Hlavní role
Vítězslav Jareš
Román přibližuje filmové zákulisí a odvrácenou stranu slávy. Filmová herečka Marie Polková, několikrát oceněná Českým lvem, si sáhne až na samé dno. Jako klientka protialkoholní komuny se v rámci terapie musí vrátit k minulosti, která ji dostala až sem… Není to tak dávno, kdy Marie šla od úspěchu k úspěchu. Přesto touží po větší výzvě. Po roli, která ji zapíše do historie. Zdá se, že její sen je nadosah, ale její neúspěšná kolegyně se jí pomstí. Šikmá plocha, na kterou Marie nedobrovolně vstoupí, je náhle stále strmější. Jediné špatné rozhodnutí zničí vše, co dřív tvrdou prací vybudovala. Dokáže se ještě někdy postavit zpátky na nohy? Pokud vás zajímá ukázka, napište si o ni na spisovatel.Jares@seznam.cz... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Marie Polková je úspěšná herečka, které zdánlivě nic nechybí, ale pod pozlátkem se skrývají traumata minulosti: smrt sestry, otec agent StB, odloučený starší manžel, syn anarchista a závislost na alkoholu. Pohled do zákulisí života filmových celebrit se čte snadno a nikde nedrhne. Nechybí samozřejmě happyend. Jen nechápu, jak mohla dostudovat DAMU s povinným absolventským představením, když měla fobii z hraní před lidmi a říkala, že naposledy hrála jako dítě.
Příběh se mi moc líbil. Zavede nás nejen do filmového zákulisí, ale provede nás hereččiným osobním životem. Líčení pocitů a myšlenek ve spojitosti práce x rodina. Ta dilemata, která se jí honila hlavou, aby dosáhla svých cílů. Přiznávám, že mi chvílemi lezla na nervy a říkala jsem si proboha, jsi slepá a hluchá? Ale to k celému příběhu patřilo a sedlo. Pro mě bylo hodně těžké vidět, jak jí byla kariéra přednější než syn....ale chápu, že to chtěla celé dělat hlavně pro něj, aby se měl dobře...jenže opět...za jakou cenu?...
Vcelku velmi příjemné čtení, kniha se mi líbila víc než Holky se čtečkou.
Už i proto, že hlavní hrdinka jednala tak nějak uvěřitelněji. Ale přestože se mi příběh líbil, nedokázala jsem se do něj úplně ponořit - a vím proč.
Prostě nejde mi to, když vím, že knížku psal chlap :-)
Byť ji napsal hodně dobře :-)
Anotace nám slibuje pohled do života alkoholem zlomené ženy, mě ale při čtení tak nějak něco chybělo. Začátek knihy byl hodně silný a já tak získala od knihy velká očekávání. I přes krátké kapitoly se příběh poněkud vlekl a já si nedokázala k hlavní hrdince vybudovat vztah. Pro mě z toho bylo cítit, že kniha byla napsaná mužem a nedokázala jsem se tak na hlavní hrdinku "emočně" napojit.
Jakmile se ale dějová linka přehoupne do části s léčebnou, začala mě kniha mnohem víc bavit, už to ale nedokázalo pozměnit mé celkové dojmy.
Co mě na knize bavilo bylo vykreslení hereckého prostředí a popisy toho, jak to chodí na place a za kamerou.
Začátek knihy byl naprosto bravurní a já byla nadšená. Autor má dobrý styl, kapitoly nejsou dlouhé a o záhadné otázky nebyla nouze. Bohužel, jakmile Marie začala vyprávět svůj příběh, začala jsem se nudit, narazila jsem na několik klišé a celkově mi chybělo něco, co by mě u příběhu udrželo. Musela jsem se do čtení vysloveně nutit. Bavit mě to opět začalo cca 50 stran před koncem, když Marie dovyprávěla a děj se "vrátil" do léčebny. Velmi mne mrzí, že autor nepojal knihu trochu jinak, že se celý děj neodehrával v léčebně, kde by postupně vyplouvaly na povrch střípky z Mariina života. Dle začátku jsem očekávala velké drama, postupně však děj sklouzl jinam. Dle mého názoru velká škoda.
S tímto českým autorem jsem se setkala poprvé a jsem moc ráda.
Hlavní role byla skvělá, bavila mě, jen v jedné části před koncem jsem se trošku nudila, ale úplný konec a hlavně epilog opět všechno zachránil.
Byla jsem svědkem vzestupu a následného pádu filmové hvězdy Marie Polkové, která se jakožto klientka v protialkoholní komuně v rámci terapie vrátí do minulosti a celý svůj život nám odvypráví. Od slavného vzestupu, po nezvratný pád. Napsala bych k tomu víc, ale to už bych prozradila moc. Musím jen podotknout, že se mi moc líbil Mariin vztah se synem Lukášem. A humor, kterým byla celá kniha protkaná. Četlo se to skvěle a děj krásně plynul.
Po dočtení jsem měla příjemný pocit. A knihu moc doporučuji!
Nelze se ubránit srovnání příběhu s příběhem Lídy Baarové. Pletky s politikou, zemřelá sestra, pobyt v léčebně jako pobyt ve vězení, matka jako neúspěšná herečka. Je toho tolik, co se dá přirovnat k osudu známé herečky. To mne trochu zklamalo, jelikož si nemyslím, že je vhodné něco takového dělat. Možná je to ale jen mé zdání, jelikož mám příběh rodiny Baarových pod kůží a vím o nich víc než běžný čtenář. Nicméně to nebyla jediná vada na knížce. Velmi mi vadila mluva Lukáše a Terezy. Výrazy jako "mamuš" a spoustu pokusů o napodobení slangu teenagerů bylo velmi trapné. Při takových pasáží jsem se styděla za to, že vůbec něco takového čtu. Celkově byla kniha hodně klišoidní. Plus jsem viděla v postavě Ondruše, který byl alespoň trochu zajímavý.
