Hledání Aljašky
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225527/bmid_hledani-aljasky-225527.jpg
4
3716
3716
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Yoli (ČR)Originální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
Ak sa mám priznať, nenávidím metafory, personifikácie a ostatné básnické prostriedky napriek tomu som si knižku vcelku oblúbila. (Ak to "veľké Azda" a "labyrint utrpenia" neboli básnické prostriedky, hlboko sa ospravedlňujem, aspoň je vidieť aká som z nich tupá.)
Aljašku som si oblúbila, možno aj kvôli tomu, že som sa s ňou mierne stotožňovala, ale síce mi občas liezla na nervy. Čo sa týka zápletky, taktiež sa mi páčila (nebolo klišé.).
Ak by som mala k tomu priradiť pár slov na záve, boli by to tieto- Čítala som aj lepšie. Nebolo to zlé, ale asi by som si ju druhý krát nepožičal. U mňa priemer :)
Knížka pro mě byla něco jako pohodové čtení, s tím že mi ji vypůjčila kamarádka a předem sdělila, proč se kniha dělí na dvě poloviny. Emoce se mnou tudíž necloumaly tak, jako by zřejmě cloumaly, kdybych o knize nic nevěděla.
Kniha celkově nebyla špatná, nedělalo problém se od ní odtrhnout ani se do ní začíst. Na takové dvě tři hvězdičky to u mě rozhodně dotáhla.
Knížka to není smpatná, příběh je taky zajímavý, ale ja na něm nejvíce miluji to, jak dává autor vetší váhu maličkostem, to je pro mě důležité. Každopádně je to knížka spíše na zabití času :)
Upřímně nevím co si mám o knize myslet. Četla se velice hezky i když děj nebyl plný napětí. Ale.... Možná jsem čekala něco víc.
U této knihy jsem popravdě nevěděla, jak ji objektivně zhodnotit. Tudíž bych ji ráda nejprve rozebrala:
Příběh: Sám o sobě příliš nezaujal. V první polovině povrchově běžný příběh z univerzitního prostředí o mladých lidech s běžnými zájmy mladých lidí, obohacen o zajímavé otázky na různá hlubší témata, což mu o trochu přidává na kvalitě. Ale sám o sobě mě samotné příliš výjimečný nepřipadal. Nebo jsem si na něm možná nic tak výjimečného nenašla. Netvrdím, že nebyl dobrý, v určitých směrech byl, ale ničím příliš jedinečný.
Druhá polovina na tom o tolik lépe nebyla. Naopak se mi četla ještě hůř, než ta první. Ten zvrat, který v ní sehrával klíčovou roli, byl dost smutný, to rozhodně. Stejně tak i to, co mu předcházelo. Ale co se týče té ,,detektivní" zápletky, tak mě samotnou její závěr příliš nepřekvapil, popravdě jsem si přesně tohle myslela po celou dobu. Poslední kapitola, samotný závěr a myšlenku knihy ovšem hodnotím velice kladně. O autorovy vypovídá, že je zřejmě velice přemýšlivým člověkem. Jeho myšlenky jsou zajímavé, jen hůř zpracované.
Postavy: Hlavní hrdina mě vůbec neoslovil, snad jen tou zálibou v posledních slovech a úvahami o otázkách vzájemného propojení všeho bytí. To bylo zajímavé. Ale on sám o sobě byl po celou dobu prezentován spíše jako běžný student vysoké školy. Aljaška byla zajímavá, ovšem trochu... zvláštně pojatá. Nevím, prostě si nemyslím, že zrovna někdo takový by byl středem popularity ve školském prostředí. Její příběh byl však velmi smutný.
Postava, kterou jsem si oblíbila byl ten Milesův spolubydlící -Plukovník?- ale ostatní mě tolik neoslovily.
Přesto váhavě dávám 3 hvězdičky. Řekla bych, že nižší hodnocení si kniha nezaslouží, ač bych jí toho dost vytkla.
Jako první dílo, co jsem četl od J.G. jsem byl velice překvapený zvratem. Tolik emocí jsem do té doby u knihy snad necítil. Úžasně si pohrál se čtenářovými city k postavám a potom vše rozházel. Druhá polovina byla sice trochu pomalejší ale stále mi dávala smysl a proud emocí nebrzdila. Určitě bych doporučil.
Ke knížce jsem se dostala zcela náhodou, prostě se mi zalíbil její obal (černý se sedmikráskami), a protože jsem zrovna neměla co číst, neváhala jsem.
Kniha je napsaná velice čtivě, přečetla jsem ji "na jeden zátah". Upřímně mi ale v knize chybělo víc napětí, akce. Chvilkami mi přišlo, že je kniha zbytečně "přefilozofovaná", autor zbytečně tlačí na pilu a snaží se z obyčejné knížky pro "puberťáky" udělat něco víc. Zní to přehnaně, nuceně. Bohužel se autor nevyhnul ani různým klišé, ale to už se u tohoto typu knížek stává.
První část ("Předtím") se mi líbila hodně, nemohla jsem se od čtení odtrhnout, ale druhá část ("Potom") mě zklamala, je to takové plácání prázdné slámy.
Zajímavá myšlenka a zároveň skvělá charakteristika dvou hlavních postav:
"...kdyby byli lidi déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán".
Nemůžu si pomoct, i přes všeobecné nadšení k tvorbě Johna Greena, mi jeho styl psaní nesedne a zdaleka mě nenadchl tak jako ostatní.
