Hledání budoucího času
Jaroslav Veis , Zdeněk Volný , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17631/hledani-budouciho-casu-17631.jpg
4
63
63
Jaroslav Veis a Zdeněk Volný pro nás připravili to nejlepší, co se dalo v soudobé sci-fi roku 1985 najít. Samo sebou se museli přizpůsobit době, a tak je v antologii více spisovatelů z SSSR, než je zdrávo. Jinak ale kniha také obsahuje několik pěkných kousků od českých autorů a nezapomínejme ani na Angličany, Američany, Švédy, Poláky, Bulhary, Němce… Celkem tu najdete 51 povídek: Buď nás spojí láska (sir Arthur Charles Clarke); Kosmická báseň č.3: mimo letovou dráhu (Edwin Morgan); Langrangeův bod (Ljuben Dilov); Návrat (Gustavo Gasparini); Džambalové (Ilja Iosifovič Varšavskij); Nevinnost (Joanna Russ); Dokonalý zločin (Gerhard Branstner); Nevěřte Pozemšťanům (Harlan Jay Ellison); Samota (Ivan Izakovič); Stroj, který vyhrál válku (Isaac Asimov); Tříčlenná hlídka (Czeslaw Chruszczewski); Bludný duch (Sten Svensson); Masky (James Benjamin Blish); Vyslanci (Andrzej Czechowski); Takové legrační stromy (Viktor Dmitrijevič Kolupajev); Vykoupení (Zdeněk Volný); Bezpečný za každé rychlosti (Larry Niven); Venku (Brian Wilson Aldiss); První lidé na Merkuru (Edwin Morgan); Kruci, Už zase snížíli - výšku stropu. Nesmím si zapomenout koupit nové - nákoleníky (Tor Age Bringsvaerd); Sexploze (Stanislaw Lem); Ptáci (Thomas Michael Disch); Železný voják (Michail Nikolajevič Grešnov); Autor akáciových semen a další výňatky z časopisu společnosti pro therolingvistiku (Ursula Kroeber Le Guin); PI (Max von der Grün); Potěšení pro Váz i celou Rodyna (Jaroslav Veis); Povaha katastrofy (Michael John Moorcock); Lidské břímě (Dmitrij Alexandrovič Bilenkin); Puftole (Gilbert M. Jensen); Smrtonosné poslání Phinease Snodgrasse (Frederik Pohl); Enklávy (Herbert W. Franke); Droga pravdy (Robert Albert Bloch); Poválečné děti (Lubomír Macháček); Systém (Ben Bova); Budeme stát za to? (Clifford Donald Simak); Tři kvarky (Jeremej Ijudovič Parnov, Michail Tichonovič Jemcev); Jako v mládí (Theodore Sturgeon); Anděl posledního soudu (Josef Nesvadba); Liška a les (Raymond Douglas Bradbury); Pavučina (John Wyndham); RNK (Gyula Hernádi); Leonardo číslo dvě (Kirill Bulyčov); Tohle že lidi dělají? (Robert Sheckley); Cerebroskop (Konrad Fialkowski); Paralelní maskování (Gilda Muso); Konvice na čaj (Gennadij Samojlovič Gor); Fotografovaná myšlenka (Frigyes Karinthy); Záchranný stroj (Philip Kindred Dick); Předmanželská zkušenost (Hernani Donato; Doktor (Henry Slesar); Záznam č. 12 (James Graham Ballard).... celý text
Přidat komentář
Na dobu vydání obdivuhodný počin, byť sovětských autorů nebylo málo. Nejvíce se mi líbily povídky Budeme stát za to?, Jako v mládí, Leonardo číslo dvě (ta byla v rámci toho, co se mi z dob sajuzu dostalo do rukou, nejlepší), ale i řada dalších stála za přečtení. Mám slabost pro blbinky typu Potěšení pro váz i celou Rodyna (Jaroslav Veis byl příjemným překvapením, škoda, že měl ve sbírce jen jednu povídku, bylo mi to bližší než Vykoupení od Zdeňka Volného), Sexploze nebo trochu vážnější Stroj, který vyhrál válku. O většině povídek ale nebudu za týden vědět, že existují. Jako obvykle mi na povídkách nejvíc vadily ani ne tak otevřené jako přímo utnuté konce. Mám ráda povídky, které obsahují krátký příběh, nápady na 10 stránek bez děje mě většinou moc neberou (když už mě to zaujme a chtěla bych si přečíst víc, tak je konec), pokud to právě není něco jako Potěšení pro váz i celou Rodyna (podobnou povídku jsem už četla, S počítači se nediskutuje, Dickson, 1965, ale ta Veisova je i humorná, ta Dicksonova ani ne). Dvakrát sbírku číst nebudu.
Sbírka SF povídek, bohužel poplatná době svého vzniku. Najdou se zde zajímavé kusy, ale je jich jen minimum, případně se už objevily ve známějších sbírkách; většina těch ostatních je prostě nevýrazná a u některých se lze podivovat, proč v této sbírce vůbec skončily, protože se SF ani nemají mnoho společného.
Mě ani moc nevadí,že jsou v knize i spisovatelé ze SSSR,protože i tahle země má velice dobré autory tohoto žánru.Samozřejmě jsou tam i některé věci,které jsou nudné,ale celkově bráno je to dobrá kniha.
Příjemné překvapení. Směs rúzných sci-fi povídek - ne příliš dlouhých, což oceňuji. Autoři zbytečně nezachází do titěrných maličkostí a tak je četba mnohem příjemnější. Povídky jsou i takovým tajemným zamyšlením nad současnými problémy a nad "ubohostí" lidstva. V některých povídkách jsem tak trochu viděl i seriál Love, Death and Robots.