Herecké prostředí vykreslené přehnaně.
Nemohu dát víc než dvě hvězdy.
Čtivé, rychlé, příjemně dlouhé/krátké kapitoly. Ale vadila mi řada klišé i scény, které tam být nemusely a jen zbytečně rozpatlávaly děj. Rozhodně ale nedávám Jarešovi vale.
Příjemná kniha o tom, že i hvězdy první velikosti mají své kostlivce a strašáky a ono pověstné pozlátko, třpytící se navenek, není vždycky jenom zlaté.
Autor umí lepší věci, byl jsem docela zklamaný, rozhodně jsem čekal víc, některé části mi připadaly odbyté. Ale i tak ji nezatracuji, své čtenáře si určitě najde.
Knihu jsem přečetla jedním dechem - zajímavé téma i velmi čtivý obsah.
Jako matka jsem hlavní hrdince dobře rozuměla a uměla jsem pochopit i propad do alkoholu (ač s tím sama opravdu problém nemám, protože mám kolem sebe širokou milující rodinu). Závěr se může zdát trochu idylický, ale určitě ne nepravděpodobný.
Pane Jareši, na chlapa fakt dobrý :-)))
Už se těším na Vaši novou knihu Zavěšená pizza.
Při čtení mi stále "něco" chybělo.
Uvěřitelné bylo prostředí života herců i léčebny pro závislé. Zajímavé byly také úvahy, například ta o knihách a spisovatelích. Nikdy nebudu žena, která si nákupem bot vždy vylepší náladu, takže je možné, že jsem se s hlavní hrdinkou míjela právě proto. Charakterové vlastnosti jednotlivých postav ležely stále tak nějak na povrchu. Od autora jsem přečetla knihu 12. 12. , ta mě zaujala více.
Hlavní role je spíše knihou o společnosti a vlastním rozhodnutí, které zasáhne člověka osobně i mnohé v blízkosti. Dějová linka otce, jež se zapletl v minulosti s režimem, se ukáže jako velmi aktuální i pro současnost.
Jak jemně nás mnohdy vtahují cestičky, které nikam nevedou, ale skrze jejichž šeď nevidíme, kudy jinudy bychom mohli jít. To se mi na knize líbilo nejvíce. Nechci srovnávat s jinými autory, kteří tato témata zpracovávají pro mě uvěřitelnější formou.
Pěkná kniha, dobře se četla...
Přestože má šťastný konec, mám z ní takový melancholický pocit. Asi jsem si uvědomila (nebo spíš jsem si připomněla), že nic nemáme jisté. Stačí jeden chybný krok a o vše, co jsme dlouhá léta budovali, můžeme rázem přijít...
Oceňuji čtivost a dobrou znalost prostředí. Ano, tak nějak si představuju, že to u VIP našeho filmového prostředí chodí. Dál si ale o knize myslím, že je hodně povrchní. Děj nijak překvapivý, některé kapitoly mi přišly až naivní, četla jsem jakési psychologické klišé a neumělé pokusy o dialogy. Vnitřní i mezi osobami. Co je podle mě zabiják tohoto románu, je řeč dospívajících. Na té se po letech dobře pozná, jak je kniha stará. (Po jen málo letech bude působit jako kniha pro pamětníky, něco jako řeč v Cestě do hlubin študákovy duše) A stejně si myslím, že je to násilně a nepřirozeně naroubované na naši češtinu, tak se opravdu v rodině nemluví. Neznám nikoho, kdo by mámě říkal mamuša - např. Hlavní postava je vytvořena z mužského pohledu, a tomu odpovídá i její chování. Takže bohužel, knihu jsem zpočátku četla pozorně, od poloviny jen listovala a nemyslím, že mi něco zásadního uniklo.
Velmi zajímavé a čtivé. Čtení plynulo. Zajímavý vhled do filmového prostředí. Těším se na další knihy od tohoto autora.
Pro mě osobně tzv. oddychovka. Kniha se četla svižně, příjemně, žádná hluchá místa nejsou. Téma je zajímavé, vyprávěno z pohledu hl. postavy. Jako krkolomné jsem vnímala některé přímé řeči, protože takhle snad nikdo nemluví (rozuměje tím různé výrazy).
Z této knihy jsem četla jen ukázku. Kniha je velice čtivá, nicméně není to můj šálek kávy.
Je až neuvěřitelné jak si někteří lidé dokáží svůj život zkomplikovat. Samozřejmě zde je hlavním důvodem ochrana vlastního dítěte a pak se to už vezlo... Kniha na mě působila strašně osobním dojmem, jako zpověď nějaké kamarádky. Někdy jsem musela přestat číst, protože to bylo tak chmurné a depresivní až mi bylo smutno. Za sebe říkám 5* a před autorem smekám za podrobné a pravdivé přiblížení provozu protialkoholní léčebny.
Autorovy další knížky
2016 | 12. 12. |
2016 | Vor v zakone - hlava mafie |
2012 | Zloději času |
2022 | Holky se čtečkou |
2019 | Zavěšená pizza |
Ze začátku jsem přemýšlela, jestli ve čtení pokračovat, ale stejný pocit jsem měla i u Zavěšené pizzy a ta se mi nakonec líbila a v tomto případě to bylo stejné. Kniha mě vtáhla, oceňuji i popis pocitů očima někoho, kdo bojuje s alkoholem. Moc mě bavil závěr v léčebně. Fajn čtení, které mě donutilo přemýšlet nad tím, že člověk by opravdu neměl soudit činy druhých, jelikož málokdy víme, co k daným činům vedlo