Hledání Phoebe
Gavin Extence
Phoebe má ráda pravidla. Jenže život se pravidly pokaždé neřídí. Phoebe je na spektru. Nejraději zůstává ve své komfortní zóně, chodí na procházky se psem, píše fantasy a jako každý teenager se snaží přežít školu. To všechno se musí ideálně odehrát s co nejmenším počtem mimořádných událostí, které by narušovaly zajetý řád. Když se její nejlepší (a jediná) kamarádka Bethany vzbouří proti své rodině a najde si přítele, Phoebe neochotně souhlasí, že ji bude krýt. To ovšem ještě netuší, co všechno svým slibem způsobí. Zanedlouho řeší problémy, které nikdy řešit nemusela jako je lhaní, podvádění nebo matoucí politika školního šachového klubu. Porušování pravidel nikdy nebylo Phoebe vlastní, ale když události naberou nečekaný spád, uvědomí si, že se v ní možná ukrývá víc, než si kdy dokázala představit.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Finding Phoebe, 2023
více info...
Přidat komentář
“Někdy se nejvíc vyplatí uskutečnit nejtěžší věci v životě. Věcí, které jsme si museli vybojovat, si vážíme daleko víc než věcí, které získáme snadno.
Phoebe je šestnáctiletá studentka s poruchou autistického spektra. A s tím souvisí i její styl života - všechno musí mít svůj řád, dodržuje pravidelnost a jakékoliv vybočení je pro ni problém. Je upřímná, potřebuje všemu rozumět, na nic si nehraje a její reakce jsou pro mnohé nepochopitelné. I díky tomu je považována za podivína.
Její kamarádka Bethany si najde přítele a po Phoebe chce, aby ji kryla. Do toho se jí moc nechce, protože prostě nelže. Ale nakonec se překoná a Bethany pomůže. A brzy zjistí, že to umí a celkem i zvládá. Holky společně řeší jeden velký problém - nechci prozrazovat, o co se jedná, ale zrovna tato část mi přišla až neuvěřitelná, že by to mohli vyřešit sami bez dospělých.
Phoebe mě bavila od první strany - její myšlenkové pochody i její reakce, které mohli působit na druhé chvílemi sarkasticky nebo nevhodně - ve mě ale často vyvolali pobavení. Kromě toho se mi taky líbila síla přátelství mezi Phoebe a Bethany - ač byly povahově naprosto rozdílné, jejich přátelství fungovalo na maximum.
Vždycky ocením, když vznikají knihy s takovými tématy a nejinak je tomu i teď. Autor skvěle přiblížil, jak funguji lidé s autismem, jak vnímají svět kolem sebe a jak je pro ne těžké vybočit z normálu.
Kniha je to skvělá a myslím, že díky svému tématu by zasloužila větší pozornost. Je řazena mezi YA, ale v tomto případě bych ji doporučila i dospělým čtenářům.
Emotivní, místy humorné čtení ze života, které se mě dotklo a jen tak na knihu nezapomenu.
Autorův styl psaní mi sedl na první dobrou. Zaujalo mě, že autor knihu napsal pro svou dceru autistku, která bude brzy v pubertě a budu se muset vypořádat s problémy všech puberťáků. Myslím, že je hezké, že Extence sepsal knihu jako takový návod pro Amelii (a nejen pro ni), jak se vyrovnat se svými pocity.
Překvapilo mě, jak stroze je popsána jedna důležitá událost. Důležité je si zde uvědomit to, že díky reagování na některé události vypadá Phoebe netečně, ale není tomu tak. Phoebe jinak smýšlí a pro ni to nemusí být tak emočně silné, jako pro ostatní.
Phoebeiny rozumy jsou skvělé. S jejími myšlenkovými pochody souzním, protože nad vším hodně přemýšlela nebo si dělala seznamy pro a proti.
Potěšilo mě, že je v knize zmíněna Ursula K. Le Guin a její Vyděděnec. Díky zmínce jsem přišla na to, že jsem už před lety knihu četla, ale už si ji vůbec nepamatuji. No není krásné najít v knize další tipy na čtení?!
Věřím, že Phoebein osobností posun budete sledovat s napětím a držením všech pěstí stejně jako já.
Tento hřejivý příběh by si rozhodně měl přečíst každý. Doufám, že objevím další podobné knihy. Hlavně se už na šachy nebudu dívat jako doposud. Hlavní protagonistka nás utvrzuje v tom, že je skvělé být sám sebou.
