Hlubiny města

22.07.2023

Co povídka, to originál.

Našla bych povídky, které považuji za slabší, ale naopak i povídky, které jsou 10/10. Záleží na vkusu čtenáře a myslím si, že si každý v knize najde to své. Trochu nechápu ty "wtf" ilustrace - měla jsem pocit, že občas s dějem nijak nespolupracují, ale je jich málo a dá se to dobře ignorovat.

Česká urban fantasy scéna není vůbec mrtvá a doufám, že se více pisálků pokusí o tento subžánr!

16.07.2023

Netradiční pojetí vnímání města jako poetického prostoru, všech jeho tajemných zákoutí, která jsou nám zdánlivě známá, avšak víme jistě, co se ukrývá pod povrchem? Jak dobře znáte svoje město po setmění? A zkusili jste někdy třeba odemknout tajemná komínová vrátka?

Patnáct známých českých spisovatelek a spisovatelů nám dává nahlédnout do nitra nejrůznějších prostředí i do myslí jejich obyvatel.

Velmi působivé a poutavé literární ztvárnění kulis měst, ať už skutečných či fantaskních, mě přeneslo doslova hluboko mimo realitu a užívala jsem si ty kouzelné a prazvláštní cesty.

Nejvíce mě oslovily povídky Česká mlátička (D. Vácha), Vlčice (L. Vavrečka), Dutý septagon (P. Stančík), Zavařovačky (J. Štifter), Tyhle věci neexistujou (A. Bolavá) a Pan Frýdek a slečna Místek (K. Sněgoňová).

Velice povedená povídková antologie - doporučuji všem milovníkům tajů, hororů a fantazie.

24.06.2023

Urban fantasy mám rád už od doby čtení knih Jaromíra Foglara - tímto zdravím editorku sbírky, s níž máme stejný názor na to, kterak Jestřáb tento žánr vynalezl. Proto jsem si nutně musel u příležitosti autogramiády některých autorů na Comic-conu sbírku zakoupit a zatížit tak povídkovou poličku své knihovny (už se tam fakt skoro nic nevejde!).

Jak tomu u sbírek bývá, některé kousky vás trefí na komory, jiné minou o metr i víc. Takže aspoň tři povídky, které mě zaujaly nejvíc:
D. Vácha: Česká mlátička - aneb jak se český boxer do lovecraftovského univerza dostal
P. Stančík: Dutý Septagon - příběh z báječného kominického světa pod Prahou
V. Fiedlerová: Zakantum - trocha římanů nikdy nezaškodí

a divokou kartou pro mě byla povídka V. Kadlečkové - totální sureálný svět přinesl opravdu originální love-story. Doporučuji.

16.06.2023

"Hlubiny nitra člověka", i tak bych nazvala tuhle knihu, nebo z velké části to, co se v ní odehrává... a město je její kulisou, královnou. Bez ní nic není - nelze nic...
Povídky, knihu za sebe beru, jako velké překvapení roku. Ohromila, nadchla a i pobavila.

09.06.2023

Jako u každé antologie - někde něco chybí, někde něco přebývá, jednomu se líbí tohle a druhému zase tamto. Je to v podstatě strašně nevděčný útvar.
Ovšem mě to jako celek opravdu nesmírně bavilo. Kromě povídek samotných a vizuálního řešení oceňuji předmluvy autorů k povídkám kolegů například, milý to nápad.
A poměrně nezapomenutelné pro mě bylo i setkání s většinou z nich na letošním Světě knihy.
Díky tomu už vím, kam případně odklidit mrtvolu. Snad to nebude nikdy potřeba, ale tak, kdo ví, že...
Je to prostě kniha, ke které jsem si už stihla za ten krátký čas vybudovat kladně-nostalgický vztah. Děkuji a zdravím:-).

21.05.2023

Hlubiny jsou města antologií, která nejen že splnila, co její editoři slibovali, ale díky jejich péči a skvělé spolupráci s autory povídek se řadí k tomu nejlepšímu, co u nás na tomto poli doposud vyrostlo. Jsem rád, že dala Epocha tomuto projektu zelenou.

11.05.2023

Ztotožňuji se s komentářem od "mnohoknih". Sjednocujícím prvkem antologie je tu město, ať už opuštěné, zakleté, stojící na doupěti podivného živočicha, dystopické, hořící magickými plameny, vzteklé a všepožírající, snové, zalidněné fantaskními živočichy, obyčejnými a neobyčejnými lidmi. Každá povídka přispívá ke směsici tajemna, melancholie, napětí, rozkrývá lidské vztahy. A v neposlední řadě je třeba zmínit naprosto luxusní obálku Lukáše Tůmy s využitím ilustrace Lenky Tarwari Jandové, jakož i její ilustrace provázející celou knihu souznějící s tématem města.