Hledám manžela…děti vítány
Alena Jakoubková
Je vám čtyřicet, nemáte děti a váš manžel vám oznámí, že s mladou milenkou čeká dítě. A že chce rozvod. Tuhle situaci pláč nespraví. Sandra má naštěstí báječnou přítelkyni Pavlínu, která vymyslí plán. Začne Sandru seznamovat s muži, kteří se o své děti starají sami. Plán to není špatný, ženichové jsou sympatičtí, ale… Sandře se líbí Libor, a tak jednou v noci se za ním vydá a prožije s ním nejkrásnější noc svého života. Libor jí však ráno dá jasně najevo, že mezi nimi se o žádnou lásku nejedná… Bylo to hezké, ale city do toho tahat nebudeme...... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Uf. Tak vám přemýšlím, co při čtení knihy převažovalo - zda autorčino věčné a otravné povzdechnutí, nebo moje nevěřícné lkaní: panebože, to je tak blbý!
Je to takový román pro památníky (vím, že to jsou správně pamětníci) říznutý naivními dívčími sny o princi na bílém koni. Na jedné straně ten aristokratický původ, nezměrné rodinné bohatství a šlechetný bratranec, který je ochoten vypomoci hlavní hrdince formálním sňatkem, když se ocitne obtěžkána a zhrzena mužem, kterého miluje, ale on ji tak ztrapnil. Na druhé straně muž, z něhož doslova sálá sex appeal, trochu Drsoň a ostrej hoch, když se ale dozví, že Sandra s ním čeká dítě, neváhá přijet za ní do Anglie v hodině dvanácté, uzme ji bratranci u oltáře a náhle se mění v Jasoně, který trvá na svatbě a společném životě - samozřejmě formálním až do chvíle, než si oba protagonisté přiznají, že se navzájem milují, což je dávno jasné všem postavám i čtenáři. Závěrečné usmíření s rodiči a stvrzené přátelství mezi oběma rodinami je už jen dovršením i tak blbého příběhu.
Mimochodem, úvodní část knihy se velmi podobá románu Oko za oko, manžel za manžela - dokonce jsem měla chvíli pocit, jako bych tuto knihu už četla. A řekněte mi, který pár by se celá léta marně pokoušel o dítě a nakonec snahu vzdal, aniž podstoupil jediné lékařské vyšetření...
Normálně bych hodnotila jako odpad, nicméně v řadě knih paní Jakoubkové, jimiž si čas od času zpestřím četbu, se vlastně jedná o standard.
Další pohádka pro velký holky , co se slupne jako malina . Bavilo od začátku do konce .
Já mám knížky paní Jakoubkové ráda . Láska , zrada , nevěrný manžel , princ na bílém koni ... To všechno tu je . A jako třešnička na dortu aristokratický původ hlavní hrdinky. Pro mě lehká oddychovka s fajn postavičkami , u které jsem si báječně odpočinula .
Ano,tak tentokrát se to povedlo.Nejprve mě Sandra naštvala,jak byla hloupá,ale potom to Radanovi nandala a to bylo super.Nakonec i druhá půlka knihy byla velmi čtivá.
Příběh byl hezký a čtivý akorát mi tam vadilo to věčné achjo. Bohužel se achjo vyskytuje ve všech knihách to mě tam vadilo
Ach jo...... . Tak by se měla kniha jmenovat. Tento povzdech se zde opakoval čtyřicet krát, a to nevím, jestli jsem všechny zaznamenala. Začalo mě to vadit tak moc, že jsem povzdechy začala počítat. Přitom byl příběh hezký a čtivý.
Trošku červená knihovna, byla mě sympatická jak Sandra, tak Kovboj, i když to byli paličáci jak se patří. Zábavné a odpočinkové čtení a dokonce ubylo i receptů na vaření, i když je vidět, že autorka o jídle píše ráda.
Čtivé, vtipné, předvídatelné - ale já se bavila. Kovboj byl na zabití :) Ale Sandra občas taky. U takového příběhu prostě chcete ten šťastný konec, ať je jak chce sladký. No a co si budeme - všechny knihy této autorky jsou si podobné. Přesto, čas od času, po nich prostě sáhnete - ačkoli už dopředu víte, jak to dopadne.