Děkuji Nakladatelství Host za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.
S těmihle typy knížek nemám tolik zkušeností, ale pokaždé mi ukáží svět v jiném světle.
Příběh byl skvěle napsaný. Byl plný obav, stresu, radosti, nedorozumění dokonce i smutku.
Phoebe je člověk, který nechápe lidské vztahy a musí mít všechno naplánované do detailu. Proč? Protože je to autistka. Svět je pro ni mnohem víc komplikovanější než pro ostatní. Phoebe kolikrát sama sebe dokázala dostat do šílených někdy i vtipných situací, tím, že prostě nepozná sarkasmus, bere vše doslovně. Bylo mi ji v tomhle líto. Ráda chodí do přírody se svým psem a obklopuje se hrstkou svých kamarádů dokonce se chce stát spisovatelkou. Jakákoli situace, která představuje změnu od jejího běžného dne, Phoebe stresuje.
Naštěstí na nic nebyla sama a měla k sobě skvělou kamarádku Bethany, se kterou vyrůstala. V příběhu čtenář může vidět rozdíly mezi dívkami a i to, že si přes všechno rozumí a jedna pro druhou tu jsou.
Knížka ve mně zanechala spoustu dojmů. Určitě doporučuji. Pohladí vás po duši a ukáže vám svět v jiném světle.
Jinak obálka je krásná a jednoduchá. Ta mě upoutala hned.
Za knížku děkuju @hostbrno
Dříve jsem četla hodně knížky o autismu, o autistických hlavních hrdinech a hodně jsem se obecně o to téma zajímala. Pořád mě to vlastně zajímá, jen už se k podobným knížkám v takovém návalu literatury málokdy dostanu. Jsem ale o to víc ráda, že jsem si přečetla Phoebe a ještě víc ráda jsem za to, jak skvělá knížka to byla. Reprezentace autismu je tady skvělá, to jak Phoebe nastavuje zrcadlo společnosti a jak vidí všechno úplně jinak, jak se chová, jak je netypická, to všechno mě na ní moc bavilo. Není to ale zároveň knížka jen o autismu. Phoebe je na hranici dospělosti, takže řeší i věci, které se s tím logicky pojí. Lásky, trhlá kamarádka, školní problémy... Moc se mi líbilo že se tady řešil i sex i když přes kamarádku Phoebe a ne přímo přes ní, pořád to bylo super. Celkově ta důležitost přátelství a celá ta zápletka ohledně Willa a té "komplikace" (nechci říkat víc, byla by škoda něco vyzradit) byla za mě fakt super. Líbilo se mi i jak Phoebe řešila svojí orientaci, jak se nad tím zamýšlela, i když ta knížka není primárně o tom. Našla jsem si tu spoustu myšlenek a citátů ke kterým se budu určitě vracet. Taky hodně oceňuji důležitost náboženství a to, jak se v průběhu celé knížky řešilo. I samotný fakt, jak rodiče Phoebe řekli že má PAS a jak by to u ní mohlo fungovat mi přišlo naprosto geniální. A celé je to o to úžasnější i díky tomu, že tuhle knížku napsal autor pro svoji dceru, která má taky autismus. A ten dopis je údajně dost věrná kopie. U toho se mi až chtělo brečet. Krásné, dojemné, důležité čtivo, které jsem si fakt užila a moc příjemně mě překvapilo. Rozhodně můžu doporučit, stojí to za přečtení až už jste kdokoliv a čtěte cokoliv. Phoebe je skvělá hlavní hrdinka, je netypická, jiná a moc mě bavila. Navíc je to moc hezky napsané i vyhotovené, v Hostu se o knížky hezky starají.
Ježiš, tahle knížka byla tak pěkná! Uvnitř i navenek! (Grafická úprava mě u knížek zas tak nebere, ale tady mě to nadchlo!)
Příběh Phoebe byl kouzelný, roztomilý, dojemný, místy smutný, plný nedorozumění, stresu a vyčerpání ze snahy pochopit fungování vztahů a lidí, které nejde popsat logicky. Ale skvěle napsaný!
Úplně bych si přála další díl, abych se s Phoebe zase mohla setkat.
Vřele doporučuju nejen cílovce!
Phoebe je obyčejně neobyčejná holka, která každičkou věc v životě musí do detailu rozebrat a udělat si na ni analýzu, aby se jí ve světě líp orientovalo.
Je totiž autistka, některé věci jsou pro ni tedy složitější než jiné, třeba konverzace se spolužáky nebo vztahy.
