Hledač světla

28.12.2021

Divadelní hra odehrávající se roku 1885. Místem děje je jižní Holandsko, konkrétně vesnice Nuenen, kde Vincent žil a pilně pracoval. // V doslovu je hra označena jako “drama bojovné“, ale o co se bojuje, kdo proti komu bojuje, a kdo nakonec zvítězí, vám nyní prozrazovat nebudu. Napovím jen, že mezi výrazné postavy patří: Markéta alias Margaretha “Margot” Begemannová (1841–1907), Tersteeg alias Hermanus Gijsbertus Tersteeg (1845-1927) a pochopitelně Vincentův mladší bratr Theo.
Dávám pět hvězdiček, líbila se mi a děkuji za kus toho budoucího Zeleného obilí na obálce. Dokazuje, že světlo bylo nelezeno.

--------------------------------------------------------
ÚRYVEK:
Vincent: (…) Ale něco ti řeknu: V jistém směru jsem rád, že jsem se neučil nikde malovat. Byl bych se možná naučil nějaké technice, ale přitom bych nechával bez povšimnutí určité dojmy – a to jsem si řekl ne – to je právě to, co musím umět, ačkoliv nevím, jak na to jít. Já sám nevím, jak maluju, ale cítím ve své práci ozvěnu toho, co mě dojalo, uchvátilo nebo sevřelo, cítím, že mi příroda něco říkala a že jsem to stenograficky zachytil. V mém záznamu možná jsou nerozluštitelná slova, chyby nebo mezery, ale přece zůstává něco, co mi ten vřes, ten břeh nebo ta postava řekla. Ale není to jen šedivý a obyčejný jazyk, který se rodí z pouhé techniky nebo naučeného systému, rozumíš.
Theo: Naprosto, Vincente, ale zvolil sis tu nejobtížnější cestu, jaká vůbec je.
Vincent: Vím. Ale nenávidím vyšlapané cesty. Jsou holé a nakonec tě zavedou někam, kde už bylo mnoho lidí před tebou. Park s lavičkami – to není pro mě. Mám raději džungli, kde nevíš kudy kam a musíš se prosekávat.