Hlubiny města
* antologie , Lukáš Vavrečka , Kristýna Sněgoňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513069/bmid_hlubiny-mesta-kdV-513069.jpg
4
110
110
Co se skrývá pod omítkou, chodníky a silnicemi, nebo dokonce pod celými městy? Známí čeští spisovatelé a spisovatelky napříč žánrovou i nežánrovou literaturou se nechali inspirovat mystériem měst, jejich zákoutími, komíny i kanály, legendami i mocným kouzlem. Je libo zastavit se v Římě? Ztratit se v ulicích současného Krakova či postapokalyptického Londýna, procházet Barcelonu ve snu nebo navštívit vesmírné Lamaris? A co domácí půda? Kolik nástrah ukrývají Pardubice, Praha, Frýdek-Místek nebo jak málo stačí, aby vás pozřelo Brno – a to doslova? Jediný krok a procházky městem už nikdy nebudou stejné!... celý text
Přidat komentář
Gratuluji Lukášovi a Kristýně k moc povedené sbírce. Byly tam tři povídky, které mi trvalo hodně dlouho přečíst, šly mimo mě, ale jinak skvělé. A super nápad zapojit i autory mimo fantastiku. Jana Štiftera bych si asi jinak nepřečetl, ale tady moc zaujal.
„Kdyby ten klavír nevážil nejmíň metrák,
a kdybychom nestáli dobrej patnáct metrů
od jakýhokoliv baráku, řekl bych,
že ho někdo prohodil támhle tím oknem . . .“
(Rutina – Martin Paytok)
„Každé město má své hluboké tajemství.“
První čtyři povídky jsem docela protrpěl. Nebavily mě. Už už jsem to chtěl vzdát, ale pak jsem si řekl, „jsou to jen povídky, nebude trvat dlouho, než se pročteš na jejich konec“. Navíc z velké části jsou od spisovatelů, o kterých jsem nikdy „neslyšel“. Například politický spisovatel Dalibor Vácha . . . a napíše fantasy? Nebo „venkovský“ spisovatel Jan Štifter. Fakt mě jeho „Zavařovačky“ totálně dostaly – chtěl jsem po nich tuto antologii odložit a zavařit jí někam hluboko do mé knihovny, aby tam hnila až do konce věků. Ale jak jsem řekl – vydrž, prďka, vydrž, třeba to bude lepší.
Malá ochutnávka:
Vykřičený dům byl označený velkým kamenem, zasazeným do dlažby, který měl při příchodu tvar mužského přirození, kdežto při odchodu tvar srdce. Za dveřmi jsme prošli chodbou do kruhové haly, kde v sedmi výklencích sedělo sedm nádherných dívek. Oblečené byly do průsvitných říz a pleť měly tak bledou, že skrze ni prosvítalo modré tkanivo cév.
(Dutý septagon – Petr Stančík)
Pátý a šestý příběh mě už zaujal. Například mě totálně dostal příběh, vedení v této antologii jako pátý. „Dutý septagon“ od Petra Stančíka. Jeho atmosféra byla perfektní. A zároveň musím přiznat, že po Mlýnu na mumie, jsem od tohoto spisovatele už nic jiného nepřečetl. Ale tohle se mu povedlo. Dalším dobrým příběhem byla „Rutina“ od Martina Paytoka. Detektivka s . . . klavírem – fakt povedený. Nádech tajemna mě dostal. No a pak už to jsou vesměs povedené příběhy.