A jako čtenáři budete podle mě Phoebe mít fakt rádi, protože je prostě skvělá!
Kniha otevírá důležitý témata, řeší dospívání, přátelství, víru, vztah k rodičům i k sobě samotným.
Nejdojemnější potom je, že ji autor napsal pro svoji dceru autistku.
Zajímavé čtení, citlivý pohled na svět "jiných" lidí. Phoebe je osobitá postava, její přímočaré myšlení je kolikrát lepší než chození kolem horké kaše.
Já nadšení bohužel nesdílím. Téma je mi blízké, začátek se mi líbil moc, potom už to sklouzlo někam, kde se mi to tolik nelíbilo a moc jsem nevěřila tomu, jak najednou všechno šlo a nebyl to problém...
Ale beru, že je to pro jinou cílovku než jsem já.
Krasna, uprimna, miloucka kniha.
Moc jsem si oblibila Phoebe i Bethany.
Jedna z nejlepsich.
Prectete si to.
„Každý člověk je jiný. Každý má něco, v čem je dobrý, i něco, co mu tolik nejde. Ne každému se líbí stejné věci jako všem ostatním. Každý má z něčeho strach, ovšem ne každý se bojí stejných věcí."
Autor napsal tuhle knihu pro "budoucí verzi své dcery", jak sám v epilogu napsal :-) Jeho dcera je autistka, stejně jako naše hlavní hrdinka Phoebe.
Vůbec by mě nenapadlo, co všechno lidé s poruchou autistického spektra (PAS), musí ve svém životě řešit. To, co jsou pro nás každodenní a běžné věci jako cestování do neznámých míst, komunikace s cizími lidmi, řešení náhodných situací, do kterých se přes den můžeme dostat. Tak přesně tyhle věci, plus spousta dalších, jsou pro lidi s PAS, ty nejtěžší. Všechno cizí je pro ně neskutečně nekomfortní. Ale samozřejmě existuje spousta nuancí mezi lidmi, každý z nich je jedinečná osobnost se specifickými potřebami. A vůbec si nedovoluji tvrdit, že díky této knize najednou vím, čím vším si musí dennodenně procházet. Ale nějakou základní představu teď díky ní mám ;-)
Příběh Phoebe se mi neskutečně líbil, i když asi úplně nejsem cílová skupina, musím přiznat, že mě velmi zasáhl emočně, a o to přesně mi v knihách jde :-)
Miluju, když nad příběhem přemýšlím, rezonuje mi v hlavě a to se zde dělo. Phoebe kolikrát sama sebe dokázala dostat do šílených někdy i vtipných situací, tím, že prostě nepozná sarkasmus, ironii, bere vše doslovně. Ale když opravdu šlo o něco vážného, dokázala opět pomocí svého racionálního uvažování poskytnout útěchu, pomoc. :-) A to se mi moc líbilo. Měla k sobě skvělou parťačku, nejlepší a jedinou kamarádku Bethany, se kterou vyrůstala. Bylo krásné vidět, jak je každá jiná, a přesto jedna druhé poskytuje přesně to, co zrovna potřebují. A to i na úkor vlastního pohodlí, potlačení svých pocitů...
Tuhle knihu jednoznačně doporučuji, pokud chcete milý příběh, u kterého se budete usmívat, ale možná si i trošku popláčete, jako já, neváhejte a pusťte se do ní :-)
Tenhle citát to přesně vystihuje:
„Mohla bych přečíst všechny knížky o osobním rozvoji, které kdy kdo napsal. A pořád by existovaly věci, které nebudu chápat. I kdybych se učila sebevíc a snažila se opravit sebevíc chyb, vždycky by se našlo něco dalšího, jakési všeobecné očekávání, které je pro většinu lidí samozřejmé, ale pro mě by to bylo něco cizího."
Tuhle knížku jste už na Instagramu pravděpodobně zahlédli. A pokud ne, tak koukejte teď! Protože Hledání Phoebe je příběh, který vás pobaví, pohladí na duši a poučí, a to vše ve velmi laskavé a milé formě.
