Hledání křesťanské svobody
Raymond Franz
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/147627/hledani-krestanske-svobody-147627.jpg
5
3
3
Svoboda je nepostradatelnou součástí ryzího křesťanství. Hledání křesťanské svobody je pokračováním knihy Krize svědomí . Ukazuje, jak v minulosti proniklo nahlodávání této svobody do raného křesťanství a jak se objevuje v církvi i dnes. Na příkladu svědků Jehovových je ukázáno, jak se loajalita k organizaci může stát důležitější než víra. Mnozí křesťané musí řešit podobné problémy, když se ve své církvi snaží skloubit hlas svého svědomí s loajalitou, odpovědností a svobodou. Hledání křesťanské svobody je kniha, která přivede čtenáře různých vyznání k zamyšlení nad tím, jak hluboce si váží své křesťanské svobody, a jak svobodnými ve svém náboženství opravdu jsou. K niha není určena jen zájemcům o pozadí víry svědků Jehovových, ale upozorňuje i v obecné rovině, jak mechanismus manipulace může působit v jakékoliv skupině.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2012 , Beta-DobrovskýOriginální název:
In search of Christian freedom, 2007
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
svědomí křesťanský život svoboda svědectví náboženská svoboda svoboda projevu svoboda myšlení Svědkové JehovoviAutorovy další knížky
| 1998 |  Krize svědomí |
| 2012 | Hledání křesťanské svobody |
Kdyby měli Svědkové Jehovovi tu možnost číst i tzv. nevhodnou, zakázanou literaturu, doporučila bych jim tento svazek. Protože tu svobodu nemají, doporučuji alespoň čtenářům, kteří dají na líbivé, leč lživé povrchní řečičky o tom, že mezi nimi panuje láska a každý je v jejich milující rodině vítán. Není. Vybírají si z uchazečů ty co vyhovují a ostatní uchazeče o víru odmítají. Ne každý se umí s jejich velkými nároky na věřícího vypořádat, včetně vymývání mozků a braní svobody-může se papouškovat jen to, co ústředí dovolí. Dějí se mezi nimi špatnosti, které nesmí být zveřejněny. Říkají, že je politika nezajímá, ve skutečnosti tajně spolupracují s vládami jednotl. zemí, aby jejich pochybné náboženství v té dané zemi uznali a nevedli je jako sektu. O něčem z toho je tato kniha, kterou sepsal muž, jenž ve vedení této "církve" dlouhodobě žil a dobrovolně z ní odstoupil. Jeden z mála, kterému, ač kritizoval nepravosti, nebylo jako vyloučenému znemožněno komunikovat s ostatními. "Na tváři sladký úsměv, v srci jed," říká se v jedné básni. Samozřejmě i zde žijí věřící, kteří to myslí naprosto upřímně a čistě, ale i ti po čase musí nad něčím přimhouřit oči... Včetně slovního napadání a zesměšňování ostatních věřících z jiných církví, například římskokatolíků apod., které se běžně děje při jejich shromáždění.