Ach jo :)
No, cekala jsem to horsi....:-) Byla to prvni kniha od autorky a moc jdem nevedela, co cekat.... Trochu mi vadilo to "Ach jo", ktere se v knize vyskytuje opravdu hodnekrat... A potom jeste obraty, ktere jsou pro nasi dobu myslim si uz trochu zastarale...treba jako " odebrala se na lože....ale autorka je myslim asi 58.rocnik.....tak to bude asi tim....
Jinak vsechny postavy celkem OK, az na Kovboje.....toho se mi zda se autorka celkem odflakla.....a tedy musim rict, ze mi nebyl vubec sympaticky.....
Ale dalo se, zkusim dalsi knihy....ale znám české autorky, nebo minimálně jednu, které píší lépe...
"Ach jo!" Když už jsem tuto hlášku četla po 34., tak už mi bylo trapně. Strhávám jednu hvězdu.
Zacatek fajny, ale od prvni tretiny do konce jak harlekynka. Preslazena, unyla záležitost.
Takže....manžela nehledám (1 ks docela stačí :-)), děti našich dětí (3 kousky) jsou u nás vždy vítány :-) a na hlídání také docela stačí, ale přišel čas na paní Jakoubkovou.
Je to další velmi pohodová, nenáročná jednohubka s autorčinou oblíbenou blonďatou princeznou a tentokrát opravdu s modrou krví ! Příběh ze života to tedy určitě není, ale čte se to pěkně, občas jsem se i zasmála. Jo, fajn kniha, pro mne jedna z nej od A. J.
Kniha se mi moc líbila, určitě si přečtu znovu. Takové pohodové, odpočinkové čtení a i jsem se zasmála.
Pro knize Vrany jsem potrebovala knihu, oddechovku u ktere nebudu muset tolik premyslet.. Kniha splnila moje ocekavani... Bylo fajn, ze se autorka vyvarovala svoji oblibene lokalite a vareni :-)
Tak toto bylo ještě horší než obvykle, romantika až na půdu, schéma jako obvykle, "nepředvídatelné" náhody. Ještěže jídel a vaření bylo tentokrát méně. Ach jo :-)
Knihy paní Jakoubkové čtu již léta letoucí. Jsou to knihy, po kterých sáhnu vždy, když nechci moc přemýšlet, když si chci oddechnout a opravdu nechci nic komplikovaného. A i když jsou psány poněkud šablonovitě, stejně se mi líbí.
Máme zde vždy hrdinku, která pochází z dobře situované rodiny, má kolem sebe skvělé kamarádky, které by pro ni do ohně skočily, vždy se zde dobře vaří :-) Zde máme čtyřicetiletou Sandru, překladatelku, jejíž rodiče vlastní zámeček v západních Čechách. Za manžela má úspěšného právníka Radana, který je bohužel proutník. Po patnácti letech manželství končí rozvodem z důvodu jeho opakovaných nevěr.
Nešťastná Sandra se vrací zpět k rodičům na zámek a její kamarádky se rozhodnou za každou cenu ji seznámit s vhodnou partií. A dále už následuje sled více či méně trapných situací.
Opravdu hodně jednoduchý příběh, ale dostala jsem od něj to, co jsem chtěla. Odpočinek po přečtení knihy, která byla pro mě silná svým tématem a ještě stále ve mě doznívá - Bývali jsme bratři.
Další kniha ze života od mé oblíbené autorky ,tentokrát příběh Sandry ženy ,která od dětství žije v blahobytu ,na studiích se seznámí se svou životní láskou Radanem ,její spokojenost netrvá dlouho,pro opakované nevěry se s ním rozvede. Randan je v knize popsán jako pěknej hajzlík už v tom ,jak se chová ke svému dědečkovy,který se v dětství o něj staral.Sandra má v podstatě smůlu na chlapi a vztahy s nimi ,ale nakonec ji pomůže najít toho pravého její kamarádka.Odpočinková kniha .
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Dopadlo to špatně...vzali se |
2011 | Chytrá žena pro manžela přes plot skočí |
2011 | Čiň manželu dobře - peklem se ti odmění |
2012 | Manžel, který štěká, taky kouše |
2010 | Všude manžel o dvou kůrkách |
Zase taková pohádka, ale jako oddechovka od detektivek, proč ne.. Co mě absolutně iritovalo na knížce bylo neustále vyskytující se "ach jo"...