Úlitby cenzurním bohům minulého režimu zde byly vskutku mimořádné! Jestli je cena času ztraceného listováním v braku za těch několik kvalitních kousků z angloamerické nové vlny únosná? Jak pro koho... začátečník zvyklý na kosmická dobrodružství to asi nedá. Zvědavý fajnšmekr jako třeba já, se zaťatými zuby ano. Jen je mi líto papíru zaplácaného vším tím odpadem. Připadala jsem si při čtení jak zlatokop - ale těch pár nugetů na hromadě totálního odpadu aspoň hezky vynikne. Jména jako Harlan Ellison, P.K.Dick, Michael Moorcock, J.G.Ballard nebo Thomas Disch byla u nás v té době naprosto neznámá. Takže když aritmeticky zprůměrujeme 0 a 5 a přidáme půl hvězdy za osvětu, holt vyjde ta trojka...
Docela s obavami ohľadom dátumu vydania som bral túto pomerne objemnú antológiu do rúk. Po počiatočnej skepse, áno nájde sa tu pár totálnych prepadákov a pár mierne angažovaných textov, som si predsa len napokon spravil chuť…
Pozitívom antológie je predovšetkým údernosť poviedok napriek ich viac-menej krátkemu rozsahu, to sa dnes, kedy texty sú preplnené vatou, aby sa natiahli na predpísaný počet normostrán, už veľmi nenosí. Nemám tušenia, či boli texty nejako upravované alebo krátené, ale poniektoré šľahali ako bič boží. Zmestilo sa ich tu celkovo 51, čo je úctyhodný počet…
Nadpolovičná väčšina poviedok stála za to, spomeniem tu preto tri úplne subjektívne najlepšie. Piedestál víťaza si u mňa vydobila absolútna klasika z pera Harlana Jay Ellisona Nevěřte Pozemšťanům spoločne s klaustrofobickou Venku od Briana Aldissa a absurdnou časovkou Smrtonosné poslání Phinease Snodgrasse od Frederika Pohla.
Antológia trpí dnes už rôznymi nedostatkami, nie je najaktuálnejšia, námety science fiction sú dnes už niekde inde. Napriek tomu, práve tieto nedostatky môžu byť jej prednosťou. Ak si ju prečítaš, určite nespravíš chybu…
Tato kniha v mých očích trpí stejným neduhem jako mnoho jí podobných. A tím je nevyváženost. Poměr těch dobrých je menší v poměru k těm slabším. Ale vedu v patrnosti, že právě ty slabší kusy mohou naopak jiné čtenáře oslovit. Proto výsledné hodnocení je značně subjektivní a asi nebudou tím pravým odrazem kvality knihy. Přesto za sebe musím konstatovat, že jednou a nikdy více. Četby litovat nebudu, ale v budoucnu jí znovu otevírat v plánu nemám.
Velké plus nemohu ale upřít úvodu. Ač četbě tohoto žánru se věnují velkou řadu let, informace, které mi nabídl pro mě byly nové a věru zajímavé. Už jenom za toto uvedení do historie žánru sci-fi musím dát velké plus.
Knihu jsem četl v docela velkém rozmezí prokládanou dalšími knihami, takže nedokážu vypíchnout kvality jednotlivých povídek. Ta je u nich velmi rozdílná, u většiny však bohužel nízká.
Kvalitativně velmi rozkolísaná antologie obsahující velmi špatné, dětinsky naivní (nebo naivně dětinské) povídky, ale take velmi výborné povídky, mnohdy až na hranici horroru, z nichž velmi mrazí. Funguje to tedy jako přehled tehdejší světové sci-fi literatury, ovšem ne jako přehled toho nejlepšího. Povídky jsou rozděleny do tří částí, třetí jeví se být nejlepší. Zarytější (než jsem já) příznivce sci-fi ale asi potěší více, než mě. Obecně mě to moc neohromilo. Abych pravdu řekl, nad zařazením některých povídek mi opravdu zůstával rozum stát.
Část díla
01x Anděl posledního soudu
1962
Autor akáciových semen a další výňatky z časopisu společnosti pro therolingvistiku / Autorka akáciových semen a jiné…
1974
Bezpečný za každé rychlosti
1967
Bludný duch
1977
Buď nás spojí láska...
1961
Antologie sci-fi povídek editorů Jaroslava Veise a Zdeňka Volného obsahuje celkem úctyhodných 51 povídek. Na svou dobu to byla asi docela mimořádná událost. Bohužel vzhledem k roku vydání je zde "povinně" zastoupeno velké množství autorů ze SSSR. Ale je nesporným úspěchem, že se zde mohly objevit i povídky "západních" spisovatelů. Samozřejmě, že v takto obsáhlé knize musí být nutně kvalitativně velmi rozdílné povídky. Takže kromě několika opravdu dobrých, je zde řada průměrných i vyloženě slabých. Kdybych měl vyzdvihnout ty nejlepší "vyzobané" rozinky z celého toho rozsáhlého koláče, tak jsou to: Venku (Brian Wilson Aldiss), Nevěřte Pozemšťanům (Harlan Jay Ellison), Pavučina (John Wyndham), Potěšení pro Váz i celou Rodyna (Jaroslav Veis), Budeme stát za to? (Clifford Donald Simak) a Leonardo číslo dvě (Kirill Bulyčov).