Phoebe je autistka, která miluje řád. Ráda chodí do přírody se svým psem, obklopuje se hrstkou svých “spřízněných lidí, chce se stát spisovatelkou. Jakákoli situace, která představuje odchylku od tohoto řádu, Phoebe stresuje. Její nejlepší kamarádka Bethany je Pheobenou stoprocentní oporou až do momentu, kdy si najde kluka. V ten moment se vše obrátí naruby a Pheobe, která nikdy neporušuje pravidla, musí začít zapírat - musí se postavit nejen kamarádčiným silně věřícím rodičům, ale také svému otci, kterému jednoduše nemůže říct příliš šokující pravdu. Poprvé v životě zažívá momenty, kdy se snaží být dobrou a podporující kamarádkou, zároveň ale také poslušnou dcerou a dívkou, která neporušuje pravidla. Ne vždy je ale tato kombinace možná…
Z příběhu jsem byla jednoduše unešená. Phoebe jsem si hned od první stránky zamilovala - její komplikovanou, a přesto tak strašně roztomilou povahu, její spořádanost, organizovanost, momenty, kdy Phoebe prostě jen byla Phoebe, okolí tím vytáčela a já jakožto čtenář jsem se nahlas smála. Moc se mi líbila cesta, kterou Phoebe během pár stránek ušla, její pohled na život, laskavost, která z celé knihy doslova sálala.
Celý příběh je navíc zabalen do moc hezkého obalu, doslova, jelikož modrý inkoust, číslování stran, obálka a celkové zpracování knihy mě velmi bavilo.
Hledání Phoebe je naprosto skvěla kniha o autistické holčině, která se snaží podle nějakých svých pravidel proplouvat životem.
Kniha se moc pěkně četla, byla upřímná, bylo v ní spousta emocí a mě se po delší době zase nějaká kniha moc líbíla.
Jen a jen doporučuji.
"Nedávalo to smysl. Proč bych měla cestovat stovky kilometrů, abych četla knihy nebo získávala další informace o tvůrčím psaní, když jsem mohla obojí dělat v pohodlí svého pokoje? Nemohla jsem pochopit proč je paní Shepherdová v tomto směru tak paličatá."
Tahle knížka byla upřímná, vtipná a tak trochu odlišná, jako Phoebe sama. Byla napsaná také odlišnou formou a to dopisy její mamince. Upřímně jsem si Phoebe od začátku zamilovala. Líbilo se mi, jak dokázala řešit problémy v životě, kterým nerozuměla pomocí výzkumu a logiky. Z Phoebe vyzařovala neskutečná oddanost a laskavost svým blízkým.
Knížka mě o to více zasáhla skutečností, že ji napsal tatínek pro svoji dcerku, která také trpí poruchu autistického spektra. A že do ni zakomponoval dopisy, které napsala jeho manželka jejich dceři.
Tato knížka je opravdu originální a jedinečná. Ukáže Vám pohled na svět z úhlu, který neznáte, ale pro některé je úplně normální.
Moc děkuji @kat.sardicka @hostbrno za poskytnutí knihy v rámci spolupráce.
“Neměla ses zmiňovat o věkovém rozdílu. Nedivím se, že z toho byla prekérní situace.
To byla užitečná zpětná vazba, ale dočista absurdní. Proč ti turisté brali jako urážku to, že jsem poukázala na něco, co je jasné - aspoň pro většinu lidí? - G. Extence
Hledání Phoebe představuje balíček hřejivé upřímnosti. Příběh vás pohltí, samotnou Phoebe si zamilujete a čtení si jednoduše užijete. Je to skvěle napsaná kniha plná krásných uvědomění.
V knize se mi hodně líbila ta psaná forma - vyprávění ve formě “dopisu její mamince (či jakéhosi deníku) bylo milé. Phoebe vás tak sama provede různými situacemi, do kterých se dobrovolně či nedobrovolně dostane a jaký dopad to na ni mělo.
Hlavní hrdinku jsem si oblíbila hned, protože kolem ni byla aura upřímnosti, logiky a zároveň laskavosti. Bylo to občas i smutné čtení, protože se dostávala do okolností, kdy jistým věcem nerozuměla a byla z toho nešťastná. O to víc jsem ji ale obdivovala za to, jak s tím vším dokázala pracovat. Zjistila “problém a hledala řešení, jak se příště nedostat do té frustrace nebo do rozpaků. Zároveň se i snažila jít mimo svou komfortní zónu. Myslím, že v tomhle by se od ní mohlo učit více lidí (i bez poruchy spektra).
Pokud hledáte nevšední příběh protkaný odvahou, nezdolnou upřímností, oddaností a jednoduše laskavostí jedné autistické slečny, tak se do knihy pusťte. Ať se ještě řadíte do YA nebo už dávno ne, tak příběh Phoebe je podle mě pro všechny. Navíc to, že knihu napsal otec pro svou dceru, ji dává ještě větší rozměr.