Citát: Chcete si snad nechat ujít příležitost setkání s aktérem jednoho z nejnebezpečnějších městských mýtů? (Pan Twardowski)
Od povídky číslo 8 až po příběh příběh třináctý jsem byl spokojený. Pravda, „Luna ve spletitých uličkách“ od paní Vrbenské je spletitý příběh o kterém si můžete myslet cokoliv. Příběh „Zakantum“ od Veroniky Fiedlerové doporučuji, byl perfektní. Povídka od Anny Bolavé mě vůbec neoslovila a poslední příběh od Kristýny Sněgoňové mě totálně zklamal. Měl jsem za to, že tato spisovatelka umí víc. Ostatně, kdo se chce dozvědět víc, najdete ke všem povídkám mé komentáře v sekci „Části díla“ a nebo klikněte zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/hlubiny-mesta-513069
Citát: Víš jak jsme si v Praze vždycky dělali prdel, že Brno není město, ale duševní stav? (Dno výkopu – Vilém Koubek)
Antologií českých sci-fi a fantasy povídek se v poslední době vydává snad až nezdravě moc. Občas jsou tématicky spřízněné, občas je spojuje jméno autora. Tuhle povídkovou sbírku definuje město, respektive jeho uklidňující domáckost a zároveň prchavě vnímaná hrozivost.
70 % Česká mlátička - chytrá a atmosférická pocta Lovecraftovi, doplněná o malou dějepisnou vsuvku.
50 % Poslední brána - zařazení do sbírky moc nechápu, protože tady hraje město jen okrajovou úlohu. Pointa asi měla být drtivá, jenže to by musela být méně předvídatelná.
60 % Zavařovačky - tady je propojení s tématem města ještě volnější. Výlet do vzpomínek byl fajn, ale měl jsem náladu na něco úplně jiného.
90 % Vlčice - vynikající povídka která se otřela o historii, mytologii, detektivku i psychologické drama. Silnou pointu si budu pamatovat ještě dlouho.
90 % Dutý septagon - nápaditá a zábavná kominická povídka, která by nikdy nemohla obstát jako něco vážně míněného, ale v téhle odlehčené formě funguje parádně.
70 % Rutina - variace na upírské příběhy, které škodí délka a chybějící závěr. Záporák je skvěle vymyšlený.
80 % Pan Twardowski - zaujal mě na tom námět a pár silných scén, ale nesedl mi styl vyprávění a autorovo neustálé odbíhání k nedořešeným milostným dobrodružstvím hlavního hrdiny.
70 % Zakantum - oceňuji historické zasazení do Římské říše, ale zdálo se mi, že nepropojit příběh s jistou světoznámou událostí je zmařenou šancí na drtivější závěr.
40 % Luna ve spletitých uličkách - přiznám se že jsem děj moc nepochopil, a po čase jsem se o to přestal snažit. Od autorky jsem zatím nic nečetl a tímhle mě ke svým knížkám rozhodně nenalákala.
90 % Lamaris hoří - nezpochybnitelný vrchol knížky, který by si zasloužil rozpracovat minimálně na novelu. Tenhle svět má potenciál a povídka do něho zasazená má emoce, tajemství, drama i silné postavy. Dráždilo mě, že na pozadí vyprávěný příběh o mocné říši není dále rozpracovaný. Tady naopak autorka mou pozornost ke svým knihám přitáhla.
70 % Špatný den - připomnělo mi to povídku kterou dlouho hledám, protože jsem její název zapomněl. Tamta byla více akční a se silnějším závěrem, tahle je procítěnější a částečně zasazená do aktuálních událostí.
80 % Dno výkopu - zábavná hříčka která udělá radost Brňákům i Pražákům, i když každým z jiného důvodu. Líbila se mi dějová zacyklenost i sympatický přístup brát nepříjemné věci s humorem.
50 % Splnit si sen - literárně to není špatné, ale autorka si měla dát větší práci s popisem reálií, protože mi princip snového světa unikal, což se na zážitku určitě projevilo.
60 % Tyhle věci neexistujou - mně to připadá jako zmařená šance, protože se tady celou dobu schylovalo k odhalení strašného tajemství, aby nakonec všechno vyvanulo do ztracena. O zajímavém světě jsem se nic podstatného nedozvěděl a postavy pořádně nic neprožily.
80 % Pan Frýdek a slečna Místek - povídka je nápaditá, chytře hraje na nostalgii a zároveň není předvídatelná, ani ustřelená do mimóznosti. Rozuzlení jsem si představoval třaskavější, jenže to by se nehodilo k nastavené náladě.
