Hmyz je docela jiný
Marcel Safír
V neobvyklých fotografických záběrech, doplněných zasvěceným vyprávěním, přibližuje autor záhady hmyzího života. Cenné poznatky o chování mravenců, vos, brouků, motýlů a pavouků v nejrůznějších situacích, získal dlouholetým pozorováním a studiem, jehož výsledky dokázal slovem i obrazem přetlumočit čtenáři. 2. vydání
Přidat komentář
Úžasné čtení, doprovázené ojedinělými fotografiemi ze světa hmyzu. Čte se skoro jako detektivka. Je neuvěřitelné, kolik trpělivosti, energie a přemítání vložil autor do svých pozorování. Knihu vydal Albatros v roce 1978, kdy to bylo nakladatelství "pro děti a mládež", takže je to vlastně dětská kniha. Těžko říci, kolik dětí ji četlo, ale bylo by pěkné, kdyby z ní učitelé předčítali na hodinách přírodopisu a dětem ji doporučovali. Hned by to se vztahem lidstva k hmyzí říši bylo o poznání lepší! Autor je vlastně amatér, ale ke svým pozorováním přistupuje se systematičností vědce a dokáže na jednom místě setrvat mnoho hodin, aby dotáhl určitý děj, projev či fázi z hmyzího života do konce. Někdy se na stejné místo vrátí i po určité době, po týdnech či měsících, aby zjistil, jak vývoj určitého jevu pokračuje. Pokud se člověk zajímá o přírodu a knihu si přečte, uvědomí si, jak fascinující je svět hmyzu a kolik tajemství s v něm skrývá. I to, že ti malí tvorové jsou ve skutečnosti chytřejší a vládnou nejspíš více smyslům, než bychom čekali.
Váhala jsem, jestli dát 4 nebo 5 hvězd, ale pro mě je ta kniha skvělá. Není to encyklopedie ani odborné pojednání. Není tam všechem hmyz, ani celý jejich život. Je to "jen" laicky psané vyprávění o tom, co autor pozoroval. A podařilo se mu pozorovat vážně zajímavosti. Na začátku je dost prostoru věnováno mravencům, mj. i jejich válkám. To se mi líbilo, získala jsem lepší představu o jejich životě. Pak už se žádnemu hmyzu nevěnuje tak obsáhle, ale uvádí jen střípky ze svých pozorování. Ale hrozně zajímavé, až napínavé, jak si různý hmyz staví hnízdo, loví potravu, bojuje o život... třeba jak vosa hrabalka uloví pavouka a ještě živého ho odtáhne do nory jako potravu pro potomstvo. A to vše doplněné fotografiemi, na kterých pěkně zblízka vidíte přesně to, co autor popisuje. Třeba ten souboj. Nebo jak pavouk obaluje vážku. Jsou to až na pár výjimek malé černobílé fotky. Párkrát se mi stalo, že jsem nevěděla, na co se koukám, i když na to autor přímo odkazuje v textu. Ale většinou jsou geniální a textu dodávají někdy až hororovou atmosféru. Třeba když kudlanka ukousne sarančeti hlavu :-) Muselo stát tisíce hodin čekání, než se takové fotky podařily. Takže já jsem s knihou spokojená a dokonce uvažuju, že si jí seženu a koupím, abych si jí přečetla znovu. ALE... o hmyzu vůbec nic nevím. Je mi jasné, že pokud někdo už o hmyzu nějaké znalosti má, nebudou pro něj ty laicky vyprávěné střípky tak zajímavé. I když fotky možná ano. Doporučuji.
Po přečtení, začne čtenář o hmyzu uvažovat. Někdo se i skamarádí s babočkami, vážkami či sršněmi. Ty poslední mám rád a chovám je na zahradě.
Autor je magor! :-D Tedy magor do hmyzu... Úžasné. S jakou láskou píše. Jak se stále dívá kolem sebe a ke každému hmyzímu jednání má spoustu otázek. Když ho něco zaujme, řekne si, že tohle ještě nikdy nikdo neviděl a s připraveným foťákem civí na místě třeba několik hodin. To nadšení, když zdokumentuje něco úplně nového! Těch vykřičníků! Hmyz ho náležitě udivuje, personifikuje ho a neustále hloubá, zda pozorované jednání bylo skutečně takové, jak vypadá - statečné, sobecké, podlé apod. Je to instinkt nebo promyšlené?
