Hledání Aljašky
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225527/bmid_hledani-aljasky-225527.jpg
4
3716
3716
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Yoli (ČR)Originální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha, ma najprv dáko nezaujala. Celý čas som nechápal, že prečo práve toto je svetový bestseller. Ale na konci sa mi naozaj zapáčila. Veľa skvelých myšlienok, ktoré donútia čitateľa k zamysleniu. Až na samom konci som si uvedomil, že Hľadanie Aljašky je naozaj nádherné dielo :-)
Knížka se po přečtení stala jednou z mých nejoblíbenějších. :) Je opravdu nádherná a je v ní spousta citátů k zamyšlení. :)
Krásné, Krásné, krásné. K zamyšlení, zkrátka užásné. Nevěděla jsem, jsestli se mám s Aljaškou stotožnit nebo radši ne :D Ale její myšlenka a vlastně i činy se mi líbily. A Váleček... moc ráda jsem s ním celý příběh prožila...
"Jak se kdy dostanu z lybyrintu utrpení?"
"Štěstí je pro kořeny."
Troufla bych si říct, že zatím nejlepší, co Greenovi vyšla. Krásně vykreslené postavy, i kontrasty mezi nimi. Do děje jsem se dostala téměř ihned a nemohla jsem se odtrhnout. Obzvlášť si chválím provedení kapitol - odpočítávání. I když je pravda, že knížka mi připadala zajímavější až POTOM.
Přesto mě mrzí, že Green má pořád jedno schéma - láska, neštěstí a smrt.
"Oh, right. Alaska, this is Pudge. Pudge memorises people's last words. Pudge, this is Alaska. She got her boob honked over the summer."
Miles je puberťák vedoucí naprosto všední a ničím nezajímavý život. Ve škole je oblíbencem možná tak profesorů a kamarádů má spíše méně než hodně. Tomu nepomáhá ani jeho koníček - sbírání posledních slov známých osobností. Jeho život, zasvěcený hledáním "Great Perhaps" se má ale v nejbližší době radikálně změnit.
Přestupuje totiž na prestižní internátní školu Culver Greek. Zde je na denním pořádku nejen porušování pravidel - kouření a pití - ale i pořádná porce dobrodružství. Studenti si naschvály nedělají jen vzájemně mezi sebou, ale organizují se i rádoby žertíky namířené proti vedení.
V Culver Greek se Miles seznámí s partou spolužáků, kteří si těchto aktivit zvláště užívají. Díky nim, Colonelovi, Alasce a dalším, se Miles pomalu mění z hodného chlapce na obyčejného studenta tamější školy. Naučí se kouřit, pít, je zapojen do řady "pranků" a co víc, více a více se zamilovává do Alasky.
"She loved mysteries so much that she became one."
Alaska ho nezasvětila jen do všech špatností, ale také do filosofování nad otázkou: "How will we ever get out of this labyrinth of suffering?" Ačkoliv sama přítele má, je naprosto zjevné, že Miles, jejich partou přezdívaný Pudge, jí není úplně lhostejný.
Nic bohužel nemůže dopadnout dobře a život na Culver Greek už nikdy nebude stejný.
"You can't just make me different and leave."
http://readeatandlive.blogspot.cz/2015/03/looking-for-alaska-john-green-no-2.html
Jako spousta jiných jsem jako první četla Hvězdy nám nepřály. A už ta se mi hodně líbila. Tuhle knížku jsem dostala jako dárek, aniž by dotyčný věděl, že tohohle autora vůbec znám. Jen na základě anotací a recenzí. Ale mě to udělalo hroznou radost a knížku jsem doslova zhltala. Ty dva příběhy bych nerada srovnávala. A líbí se mi jakým stylem Green píše a i to o čem píše. Jsou to příběhy o mladých, jsou reálné a mnohdy i zábavné. U téhle knížky jsem se mnohdy pobavila opravdu hodně. Už se těším až si přečtu další jeho knížku.
Bohužel jsem Aljašku četla, až po přečtení ostatních Greenových knih (Hvězdy nám nepřály a Papírová města), tak už jsem znala schéma a velmi mi vadilo, že autor má stále stejnou šablonu.
Ze začátku byl příběh velice poutavý, ale od začátku druhé části jsem čekala až konečně zjistí to, co já už vím (tuším), takže mi to přišlo zdlouhavé a nudné.
Dostala mě ta "poslední slova", protože umí opravdu krásně používat citáty a metafory. Příběh mě zklamal.
