Hlavosvět: U Zvědavého poutníka
Jan Šumbera
Kdo by tušil, že si někdo vybere za nástroj vzniku nového světa třináctiletou dívku, aniž by se kohokoli ptal? Světa, který má být lepší než ten dosavadní. Ale utéct z bolesti a utrpení není tak snadné. Zvláště když existují lidé, kteří bez ostychu šlapou po štěstí druhých, zatímco hledají to své. A vůbec, byl by svět bez zla dobrý? Do barvitého příběhu vstupuje několik bohatě prokreslených a nezapomenutelných postav. Děti, starci, skřítci, trollové, vlci, Tvůrci, Umělci přírody - ti všichni si zde našli své místo. Jejich osudy se důmyslně proplétají a děj se ubírá do magické skutečnosti, jež se pomalu mění v mýtus. V hlavě každého totiž existuje jedinečný Hlavosvět a vše prostupují tajemné runy pocházející z okvětních lístků zaniklých runových stromů. V pestrém ději přichází selhání i prozření, dobro a zlo nemají jasné hranice a jediné, o co skutečně jde, je osud malé dívky. Propracovaný román prostupují laskavost a hloubka, které čtenáře nenechají na pochybách, že se jedná o mimořádné dílo nejen fantastické literatury. -- www.legie.info --... celý text
Přidat komentář
Ačkoliv nečtu fantasy (tento žánr nevyhledávám), rozhodl jsem se, že si přečtu tuto knihu, když je od českého autora a jedná se o debut.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Každopádně se mi líbily myšlenky, které nalezneme v knize. V knize se nevyskytovaly vulgarismy a také jsem oceňoval, že autor nepotřeboval vkládat potoky krve, aby více upoutal čtenáře, což někteří autoři rádi dělají.
Kniha byla velmi obsáhlá a upřímně jsem se někdy musel nutit do čtení, naopak některé části se mi líbily více. Hodně se mi líbil popis jednotlivých run. a třeba části o ďáblovi.
Závěr knihy se mi zdál odbytý. Očekával jsem větší napětí, větší tajemno..
Každopádně knihu lépe ohodnotí čtenáři, kteří mají rádi fantasy a kteří mají rádi tento žánr, vyhledávají jej a mají načteno více knih než-li já.
Citáty, který se mi líbily:
Tento svět potřebuje barvitost. Není možné zlo zničit. Musí se přeměnit.
Člověk nemusí jít až na druhý konec světa a být v ohrožení života, aby začal objevovat svou Hlubinu. A zaujme-li tě padající list, jsi na dobré cestě.
Tak mně se kniha hodně líbila. Je to něco jiného. Nejsem čtenářkou velkých bichlí, nečtu normálně ani fantasy, ale tato kniha má velmi zvláštní kouzlo. Pokud člověku kniha sedne, potěší ho mnoha krásnými obrazy a zajímavým pohledem do fantasie a psychiky. Navíc je laskavá a milá, ale tak trochu jinak. Jde vidět, že autor to nepsal za účelem zalíbit se. Chtěl zachytit něco hlubšího, jak je napsané na obálce. Myslím, že se mu to povedlo.
Na rovinu, prozaický debut Jana Šumbery je dílo pro celé chlapy. Jedno se však musí nechat - autor není žádný troškař. Místo toho, aby postupně hledal cestu ke čtenářovu vkusu, rovnou mu skrz literární vizi vpálí mezi oči své velké myšlenky v krásných slovech. Tahle cesta má ale i stinné stránky. Dlouhé bloky souvislého textu prokládaného divadelními dialogy dávají na srozuměnou, že tohle byste při cestě na diskotéku asi číst neměli.
Říct o románu, že je mnohovrstevnatý, by bylo silné podcenění jeho ambicí. Pro pisatele je zápletka evidentně prostředkem k vyjádření životního postoje, nikoliv „obyčejným“ hybatelem děje. Proto ignoruje základní dějovou osu a nechává příběh vyvíjet se v různých rovinách a do mnoha odboček, které bohužel ne vždy plnohodnotně uzavře. Sympatické ovšem je, že pravidla nastaví hned zkraje, takže pohltí-li vás začátek, máte vystaráno na pěkných pár dní.
Je to sice klišé, ale Hlavosvět si buď zamilujete, nebo jej budete nenávidět. Kompromis neexistuje.
Asi nejlepší zamyšlená fantasy kniha, co jsem četl. Smekám před autorovou fantasií. Kniha není ani zdaleka samoúčelná a postavy z ní mi vyloženě chybí. Určitě se k ní vrátím. Opravdu se i v naší kotlině občas objeví něco hodnotného. Jen tak dál!
Pestrý a uzavřený svět, ve kterém nepoznáte hranici mezi snem a skutečností. Děj má smysl a text je plný sdělení mezi řádky.
Ráda bych seděla v podzemním baru, za jehož okny vzniká nový svět. Je to podobný útěk jako Narnie.
Skvělá kniha. Česká fantasy se dostává konečně na trochu slušnější úroveň. Promyšlený příběh, úžasné postavy...Jsem z ní nadšená a doporučuju!
Ještě nemám ani sto stran, a to už to čtu víc jak týden. Což je u mě dost na pováženou. Hrozně se s tím peru. A i když tuším, že s poselstvím budu souznít, nejspíš k němu nedojdu. Pošlu dál do světa tomu, kdo bude připravenej.