Hliněný bůh
Anatolij Petrovič Dněprov (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/62620/bmid_hlineny-buh-10l-62620.jpg
4
14
14
Proti válce a zneužívání vědy k jejím cílům namířený dobrodružný příběh se odehrává v poušti Afriky. Líčí úsilí německého vědce vytvořit křemíkové bytosti, které by se jako myslící automaty staly ideálními vojáky v příští válce.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1964 , Svět sovětůOriginální název:
Glinjannyj bog, 1963
více info...
Přidat komentář
Nápad to nie je zlý, ale spracovanie je také Asimovské, bez akejkoľvek emócie.
Tuto nadčasovou sci-fi miluji od dětství. Dal mi ji můj milovaný dědeček Jára, který pracoval v papírně. Hliněný bůh tam byl určený k likvidaci a rozemletí na totální... (Přemýšlím, ale fakt mě lepší sousloví než totální sračky nenapadá.)
Příšerně pomalí, ale nezadržitelní Dněprovovi hlinění vojáci (vyrobení z živáčků) nebo dnešní samořídící drony, co je děsivější?
Kraťoučká knížka. A přesto nese poselství... Je zajímavé jak vypadalo sci-fi v roce 1964. Námět je aktuální stále. Jen by se dnes bylo potřeba probojovat mnoha bezpečnostními opatřeními. Na konci knihy byla cenovka 4.50 korun. To je k neuvěření.
Ano, tato vědeckofantastická knížečka vyšla v roce 1964 a poprvé jsem ji - zcela uchvácena - četla ve věku mláděte, vyhrabala jsem ji tenkrát v knihovně rodičů. Z jejich knihovny se přestěhovala do mé, mám ji dodnes a při její četbě mě pokaždé trochu mrazí, i když ji znám skoro nazpaměť. Jednou nás nevyhubí žádná přírodní katastrofa, ale my sami, až se nějakým šíleným Graberům jejich pokusy podaří....
Tak tohle je luxusní novelka. Četl jsem ji mnohokrát jako dítě i dospělý. Já si nemůžu pomoct, je to pořád perfektní a napínavá story.
Spíše povídka než novela; až si říkám, že než tohle drobné samostatné vydání, mohla rovnou vyjít celá sbírka, tak jako je tomu v originále. Rozsah ovšem neubírá textu na kouzlu staré poctivé science fiction, která na základě vědeckých fantazií o pokroku varuje před možnými hrozbami, ať už technického nebo morálního charakteru. Spisovatel Anatolij Dněprov přitom vůbec nehraje hru na schovávanou a poměrně zřetelně parafrázuje román H. G. Wellse Ostrov doktora Moreaua, akorát místo genetických pokusů popisuje chemickou proměnu DNA za účelem vybudování nezničitelné armády, schopné operovat v radiací zamořeném území. A jak je vyprávění krátké, není tu prostor pro nějakou nudu ve formě filozofických rozprav o etice. Svižná gradace brzy vyvrcholí v takřka hororové finále, které příběh završuje právě tak, jak si zaslouží.
Vůbec se nesnažím naznačit, že jde o něco přelomového, ale ve své jednoduchosti mě to bavilo natolik, že mi nenáročný obsah nijak nesnížil celkově pozitivní dojem z četby.
Hliněný bůh
Krátká kniha se zajímavou zápletkou a vcelku jednoduchým dějem.