Jen jsem si potvrdila, že antologie mi moc nesedí. Ze všech povídek bych vypíchla jen dvě - Dutý septagon kvůli originálnímu tématu a Dno výkopu kvůli okultistům v Brně ;-)
Z IG profilu:
Tato Anatologie spadá k mé number 1 povídkové sbírce! Tento kousek se prostě vážně povedl. Pokud patříte k začátečníkům, kteří zkouší číst fantastiku, tento kousek je pro Vás jako dělaný. Co pro profíky ? Nah, toto dílo Vás ohromí stejně tak jako nováčky, jelikož je každá kapitola originální s neotřelým tématem.
Zaručuju Vám, že pár povídek budete číst i víckrát, navíc objevíte spoustu skvělých autorů. Já jsem tady narazila na vážně boží příběhy, které mě “donutily omrknout další práce daných autorů.
V této sbírce máme vlastně jedno takové zadání - MĚSTO. Město je v příběhu vždy zahrnuto, ale je už na samotném autorovi, jak se tohoto námětu zhostí. Můžu Vám říct jedno, takovou různorodost jsem opravdu nečekala. Máme zde příběh, který pochází ze starodávné Prahy, apokalyptického Brna, města z budoucnosti, minulosti i přítomnosti, z jiného světa a atd
Myslím, že si každý čtenář najde to své oblíbené město, které ho zde uchvátí .
Města v této knize ožívají, ozývají se a mohou Vás dovést až na hranu šílenství. Některá města Vám ale mohou i pomoci, přijmout Vás a pokládat Vás za důvěrného společníka.
Před každou kapitolou byla povedená úvodní dvoustrana, která byla naprosto skvělá. Tyto poznámky, předmluvy od jiných autorů byly příjemným zpestřením.
Po dočtení několika konkrétních kapitol jsem musela převyprávět příběh spolubydlící, abych s ní o tom mohla diskutovat. Bylo to hlavně tím, že povídky často končily koncem, který nebyl zcela jasný, a nebo tam byl prostor pro čtenářovy myšlenky. Pár konců jsme pochopila, pár bylo zcela jasných, ale některé jsem si možná vyložila po svém, ale v tomto vidíme také to kouzlo.
Celý kousek obsahuje spoustu nákresů, map a poznámek, což nikdo neodmítne!
Když po mně někdo bude chtít doporučení na pořádnou sbírku povídek, bude to tato! Samozřejmě je to více pro milovníky fantasticky, sci-fi a fantasy, ale pro začínající fantastic. lidičky je to taky to pravé!
Tuhle knihu ohodnotit je těžké... jsem něco mezi 3mi a 4mi hvězdami, ale ponechám 4. Pan Twardowski, Zakantum, Špatný den jsou skvěle procítěně napsané povídky, česká mlátička je v závěsu, jen jednu povídku jsem nedočetl, ale to že nesedí mně neznamená, že nesedne jiným.
Za mne... četl jsem lepší sbírky povídek, ale takových 6 - 7 rozhodně stojí za to knihu mít a číst!
Patnáct povídek českých autorů, jejichž společným jmenovatelem je město. Ať už jsou to města existující jako třeba Londýn (Špatný den), Krakov (Pan Twardowski), Barcelona (Splnit si sen), Brno (Dno výkopu), nebo Frýdek-Místek (Pan Frýdek a slečna Místek), či jsou celé vymyšlené (Tyhle věci neexistujou), pocházejí z alternativní historie (Luna ve spletitých uličkách), existují jen ve snu (Poslední brána), případně pod povrchem (Dutý septagon) nebo jsou dokonce z úplně jiné planety (Lamaris hoří), vždy jsou záhadná, neobyčejná, tajemná a lze v nich objevovat nekonečně mnoho věcí, lidí a dobrodružství. Navíc, žádná dvě města nejsou stejná, už jen proto, že autoři v této sbírce nejsou omezováni žádným dějinným obdobím. Historie se mísí se současností, současnost s budoucností, tohle město zažívá věk rozkvětu, tamto opuštěné chátrá a další už žije jen ve vzpomínkách lidí. Co autor, to jiný úhel pohledu, co příběh, to jiné způsob vyprávění. V jednom si jsou ale všechny povídky podobné - dokážou probouzet fantazii, kreslit barvami na šedivé zdi domů, ponoukat k prozkoumání všech zákoutí nejen těch měst, o nichž se tady píše, ale i těch, která známe my sami. A to dokáže jen málokterá kniha...