Knihu jsem dostala v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST.
Tahle kniha patří mezi ty must-read kousky, které by si měl přečíst každý, aby pochopil. Napsal ji autor, který má dceru s autismem, proto tak věrně dokázal nám čtenářům přiblížit, jak takový člověk přemýšlí. A ještě se mu to povedlo podat tak neskutečně lehce, přirozeně a čtivou formou, že se musí začíst praktický každý.
Jde o beletristicky zpracovaný příběh o tom, jaké to je čelit každodenním výzvám, když se stejně jako naše hlavní hrdinka Phoebe pohybujte na spektru. Je to o běžných věcech, ale z neobyčejného pohledu mladé dospívající slečny. Nahlédneme, jak vnímá svět, s čím se potýká a jak ji vnímá okolí. Jak si to všechno logicky vysvětluje a jak vlastně my ostatní fungujeme na základě nepsaných pravidel a domněnek, které autistický člověk nevycítí a je to pro něj složité. Pro mě tahle kniha byla nesmírně zajímavá a obohacující a vlastně mi i změnila vnímání některých věcí. Nemusíte se ale bát, nejde o žádný poučný text, je tu humor, lehkost a kniha se čte sama.
Díky, že se o tomhle píše a mluví!
Milá Phoebe,
děkuji, že jsem Tě mohla poznat. Byla jsi skvělou hrdinkou, poznávat Tebe a Tvůj svět bylo pro mě velmi poučné a osvěžující čtení.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Phoebe je šestnáct, má Aspergerův syndrom, čili její komunikační schopnosti jsou poněkud odlišné a specifické, chce být spisovatelkou a žije jen s tátou na odlehlém Holy Islandu...
Z úvodních kapitol jsem nabyla dojmu, že se bude jednat o další příběh člověka s poruchou autistického spektra, který se snaží zapojit do "normálního" života, ale kvůli jeho speciálním potřebám budou nastávat problémy a někdy i nechtěně komické situace...
Knížka se ale nakonec vyvíjela jiným směrem a zpracovávala důležitá témata, díky nimž je Hledání Phoebe skutečně kniha s přesahem a zaujme i dospělého čtenáře, byť náleží primárně do kategorie young adult...
Zprvu se mi líbilo, jak všichni dokážou mezi sebou otevřeně komunikovat a díky tomu pročišťovat své vztahy, ke konci mi to ale připadalo už malinko nepravděpodobné, podle mě to takhke v životě moc nefunguje... To je však jediná výtka, jinak byla Phoebe skvělá a mě osobně velmi zaujala lokace příběhu, Holy Island jsem neznala a skutečnost, že je na něj kvůli přílivu omezená možnost vstupu, pro mě byla nová a fascinující...
Hodnocení: 4,5 * z 5 *
Hledání Phoebe je knížka o autistické dívce, která se snaží proplout životem jako kdokoliv jiný. Má ráda rutinu a nemá ráda změny. Doteď se jí dařilo vyhýbat se těžkým situacím, pro které nemá plán. Ale brzy bude čelit něčemu, co rozhodně neplánovala. Musí odejít ze své komfortní zóny a čelit nečekaným situacím týkajících se jejího přátelství s kamarádkou Bethany a jejím vlastním otcem. Zjišťuje tak, že život není tak černobílý, jak si vždycky myslela.
Titul si zamilujete, stejně jako jeho zajímavý a originální námět. Moc mě zaujal způsob, jímž byly prozkoumávány témata jako je samotný autismus, sexualita, dospívání či víra.
Autor jej napsal pro svou autistickou dceru, což jde na stylu vyprávění velmi vidět, jelikož se to dost odráží na vyobrazení autismu Phoebe.
Poselství o sebepřijetí a nutnosti změny bylo skvěle podáno a líbila se mi dějová linka týkající se nutnosti přátelství a změny.
Jsem moc ráda, že existují knihy jako je tato a budu jí ještě dlouho doporučovat. Myslím, že bude jednou nápomocná mnoha lidem procházejícími si podobnými potížemi jako Phoebe. Pokud vás toto téma zajímá, rozhodně se čtením neváhejte.
Štítky knihy
přátelství autismus Aspergerův syndrom pro dospívající mládež (young adult)
Milé čtení o jiném pohledu na svět, který nakonec přináší docela přímočará řešení. Vidím zde paralelu s Podivným případem se psem (šok vede k úniku), ale tato kniha mě chytila víc.