Hledání Aljašky
John Green
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
Musím říct, že jsem od knížky čekala víc. Není to ani tak, jakože by se mi nelíbila, to ne. Je neuvěřitelně čtivá, jde mi spíše o to, že je prakticky o ničem. Většina lidí říká, že je o ničem až část Poté. Mně to přijde právě naopak.
Přijde mi, že v části Předtím se nic speciálního neděje a v Poté, jak se plíží po odpovědích, už je to konečně o nějakém cíli.
Tak či tak, i když je knížka pro mě o ničem, jsem si ji zamilovala kvůli stylu psaní J. Greena. Je to genius. Ale zatím tedy u mě vedou Hvězdy:)
*SPOILER* Proč v každé jeho knize musí někdo umřít?! *KONEC SPOILERU*
Celkem mě štvalo - a to i v Hvězdy nám nepřály - že náctiletí tu mají myšlení dospělých. Jako by psal o nějakých vyspělých lidech na jiné planetě nebo v jiném době. Autor by se měl rozhodnout, jestli chce psát pro dospělé nebo pro mládež a tomu přizpůsobit jejich myšlení.
Co se týče děje... zhodnotila bych to slovy: o ničem(!) Chtěla jsem knize dát šanci, opravdu chtěla, ale jakmile jsem přečetla první kapitolu - Den poté - knihu jsem okamžitě zaklapla, znechuceně odložila a obávám se, že se k ní vracet ani v budoucnu nebudu.
Dobře napsaný, obyčejný, někdy nudný a snadno strávitelný příběh, který je absolutně O NIČEM.
40%
To, že knihu hodnotím čtyřmi hvězdami, je dáno nejspíš tím, že jsem dřív než Aljašku četla Greenovy Hvězdy. Je jasné, že Greenův spisovatelský debut byl o trochu slabší, než jeho nástupce v podobě hvězd. Není fér posuzovat autorova různá díla, ale přiznejme si, že to děláme pořád... ať už jde o Greena nebo J. K. Rowilngovou nebo Shakespearea. Knihy neustále porovnáváme a myslím, že je to dobře. Pro mě je Aljaška příjemným čtením, které se mě ale nedotýkalo takovou mírou jako Hvězdy. Nevím, jak je to u Papírových měst, ale doufám, že kvalita Greenových knih stále stoupá. Jako jeho prvotní počin je to opravdu pěkné dílko, které mě tedy nejvíce bavilo, když gradovala část "Před tím". Část "Po tom" se podle mě zvláštně vlekla, a to nemyslím tak, že bych se snad nudila, ale spíše se té smutné části knihy věnoval déle, než bych si představovala. Aljaška je moc dobrá kniha, ale není dech beroucí ani dokonalá, ani taková ta kouzelnice, co vám vezme slova z úst, když o ní chcete napsat komentář, a která ve vás nechá tak silné pocity, že ani pomalu nevíte, co se děje. Zkrátka a dobře, nenechala ve mně tak hlubokou stopu, jako třeba Než jsem tě poznala od Moyesové, už zmiňované Hvězdy nám nepřály Johna Greena nebo další tituly a spisovatele, které mám už navždy v mysli i v srdci. Aljaška, je fajn a v pohodě, ale pro mě to není poklad. ;)
ze začátku mě kniha moc nezaujala, ale přesto jsem pokračovala ve čtení a začetla jsem se. když jsem ale byla u 50 stránky, tak mi kamarádka řekla, co se v knížce stane, a úplně mě přešla chuť číst. nakonec jsem se po pár dnech odhodlala a pokračovala ve čtení. knížka se mi hodně líbila, podobá se autorově druhé knížce. určitě doporučím dál.
budou SPOILERY!!!
Konečně dočteno. Asi to může znít divně, ale jsem opravdu ráda, že mám tu knížku už za sebou, přestože jsem si jí zamilovala. Část "Předtím" se mi četla velmi rychle. Pak jsem si i pobrečela. Ale "Potom" už se mi tolik nelíbilo. Něco (spíš někdo) tomu příběhu chyběl. i přes to všechno ale musím dát 5*, protože Váleček byl skvělý, Aljašky byla super, prostředí Culver Creeku se mi taky hrozně líbilo...i smrt té Aljašky jsem přežila (i když jsem se pěkně rozbulela.. :D ) Prostě další skvělá knížka od Johna Greena :)
Knížka se mi v první polovině četla celkem v pohodě, druhá půlka už byla trošku horší. Upřímně to není zas taková pecka, prostě celkem v pohodě příběh. Jenom, že mě ani jedna postava nepřišla nějak extra sympatická. Aljaška mě třeba naprosto rozčilovala svým chováním. :)
Po Hvězdy nám nepřály mi přijde, že Green se trochu snaží ve svých knihách citově vydírat ''dobré hodnocení''. Ale tak po dvou přečtených knihách nemůžu zas tak hodnotit. Na Papírová města se těším a s radostí si je přečtu. :)
Už po třech stranách jsem věděla, že se mi to bude líbit. Jeho styl psaní je prostě skvělý a neuvěřitelně čtivý.