Sympatičtí hrdinové. Překvapivá zápletka, překvapivé vyvrcholení. Špatné to nebylo.
Kniha možná pro mladší čtenáře než jsem já, ale i přesto ve mě zanechala stopu a čtení mě opravdu bavilo. Zajímavé myšlenky v knize a náhled do života mladého studenta nikdy nezklamou.
"Věřím teď, že jsme něco víc, než jen součet svých častí."
Po Papírových městech, které mi učarovaly, jsem se po čase pustila do další Greenovky. Na doporučení kamarádek jsem sáhla právě po Aljašce a ačkoliv ve mně stejně jako Papírová města i tato kniha zanechala velmi hluboký dojem, moje pocity jsou po dočtení o poznání rozporuplnější. Velmi se mi líbil nápad rozdělit příběh na "Předtím" a "Potom".
I když v "Předtím" mi upřímně žádná z hlavních postav nebyla nijak zvlášť sympatická, na můj vkus se tam až příliš řešilo jen to, kam a kdy se půjde kouřit/chlastat.
"Potom" pro mě mělo daleko větší hodnotu, miluju takové ty citáty s nádechem filosofie, které jsou pro Greena typické.
A nakonec jsem si přece jen alespoň k některým postavám vybudovala kladný vztah - k Plukovníkovi, i Aljašce... V průběhu příběhu jsem pochopila mnohé její chování, nebyla vlastně ničím jiným než jen nešťastnou holkou pokřivenou svým osudem.
Mám z této knihy naprosto smíšené pocity. Jsou 3 hodiny ráno a já jsem se od knihy nemohla odtrhnout, takze jsme ji četla v podstatě na jeden zátah a možná mi kvuli tomu něco uniklo.
Od knihy sem možná čekala moc. Když jsem se loni přemluvila k Hvězdy nám nepřály, byla sem smutná, ale nadšená a pohlcená.. Po této knize mám, ale spíše prázdno. Prvni pulku Knihy mě poháněla zvědavost, pak sem brečela a byla smutná.. Ale pak už sem byla spíše otrávená! Příliš mnoho filozofie, podávné pro me nepříjemným způsobem a ještě ke všemu jsem se nedozvěděla, to co bych chtěla.. A že se tam vlastně nestalo nic tal dechberouciho.. Žádny velký naplnění cigů a to mi asi chybělo.
Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo.. Jen sem asi čekala něco jiného. No každopádně díky čtenářské výzvě, že sem se k tomu dostala. Asi si teď radši od Greena odpočinu :D
Nejde udělat nic jiného než se do knihy nezamilovat. Líbila se mi mnohem víc, než Hvězdy nám nepřály. Možná jsem knihu četla jen ve správnou dobu - ale to je vlastně to nejdůležitější. Už si ji navždy budu pamatovat jako: Ta skvělá Greenovka.
Strašně mi to připomínalo Papírová města - nijak nezajímavý kluk s praštěnými kamarády se bezhlavě zamiluje do tajemné, neodolatelné a pro mě naprosto nezajímavé a nesnesitelné holky. Města mě bavila, ale tohle ne. Pravděpodobně se za tím alkoholem, cigaretami a sexem měla skrývat nějaká hluboká myšlenka, ale já jsem jí nepochopila.
Část Předtím - seznámení s hlavními hrdiny, alkohol, cigarety, pár průšvihů, ale jinak docela o ničem.
Část Potom - zajímavější než Předtím, ale kromě dalších průšvihů, cigaret a alkoholu točící se kolem jedné věci.
No, shrnu to - přečtení ani nelituju, ale stejně jako Příliš mnoho Kateřin si Aljašku narozdíl od Hvězdy nám nepřály nebo Papírových měst pravděpodobně znovu nepřečtu.
Dle mého názoru spíše průměr. Kniha je určena spíš pro mladší ročníky, které žijí kouřením, alkoholem a sexem. Vykreslení postav příliš ploché, o Aljašce jsem se toho nějak extra moc nedozvěděla, protože o sobě prakticky nemluvila, Miles je takovej nemastnej neslanej nekňuba, Plukovník si hraje na drsňáka, ale přitom se bojí si jít koupit vodku? Celá kniha se točí jen kolem toho, kam zahrabat flašku nebo kde si vykouřit cigárko. V půlce knihy přijde zlom a filozofický otázky, nad kterýma by možná stálo za to pozastavit, ale mě to prostě nedonutilo. Kniha mě vyloženě dvakrát nebavila.
Moc krásná kniha..sice mi trochu Aljaška místy vadila..ale jinak je to moc hezky napsané :)
Tuto knížku si budu muset přečíst znovu, protože jsem ji přečetla, jak se říká jedním dechem a bohužel jsem nepochopila pointu knížky
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Hezké počtení na zabití času. Neříkám, že by mě knížka přímo nudila, ale děj nikam negradoval. Dle mého soudu je příběh hlavně o Válečkovi, kterého nová střední škola spíše zkazila - kouření, chlast, sex (velmi jsem se při první kuřbě nasmála :D ) a k tomu ještě ta hloupá Aljaška. Slečna mi byla od začátku nesympatická a nepochopila jsem, co na ní všichni tolik milovali.
Válečkova záliba v posledních slovech se mi líbila a stejně tak i autorova schopnost najít něco víc v naprostých maličkostech.
Když to shrnu, tak Hledání Aljašky není špatné čtení, ale nevyrovná se mému favoritovi od Greena Hvězdy nám nepřály.