Hlavolam lásky
Barbara Cartland
Prvotina Barbary Cartland. Pařížské jaro, plné příslibů, uvítá osmnáctiletou Monu na prahu života. Přímo z kláštera, kde byla vychována, odjíždí do Londýna, kde se ocitne přímo ve víru nejbohatší a nejzábavnější společnosti. Její falešné pozlátko ji však brzy unaví a tak se provdá za spolehlivého, hodného Petera. Jaké je však její zděšení když zjistí, že Alec, jeho protřelý bratr, je právě tím mužem, s nímž prožila neuvěřitelnou noc. Toto krátké dobrodružství jí však stále nedává spát. A síla bouřlivých emocí překvapí i ji samotnou. Dokáže mladá dívka odolat obtížím a pokušení zkušeného svůdce i vlastní nově nabyté svobody? Zdá se, že Monu její krása a vtip vedou pouze do neštěstí. Ve sporu mezi rozumem a citem, mezi hříchem a nevinností, dojde ke dramatickému konfliktu plnému překvapivých zvratů, během nichž Mona postupně rozluští tajemství svého srdce. Ale autorka Barbara Cartland je mistryní happyendů, takže se na šťastný konec můžete těšit i tentokrát. Ale pozor: Svatba to tentokrát není!... celý text
Přidat komentář
Za mě to nebylo nic moc, vůbec mě to nebavilo.Začátek byl super,ale potom už jen nuda. Na takto útlou knihu tam toho bylo napsáno až moc a nebylo to rozpracované.
(SPOILER) Ja som tiež bola zvedavá na autorkinu prvotinu, lebo tiež som jej fanúšička a mám čo-to od nej už viackrát prečítané. Trochu ma však príbeh sklamal, že sa odohráva v 20-tych rokoch 20. storočia a vo výpočte nekonečných večierkov, ktoré Mona absolvovala. Príbeh mi ešte pripomínal knihu Zlomené srdce, dokonca, neviem, či sa manžel hlavnej postavy nevolal tiež Peter. Takže áno, kniha je svojím spôsobom výnimočná, no nebude patriť medzi moje srdcovky od autorky.
Tato kniha pro mne byla velkým zklamáním. Strašlivě mě nudila, myslela jsem, že ji nedočtu. V porovnání s několika málo dalšími knihami, které jsem od autorky četla, je sice propracovanější co do popisu myšlenek a motivací postav, ne tolik naivní, ale nějak mi chybělo více akce, lepší dialogy, větší spád, sympatičtější hrdinové. Jednu hvězdičku dávám za popis atmosféry dvacátých let (což byla v době vydání knihy autorčina současnost).
Je to má první kniha od této autorky. Trochu mi trvalo než jsem se do ní začetla, ale následně jsem byla ráda, že jsem vydržela. Moc krásný příběh a 4 * pro ten konec čekala jsem víc užít si to trošku s nimi pár stránek navíc bych přivítala.
Byla jsem tolik zvědavá na knihu kterou to vlastně všechno začalo, na knihu o které je zmínka na každém přebalu knihy a konečně se mi do rukou dostala Jig-saw. Ta kniha si 100% zaslouží být bestsellerem. Četla jsem více než 100 knih od Barbary Cartland, ale tato je bezesporu její nejlepší knihou. Je tak jiná. Chvílemi jsem si až říkala že to snad ani nepsala B.C. Popisy pocitů hlavních postav byly tak reálné že jsme to s nimi prožívala až do úplného konce. Spílala Moně za její hloupost a měla chuť utěšovat Petera který v minulosti tolik trpěl a teď trpěl tolik kvůli manželce. Ve chvílích kdy Mona krutě trpěla za svoje chyby mi jí bylo líto, ale zároveň jsem byla ráda že si uvědomila jaká byla husa ... na konci bych přivítala i pár stránek navíc, protože usmíření mi přišlo tak na rychlo že jsem zatoužila aby bylo více popsáno, ale ono asi vážně nebylo potřeba dalších slov, protože všechno vlastně bylo popsáno v knize už před tím ... Co dodat na závěr... 5 hvězdiček je málo, tahle kniha je prostě best :-)
Na to, že je to autorčina prvotina, tak to bylo velmi dobré. Sice nemám ráda příběhy o milostných trojúhelnících, ale tento se mi líbil, tedy až na Aleca, ten my nebyl sympatický vůbec.
Veľmi pekný príbeh manželského trojuholníka. Autorka sa pekne pohrala s charaktermi postáv, s ich vnútorným rozpoložením, potlačenými túžbami a tak podobne. Opäť jeden príbeh o tom, ako to dopadne ak sa vydáva mladé nevybúrené dievča. Je to jeden z tých príbehov, kde si nedovolíte preskočiť ani riadku.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Srdce v sázce |
| 1992 | Sissi - Soukromý život Alžběty, císařovny rakouské |
| 2002 | Nádherná svatba |
| 2003 |  Krása není všechno |
| 2020 | Bezcitný hrabě |
Som si povedala, že babičkina obľúbená autorka, chcelo by to prvotinu skúsiť a ešte k tomu bude do výzvy - staršia ako ja a dokonca staršia aj ako moja nebohá milovaná babička (1. vydanie dokonca pred rokom 1950), tak som sa na ňu vrhla a... ajhľa, nejak to... proste nebolo ono. Nebudem sa opakovať po ostatných tu, lebo názor je vlastne rovnaký, ťažko sa mi šlo začítať, jednanie postáv mi prišlo rozvleklé, nelogické, no nejak sme to dobojovali spoločne do zdarného konca :)