Sbírka přináší 15 povídek, kde město hraje větší či menší roli. Nejvíc mě zaujala antická povídka Zakantum, čarodějnická povídka Lamaris hoří, pardubicko- krakovská povídka Pan Twardowski a duchařská Luna ve spletitých uličkách.
Vzala jsem to jako pokus dostat se k nějakým autorům, co neznám.
Povídky jsou kvalitou celkem vyrovnané, ale na žádnou bombu jsem nenarazila.
Ač povídkové knihy moc nemusím, jsou tyto knihy vždy supr k poznání nových autorů a přečtení si povídek od zavedených autorů. Zde se mi nejvíce líbily povídky dvě, a to "Špatný den" od Míši Merglové a "Pan Frýdek a slečná Místek" od Kristýny Sněgoňové. Tyto povídky podle mě o mnoho překonaly ty ostatní.
Přesto, že né všechny povídky bych ohodnotila pěti hvězdami, jako celek si to kniha rozhodně zaslouží. Vydání je krásné, ilustrace, mapa ke knize a ta obálka... prostě nádhera. Ideální kniha na seznámení s českými autory.
Parádní sbírka fantasy povídek z dílny Fantastické Epochy. Krásná kniha, vymakaná, plná obrázků a příběhů, které se mi místy s radostí zakořenily v paměti. Zároveň i první sbírka v pevné vazbě, kterou z nakladatelství čtu. A musím říct, že za ní musí stát obrovské množství práce.
Tématem této knihy jsou města a cokoliv s nimi spojené. Tedy prim by tu mohl hrát žánr městského fantasy, ale nikdy nic není tak jednoduché, jak na první dobrou vypadá, takže i zde se setkáte s naprosto různorodými nápady, které vychází nejen z pera spisovatelů a spisovatelek z onoho nakladatelství, ale i od autorů, od kterých byste to na první dobrou třeba ani nečekali.
Úvod si zde vychystal známý Ben Aaronovitch a pak už to jede v intenzivním kroku.
Nejzajímavější povídky mi přišly následující:
Špatný den - Míša Merglová ty dialogy prostě umí, to se musí nechat. Výborná časovka.
Zakantum - příběhy Veroniky Fidlerové mě prostě baví číst. Zde z prostředí starověku někde kdesi ve Středozemním moři.
Česká mlátička - Lovecraftovina od Dalibora Váchy hned na úvod knihy, díky které navštívíte samotný Innsmouth.
Pan Twardowski - mně neznámý Přemysl Krejčík rozjel ryzí městské fantasy plné neobvyklých nápadů.
Pan Frýdek a slečna Místek - Kristýna Sněgoňová a její pohled na dětské meziměstské války.
Dutý septagon - Petr Stančík nás tu provede světem prastaré Prahy nacházející se pod dnešní Prahou.
Povídek hodně ale jen par mne opravdu zaujalo a líbilo se mi a pár jsem ani nedočetl. Proto nemohu dat vic hvězd ač jinak se snažím spiš domácím autorům i trochu nadržovat.
(SPOILER) Všechny povídky byly výborné, takže jinak než za plný počet. ALE! Jedna povídka vládne všem. To s čím přišel Pan Renčín jsem nečekal. Za mne dokonalost. Do prdele! To co bylo schováno pod názvem Poslední brána mne tak odrovnalo, že jsem to další hodinu vstřebával. Tohodle autora mám v hledáčku a jsem zvědavý na jeho tvorbu co má a co bude mít.