Uznávám Greena jako originálního spisovatele s dobrými nápady, ale nevidím ho jako takový zázrak, jak se o něm často píše.
Asi půlka lidí co sem psala, si tuto knížku chtělo přečíst, protože četla Hvězdy nám nepřály. Já jsem však pravý opak. Viděla jsem sice jen filmovou adaptaci, ale řekla bych, že tohle je rozhodně lepší. Nějak více se mi to líbilo. Není to až tak moc dramatické, jak Hvězdy. A občas jsem se i dobře zasmála. To, co se stalo Potom mě hrozně šokovalo, a tak jsem si stále říkala, že to je jen nějaký žertík. Bohužel nebyl. Možná mě trochu zklamal konec. Čekala jsem něco víc. I tak pěkné :)
Na tuto knihu jsem slyšela pozitivní, ale i negativní názory a tak jsem měla trochu strach z toho, jaký dojem udělá na mě. Johna mám moc ráda a moc se mi líbily všechny knihy od něho. Aljaška mezi ně patří také. Nezklamala mě! John má nádherné citáty a umí do knihy vložit něco, díky čemu si připadáte, že to sami prožíváte i se všemi emocemi. John Green mě opět nezklamal a doufám, že tomu tak bude i nadále!!
Knihu jsem si půjčila od dcery a s očekáváním (od autora jsem již četla Hvězdy nám nepřály) jsem se do ní začetla. Příjemné čtení, které má pro mladé i určité poučení. Nicméně Hvězdy nám nepřály nepřekonala.
Na knize se mi líbil hlavně ten typ humoru. :) Chvílemi mi knížka přišla spíš jako dětská knížka, ale je v tom trochu té hloubky. Dobře se mi četla, příběh jsem čekala trochu jiný i jeho zvrat a vlastně i tak trochu ten konec. :) Každopádně fajn čtení, "hvězdy" jsem četla dřív a líbili se mi i víc.
Další knížka od Greena, která byla fajn...Jednoznačně patří mezi mé oblíbené autory a jeho knížky jsou naprosto ideální pro takovéto "holčičí" upuštění páry, kdy stačí lehký náznak něčeho smutného a hned se protrhne přehrada slz. Tato knížka byla druhá, co jsem od něj zatím přečetla a už se moc těším na papírová města. Krásně napsané a příběh je naprosto normální, nesmyšlený. Za mě určitě palec nahoru:-)
Nějak nevím, co si o tom myslet :) Vlastně se mi kniha moc líbila, ale zároveň ani moc ne, mám z toho prostě dost rozporuplné pocity. Celkově je příběh opravdu fajn, ale zároveň dost ukecaný, rozvláčný a určitě by se to dalo o pár desítek stránek zkrátit. Na Greena ale tímto nezanevřu a nějaké jeho další knížky si přečtu...
Kniha plná nááádherných myšlenek. Jako sběratelka krásných vět jsem si počmárala celý blok, protože jsem si musela všechny ty krásné úvahy napsat, jinak to nešlo. Protože jsem přibližně stejně stará jako hlavní hrdinové, docela jsem tu knížku prožívala. Hodně jsem nad tím vším přemýšlela, i když jsem zrovna nečetla. A to je prostě známka toho, že je to dobrá knížka! Ještě jsem nečetla ten jeho nej trhák (H. N. N.), ale i tak si myslím, že John Green prostě získává všechna ta ocenění za svá díla právoplatně. Je dobrý autor, dokáže zaujmout, dokáže strhnout, dokáže se nenápadně dostat pod kůži. Přestože mi pár věcí na příběhu vadilo (přišel mi nedotažený, takový malinko odfláknutý), tak autorův jazyk, a celkově myšlenka sebehledání, se mi velmi líbila. Vždyť celý život je o hledání nějakých Možná v labyrintu...
Jéééj, taková doma, ale konečně ji mám a přečetla jsem ji!! Díky bohu, jsem ještě před čtením neslyšela žádné spoilery, a tak jsem byla překvapená. Ti, co četli, mi určitě rozumí ;). Děj mě upoutal. Škoda jen, že tam nedošlo na něco "více" ;D Bohužel, Papírová města prostě vedou, ale kniha byla i tak poutavá. Všichni byli fajn, až jsem se občas divila nad chováním některých a Aljaška byla prostě Aljaška. Specifická, výjimečná, sakramentsky upřímná, ale vztah s Válečkem byl takový tajemný, ale přece jenom, každý kdo četl ví, že to prostě vztah byl, nehledě na nic. :) Proto dávám 4.