Je to pár hodin co jsem Aljašku dočetl a pořád nevím, co bych do komentáře měl napsat. Jak mám popsat, že mě tahle 250 stránková kniha, která řeší první lásky, kamarádství a mládí prožité na internátní škole tak zasáhla. Kdejaký autor se snaží vytvořit výjimečnou knihu, a marně si láme hlavu o čem má být a jak složitou má mít konstrukci. John Green ale šmahem napíše jako debut tu nejupřímnější a nejcitlivější knihu, jako jsem kdy četl. A to říkám zcela upřímně. Jednoduchý děj, ale napsaný s takovým citem, pochopením že jsem jen zíral. Když se děj posunul z „předtím“ do „potom“ tak teprve tehdy jsem si uvědomil, že mi na těch postavách záleží, prožíval jsem s nimi jejich radosti a smutky. Dokonce jsem i tu slzu upustil. Nevím, co víc bych měl po té knize chtít. Navíc jsem měl pocit, že ta kniha je napsaná přímo pro mě. Některé postavy a situace jsem poznával z mého reálného života, o to víc to na mě zapůsobilo. Rozhodně to nebude poslední kniha, kterou jsem od Greena četl.
Mám dojem, že jsem četl celou dobu jinou knihu než všichni ostatní. Ale asi znám pár důvodů, proč se mi Hledání Aljašky nelíbilo. Stoprocentně nejsem cílová skupina. Hvězdy měly takový širší záběr, i když to byl hrozně naivní román, ale přeci jen otevřený širšímu publiku. Hledání Aljašky je skok z žánru young adult na teenage. Kniha postrádá nějakou hlubší myšlenku, komplexnější děj - spíš to připomíná epizody ze života amerického středoškoláka.
Zdůraznil bych to "amerického", protože přesně takový tenhle román je, americký. Americky hloupý a jednoduchý. Green si myslí, že utáhne čtenáře na vařenou nudli, v tomto případě SPOILER!!! na jednu nesympatickou mrtvou holku. Znám romány, kde smrt figuruje mnohem víc a je přitom mnohem víc čtenářsky bolestivá a zdrcující. V Hledání Aljašky je spíš samoúčelná. KONEC SPOILERU!!! Očekával jsem aspoň stejně svižný, i když přímočarý příběh jako u Hvězd. Ale Aljaška za čtení fakt nestojí, protože nenabídne absolutně žádnou čtenářskou katarzi, která je u knih alespoň pro mě zcela klíčová.
John Green je famózní vypravěč se skvělým smyslem pro humor a nádhernými myšlenkami :) Vřele doporučuju! :)
Green se prostě rozhodl lidem lámat srdce. Nechává vás kličkvoat kolem falešných indicií, aby zasadil ránu pod pás...
Knihu doporučuji.
Když jsem přečetla Hvězdy nám nepřály byla jsem si téměř jistá, že Hledání Aljašky bude taky tak úžasné. Bohužel jsem poměrně zklamaná. Velice neobvyklé rozdělení knihy na předtím a potom. Díky tomu jsem četla rychle a byla zvědavá co se stane. Smrt. Aha, přesně to jsem nechtěla. Můj obdiv má za knihu Hvězdy nám nepřály, ale za Aljašku rozhodně ne. Pustím se ráda i do dalších, aby jsem zjistila, jestli mi Green sedne nebo ne. Souhlasím s komentáři: Melindaaaa, Jiitush
Kniha má velice zajímavý děj, osobně mně překvapila hlavně svou filosofickou stránkou. Hodně jsem se zamýšlela nad velkým Možná :)
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Knihy od Greena se čtou prostě sami. Člověk se do příběhu neuvěřitelně zakousne...nebo se příběh zakousne do člověka? Asi je to vzájemná přitažlivost. Psychologické náhledy na člověka, kterým porozumí každy lajk jsou úžasné. Postavy vám příjdou, jako byste je znali celý život nebo přinejmenším byste je tak dlouho chtěli znát. Pro mě to bylo už druhé setkání s tímto autorem a určitě né poslední.