Pět hvězdiček za počin. Samozřejmě, nelíbily se mi všechny povídky stejně. Některým povídkám bych asi samostatně 5* nedala, ale jako celek to bylo fajn.
Některé autory znám, i z jiných žánrů než sci-fi či fantazy a jsou tam i moji vyslovení oblbenci. Jiní autoři mě svou povídkou na sebe upozornili,
Nebudu psát, které povídky se mi líbily nejvíc, za přečtení stály všechny, Líbilo se mi, jak tam byla města reálná, historická i vymyšlená. Hodně povídek bylo spíš depresivních, ale i úsměvná se tam najde. Zkrátka těm, kdo mají rádi fantastiku doporučuji.
A vůbec nejsem ovlivněna tím, že na Světě knihy jsem byla na besedě k téhle knížce a mám jí podepsanou většinou autorů.
Velice povedený soubor povídek, které jsou až na pár výjimek, protknuty depresí.
tematické antologie, to jsou ty pověstné bonboniéry - kdybych ochutnal jen první a poslední povídku, hned bych knihu zatepla vrátil zpátky do městské, ať čeká na jiného čtenáře, nicméně vytrval jsem a vyzobal si své oblíbené chuťovky (pro mne Stančík), a oceňuju, že editoři dali šanci nejrůznějším žánrům, městům reálným i snovým, aby si každý čtenář přišel na své, případně si objevil nového autora (u mne Kadlečková)
nežádám rozbor a la Hodrová nebo calvinovský traktát, nicméně od tematické antologie "na klíč" (= oslovuju žijící spisovatele, aby určité téma zpracovali svým charakteristickým stylem) na rozdíl od "výběrové" (= vybírám z už napsaných povídek) očekávám, že autoři se budou skutečně držet zadání a město pro ně nebude jen kulisou (Merglová, Bolavá, Paytok, Štifter, Renčín)
ilustrace jsou líbivé, ale neilustrují jednotlivé povídky
Čekal jsem lepší čtení s ohledem na hodnocení. Jako dalo se to, ale žadné velké hltání to nebylo...
Štítky knihy
antologie městská (urban) fantasy města
Část díla
Česká mlátička
2023
Dno výkopu
2023
Dutý septagon
2023
Lamaris hoří
2023
Luna ve spletitých uličkách
2023
Hlubiny města měly být důkazem, že nejen žánroví, ale také nežánroví autoři umí napsat kvalitní povídku, v níž jsou hlavními tématy město a mystérium. Tomu odpovídá i výběr autorů, které editoři do antologie přizvali. Anna Bolavá ani Jan Štifter nepatří k typickým žánrovým autorům a Petr Stančík, Přemysl Krejčík i Lukáš Vavrečka a Pavel Renčín jsou autory, kteří píšou nejen žánrovou, ale i společenskou prózu. Dalibor Vácha se naopak pohybuje na poli literatury faktu, přičemž si občas odskočí k příběhům z alternativní historie. Ryze žánrové autory zastupují Františka Vrbenská, Veronika Fiedlerová, Vilma Kadlečková, Michaela Merglová, Lucie Lukačovičová, Vilém Koubek, Martin Paytok a Kristýna Sněgoňová. Editorům se tedy podařilo splnit první z jejich cílů a Hlubiny města získávají deset dlažebních kostek z deseti. A jak je to s tím mysterióznem a fantastikou? Inu, každý z autorů to pojal jinak a po svém. Najdeme tu vše od detektivky, přes městské legendy, až po magický realismus. Takže Hlubiny města nejsou jen antologií, která nejenže splnila, co její editoři slibovali, ale díky jejich péči a skvělé spolupráci s autory povídek se řadí k tomu nejlepšímu, co u nás na tomto poli doposud vyrostlo. Jsem rád, že nakladatelství Epocha dalo tomuto projektu zelenou.