Začalo to tím,že jsem si minulý rok přečetla knížku Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Uviděla jsem pak o rok později,že napsal další knihu, která se tentokrát jmenovala Hledání Aljašky ( Looking for Aljaska).Myslela jsem si,že když se to odehrává v internátní škole,že to nebude nic moc a že se mi nebude líbit. Skrátka jsem si myslela, že to bude nuda.
Hvězdy nám nepřály se mě jako kniha docela líbila a pak když jsem slyšela od oblíbené české vlogerky, že patří i Aljaška mezi její nejoblíbenější knihy, moc jsem neváhala a doslova jsem si běžela pro knihu.
První den jsem přečetla zhruba tak čtyřicet stránek. Jako (ne)normální člověk jsem se trošku nevyznala v jménech, ale pak, když jsem byla tak sto stránek před polovinou, knížku jsem si zamilovala a prostě jsem každý večír ,,hltala" stránku za stránkou.
Nakonec Aljaška předstihla Hvězdy :).
Krásná,citlivá knížka.
Moje první kniha od Johna Greena, jeho Hvězdy nám nepřály jsem nečetla ale dostala jsem do ruky jeho Hledání Aljašky. Je to zajímavá knížka o mladém studentovi co se osamostatní. Skvělý nápad jak z kluka který neměl přátelé se stane kamarádský člověk. Kouzelné chvilky plné očekávání a občas i té lásky. Jenže, to co se tam stalo pro mě bylo dost nečekané a smutné. Nemohla jsme tomu uvěřit a čekala jsem co vlastně bude potom.... Ale i přes to smutné byla kniha velice zajímavá, oddechová a super.
podle mne je to kniha, která může posloužit čtenářům napříč generacemi, nelze ji škatulkovat do zásuvky "pro teenagery", nelze ji strčit do šuplíku "pro zralé se životní zkušeností", co v tomto ohledu pouze lze říct, že to není pro začínající čtenáře :), jinak si v tom může každý najít svůj smysl čtení a kouzlo pro sebe samotného
něco mi to připomíná, nevím, něco jako Adrian Mole, něco jako....nevím, až na to přijdu, tak řeknu
fascinovalo mě, jak autor lehce a nenásilně zakomponoval do prostředí internátní školy (to mi trošku připomnělo Harryho Pottera, pardon :D) filozofické otázky, která si pokládají jednotlivá náboženství a jednotlivé individuality na světě, každý řeší, proč tu je, každý hledá svoje MOŽNÁ, každý řeší, jaká budou jednou jeho poslední slova, jo, já si fakt skutečně myslím, že to každý jednou v životě řeší...
bylo to milé, oddechové a zároveň do mozkových buněk lezoucí čtení, každá postava byla osobitá, bylo to (dů)vtipné a zde musím říct, že bohužel i já jsem byla důvtipná, takže ve chvíli, kdy jsem si dosadila za MOŹNÁ Aljašku, nebo za ALJAŠKU možná (to je jedno) bylo jasné, že to odpočítávání do přechodu mezi předtím a potom nevěstí nic dobrého...to jediné mě trošku mrzí
Hvězdy nám nepřály je absolutní špička, na tom se shodneme všichni. A jak se stává, jakmile si přečtete od jednoho autora hned tu jedno všemipovažovanou za nejlepší, po přečtení další, "horší", začnete porovnávat. Samozřejmě Hledání Aljašky není tak dokonalé jako Hvězdy nám nepřály. Rozhodla jsem se proto neporovnávat a soustředit se pouze na dílo a zjistila jsem, že je to opravdu výborná kniha.
Ze začátku jsem se trochu nemohla začít, děj mi přišel místy nezajímavý a nudný. Pak ale se to v nějakém bodě (netuším jakém) zlomilo a já četla skoro do dvou bezohledu na fakt, že další den byla škola. Potřebovala jsem se pročíst až do části POTOM. Je fakt, že to, co stalo jsem vůbec neočekávala, začala jsem to tušit až pár stránek než se to stalo a celou dobu jsem si řkala, že to přece nemůže být pravda. Nicméně kniha nepřestala být zajímavá ani po té události a já jí s chutí dočetla až do konce.
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
První polovina knihy pro mě byla naprosto nudná, tudíž jsem první polovinu knihy přečetla jen aby se neřeklo... druhá část knihy však byla o 100% lepší a začala mě zajímat, jelikož se zde konečně objevilo něco k zamyšlení....