem se líbí, připadá jim vtipná. Přečetla jsem ji skoro celou a pak jsem přeskočila na závěr - celé se to nedalo
Tak jak se postupně zvyšuje povinný počet náletů, tak se i postupně rozkrývá příběh celé bombardovací perutě a srkze postavy vykreslí snad nejabsurdnější román, který jsem o druhé světové válce četl. A zcela upřímně jsem při čtení nenáviděl všechny ty magory, počínaje Cathartem a jeho touhou po slávě v kombinaci s tupostí, přes Aarfyho za však-vy-víte-co, McWatta, Mila, Natelyho děvku, kaplana a plejádů dalších šílenců. A zároveň jsem některé postavy obdivoval a nutilo mě to číst jak o život. Před několika lety jsem skončil po třiceti stránkách, teď jsem rád, že jsem si knihu znovu otevřel. Doporučuju tuhle šílenost všem!
Nudné. Dost lidí - kluků - o tom bájilo, jak je to skvělé. Mně to teda skvělé nepřišlo. Nuda k uzívání, špatná styl a pořád se nějak nic nedělo. Čekala jsem, kdy se to začne hýbat, ale nezačalo. Film jsem neviděla a ani na něj nemám chuť. Divím se, že tahle knížka je v povinné četbě. O válce píšou jiní a o hodně lépe!
Jeden z nejlepších válečných románů! Velmi se mi líbí formulace (viz. níže), že se za humorem skrývají velmi mrazivé kořeny. Ano, je to tak. Hrůza války je v úžasném kontrastu s její nesmyslností a hloupostí lidí, kteří velí. Hloupostí lidí obecně, ale i jejich vychytralostí. Neduh českých učebnic je snaha přirovnat Hlavu XXiI ke Švejkovi. Na to jsem skutečně alergický. Jedná se o naprosto odlišná díla, která nemají naprosto nic společného. Humor? Jestli někoho napadne něco podobného, tak už může přirovnat Farmu zvířat ke sněhurce. V obou příbězích jsou zvířátka :-)) Neshazuji Haška, jen mi vadí to srovnávání. V každém případě je Hlava majestátní kniha, která stojí za přečtení!
Významný protiválečný román, který popisuje příběhy bombometníka Yossariana ve 2. světové válce, kdy Američané dobývají fašistickou Itálii. Autor, inspirovaný svými vlastními zážitky z války, dokonale popisuje absurdní atmosféru americké armády a válečné mašinérie. Yossarian zažívá mnoho naprosto absurdních nebo i mrazivých příhod. Pozná mnoho zvláštních postav a přitom se stále pokouší dostat se nějak z toho šílenství pryč a přežít.
Román musel v době vydání (1961) působit jako výbuch těžké pumy z Yossarianova bombardéru. V době, kdy byly média plné vojenské propagandy, všude vlály vlajky a hrdinové psali memoáry, tak Heller přišel se švejkujícím Yossarianem, který má příšerný strach, že ho všichni chtějí zabít, většinu času tráví simulováním v nemocnici nebo v bordelu. Heller je skvělý ve vytváření naprosto bláznivých parodujících situací (Milovy vajíčka, nahý muž na stromě, důležitý pumový rozptyl, major Major Major Major ...), nebo vyšinutých dialogů (Kdy jste neříkal, že vám nic nemůžeme dokázat?). Dokázal jsem si opravdu dobře představit celou tu specifickou atmosféru americké armády. Je také poznat, že má z války mnoho vlastních zážitků, tak jeho popisy bojové akce jsou hodně silné.
Trochu jsem měl problém s tím, že ze začátku na mě text působil trochu zpřeházeně, neurovnaně. Některé věci se vysvětlí až později. Celý román není tolik ucelený, je to spíš soubor mnoha příběhů a to společně s docela velkým počtem postav trochu brzdí ve čtení. Některé situace mi také přišli zbytečně nereálně přehnané. Zpočátku jsem si taky říkal, přesně v duchu Hlavy, kdo je vlastně tady blázen, jestli podivné postavy knihy, Yossarian nebo snad autor. Yossarian na mě působil jako nesympatický, cynický, povrchní frajírek, ale postupně mi začalo docházet, že to je nejlepší obrana, kterou vyděšený Yossarian ve válce má, proti tomu, aby se z toho všeho sám nezbláznil. Film je taky povedený.
Naprosto brilantní dílo, pravděpodobně to nejlepší, co jsem kdy četl. Akorát nemůžu říct, že by to byl román humoristický, jak spousta lidí tvrdí, protože zdejší humor má velmi temné a mrazivé kořeny.
To je prostě tak... tak... heršvec, lidi, já si to musím jít znova přečíst :D To nemělo chybu...
Výborná kombinace drsné reality a humoru. Tuto knihu bych si určitě ráda přečetla znovu.
Mnoho let moje vůbec nejoblíbenější knížka. A zároveň dílo, které mě seznámilo s nechronologickým vyprávěním. To bylo dlouho před tím, než jsem poprvé zhlédnul Pulp Fiction:) Hlava XXII je špičkově napsaná, dá se číst téměř jako válečný deník, protože líčí život posádky lehkého bombardéru dost věrně, ale zároveň je to pochopitelně protiválečné dílo překypující absurdním humorem, který miluju. 100%
No, na špičku knih bych to nezařadila, ale bavila jsem se u toho dobře, tak dobře, že mi nedělalo problém napsat o tom lehký referát a pobavit celou třídu dokonce tak, že po té knížce někteří sáhli :). Pokud nerostete z absurdit a z faktu, že nemáte přehled o situaci a pořád je tuna neznámých, doporučuji. Irving Washington
:)
Těm, co tu mluví o Švejkovi, doporučuji dílo Closing time (Zavíráme!). Heller měl o české literární tvorbě potuchy :).
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) satira zfilmováno americká literatura letectví rozhlasové zpracování vojenští letci válečné romány zfilmováno – TV seriál americké rományAutorovy další knížky
| 2005 |  Hlava XXII |
| 2005 | Bůh ví |
| 1998 | Něco se stalo |
| 1995 |  Zavíráme! |
| 2000 | Portrét starého umělce |
Výborná, výborná, výborná. Zezačátku snad chaotická a člověk by si i položil otázku : "tak tohle je ono?", ale vzápětí vás Hlava XXII přesvědčí, že si pět hvězdiček zaslouží.
Příběh Hlavy XXII je mrazivý a působivý. Velmi se mi líbilo vykreslení postav, sdílela jsem s Yossarianem mnohé pocity, co se vztahů s nimi týče. A je velmi smutné, když si člověk uvědomí, že někde opravdu žijí lidé s vedoucí funkcí, kteří neváhají riskovat ztráty na životech jen kvůli tomu, aby se dostali do výtisku novin.
Dalšího komentáře snad neřeba. Ostatně, sám fakt, že Yossariana, jediného člověka zachovávajícího si zdravý rozum, všichni považují za blázna, mluví za vše. A kdo by se taky nezbláznil...
Velmi jsem se bavila a tím víc jsem byla vyděšena, když se kniha chýlila ke konci. Ještěže to Orr tak hezky vymyslel.
Jako velmi dobrý komentář bych označila komentář uživatele valda.