Nedivím se, že naše knihovna zařadila knihu do oddělení pro děti. Jedná se vlastně o spoustu každodenních příhod ve světě hmyzu, u kterých autor náhodou (a občas i cíleně) byl a pro nás je zdokumentoval. Nejdřív mi vadilo, že většina fotek je černobílých a mizerné kvality, přece jen je to stará kniha, ale pak vás zaujme to povídání a jste rádi, když popisovanou situaci můžete šmírovat jakkoliv, i bez barev.
V knize nechybí ani pověstná krutost přírody v boji o přežití a autor nás o ní zpravuje až s nechutnou reportážní podrobností, takže děcka bacha, ať nejste moc smutní.
Nakonec dávám plné hodnocení, jako takovou kuriozitku, takovou knihu už dneska jen tak neuvidíte :-)
Ojediněle poutavě napsaná kniha o životě hmyzu. Dozvíte se v ní spoustu zajímavých a neuvěřitelných informací, zároveň je zábavná a čte se lehce. Láska autora k přírodě a hmyzu zvláště je nakažlivá. Po přečtení téhle knihy se na ty mrňouse už nebudete koukat jako dřív! Navíc psaná krásným jazykem. Je hodnotnější než kdejaká encyklopedie. Doplněná fotografiemi autora. Vřele doporučuji.
parádní knížka...i pro nehmyzofily. Autorův výzkum z říše hmyzu je báječný...tolik info o mravencích, létajících potvorách, pavoucích...paráda. Doplněno autorovou fotodokumentací, černobílá i barevná....Spousta inspirace čeho si všímat v terénu, a zas si mlátím hlavu, že já nešla za lesníka...;)
p.s. dceru nejvíc zaujaly píďalky, mně mravenčí "pokusy" - zejména ten s nití....
I tato kniha je docela jiná. Není to naučná kniha o hmyzu, ale sbírka fotografií, unikátních pozorování a úvah jednoho svérázného a v tom nejlepším slova smyslu prostého milovníka hmyzí říše. Jestliže jsem snad trochu váhal, zda knihu ohodnotit plným počtem hvězdiček, zcela rozhodnul nesmírně poetický doslov Miloslava Nevrlého, který dokresluje citlivou a těžkými životními zkušenostmi dozrálou osobnost Marcela Safíra. Přiznávám, při čtení doslovu mne přepadla nesplnitelná touha vyrazit též do panenské přírody, daleko od ruchu města ve společnosti někoho jako byl Marcel Safír. Čtěte a važte si jako já tohoto úžasného světa...
Jedna z mých velmi oblíbených knih o přírodě z mládí. Nejen fotografiemi, ale i textem dokázal autor zaujmout pubertální školačku a to je výkon hodný uznání. :) Dodnes ji občasně vezmu do ruky a když na zahradě či v přírodě uvidím běžníka kopretinového, vždy mi tato knížka vytane na mysli.
Výborná kniha od autora, který se dívá a umí vidět. Vidět svět, který máme všichni na dosah ruky, pod nohama, téměř všude okolo sebe. Svět, který je nesmírně zajímavý a překvapující. Ač některé záhady hmyzí říše budou zřejmě, vzhledem ke stáří knihy, už objasněny, nebo alespoň poodhaleny, nic to neubírá na její atraktivnosti, která nám tento tolik odlišný a přeci v některých aspektech velice podobný svět přibližuje. Ostatně zkuste si někdy udělat chvilku času a zastavit u nějakého třeba keře. Budete možná překvapeni, kolik života současného či budoucího na větvičkách a listech najdete. Kolik zástupců právě z hmyzí říše tento, do té doby obyčejný keř, má za svůj domov, loviště, úkryt.
Na knizku moc rad vzpominam, v detstvi velmi oblibena. Diky ni i po letech radsi doma otevru okno a nevitany hmyz nezabiju, ale vyzenu :)
Nazdar Loupežníci,
kdo z vás četl Cestovní zprávu čarodějova učně? Nikdo? Tak to napravte, protože ty vole, to je on!
Tuhle knížku jsem zabavil v knihobudce v kempu Sedmihorky, když jsem tam byl kamarádovi na svatbě. Pár piv mi dodalo odvahy a pocit, že jsem blízko něčemu opravdu velkému, motivaci. A velké to rozhodně bylo. Jak mé emoce po potvrzení mého podezření, tak obsah knihy.
Teď se asi vůbec nechytáte, o jakém podezření to mluvím. No prostě si přečtěte Karpatské hry, pak Větrné toulání v hedvábných časech a nakonec tohle a pochopíte. Pochopíte toho víc.
Ty vole, jdu si dát jointa, nebo se ještě nechám unést. Dávám plný počet hvězdiček.