Hobit (alebo Cesta tam a späť)
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
Hobit je kniha dejovo spojená s trilógiou Pán Prsteňov. Autor, povzbudený čitateľským úspechom, ktorý nasledoval po vydaní Hobita (prvý raz vyšiel v roku 1937), sa rozhodol pokračovať v príbehoch Stredozeme a rozšíriť ich; tak sa zrodil trojdielny román Pán Prsteňov a Silmarillion. Žriedlom spisovateľovej inšpirácie boli grécka, rímska, keltská a anglosaská mytológia, artušovské, karolínske a germánske legendy. V jeho diele sa prejavilo všetko, čím bol: tvorivým spisovateľom, filológom, historikom, etnografom, znalcom mýtov, geografom, filozofom, umelcom a oddaným kresťanom. Tolkienovo rozprávačské majstrovstvo spočíva vo vytvorení vlastnej, originálnej mytológie.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
The Hobbit, or There and Back Again, 1937
více info...
Přidat komentář
Nejprve jsem četla trilogii Pán prstenů a základě dobré zkušenosti jsem zkusila i Hobita... ale ten mě nemile překvapil. Děj mi přijde příliš zdlouhavý, neakční a nezáživný. Knihu jsem ani nedočetla..
Hobit je mnohem méně náročný na čtení než Pán prstenů. Je to dokonalé nenáročné fantasy pro všechny snílky, kteří se chtějí pobavit a zároveň zažít spoustu dobrodružství.
Naše mamka četla mě i bratrovi nahlas po celou dobu našeho dětství. A poslední knihou (to už mě bylo 15 let) byl tenkrát Hobit. To okouzlení ve mě přetrvalo dalších třicet let. Pán prstenů je sice také fantastické čtení, ale Hobit je Hobit. Ta kniha se prostě nedá srovnat s ničím - je kategorií sama pro sebe.
Jednou jsem knihu otevřela a zase zavřela. Pak jsem po několika letech neodolala a v Kanadě si ji koupila v originále. Četla se jedním dechem. Super. Líbila se víc, než trilogie Pán prstenů.
Kdo by to byl řekl, že já, holka odkojená dívčími romány, se zamiluje do Středozemě:)) Zjistila jsem, že styl psaní pana Tolkiena je fakt blízký mému srdci a přistihla jsem se, že při čtení se neustále křením, i když mnohdy ani nemám proč...:) Jednoznačně plný počet hvězdiček dávám a tuto knihu i celého pána prstenů musím vlastnit!:))) A ještě mně čeká po přečtení knížky velký bonus a to zfilmované pojetí Hobita...co víc si přát?:))
Mohla jsem být tak v první třídě, když mi taťka poprvé četl Hobita. Pamatuju si, že tehdy na mě největší dojem udělal šišlavý Glum se svým miláškem a Hádankami ve tmě, kapitolou, kterou jsem požadovala předčítat klidně i několikrát za sebou :). No a o pár let později jsem se začala prokousávat Pánem prstenů, který je dnes mou srdeční záležitostí, stejně jako Hobit :)
Kniha se mi líbila. Trochu mě omezovalo to, že jsem předtím viděla Pána Prstenů a tak jsem u všech knih zhruba věděla, co přijde. Víc bych si to asi užila, kdybych to dopředu neviděla. I tak musím uznat, že Hobit mě obravdu bavil a budu se těšit, že si ho možná ještě někdy přečtu znova :-)
Četl jsem i Hobita i Pána prstenů a myslím že Hobit je o mnoho lepší. Narozdíl od trilogie nebyly v knize pasáže, u kterých by se nudil, ale ta promyšlenost všech Tolkienových knih je naprosto úžasná.
Musím se přiznat, že Hobit se mi líbil více, než celá následná trilogie. Jeho vtipnost a pohádkovost mi přišla prostě úžasná. A netřeba více slov..
Možná někomu bude připadat divné, že mě od začátku neuchvátilo šílenství kolem Pána prstenů. Ale věděla jsem, že čas uzraje. Jednou jsem už Společenstvo prstenu odložila, dokonce jsem nikdy neviděla pohromadě všechny zfilmované díly. Nevím proč. Ale k hobitovi jsem se nakonec dostala a přečetla jej. Vyprávění bylo hezké, čtivé a dokonce si dokážu představit, že by kniha měla klidně o 300 stran víc. Ale že bych z toho padla na zadek, to zas ne.
Čteno s dětmi. Některé pasáže se četly velmi dobře, některé malinko unavovaly. Nejsme "tolkienovci", ale přečíst knihu a pak na to jít do kina byl pro nás umocňující zážitek.
Co k tomu říct? Hobit je moje druhá zkušenost s J. R. R. Tolkienem, která dopadla mnohem lépe než s Húrinovými dětmi. Příběh je překrásně propracovaný a pohádkový. Ani chvíli jsem se nenudil a chtěl vědět co bude dál. Po přečtení knihy mě opravdu přišlo, že film je trochu mimomísu, ale to sem nepatří. Hobit... je jediná kniha u které jsem se rozbrečel!
Hobita jsem četla už dávno a spíše jako doplněk k Pánovi prstenů, ale zaujal mě. Příjemně napsaná knížka, kde se pohádkové prostředí snoubí pohádkové prostředí elfích hvozdů a roklí s temnotou skřetích jeskyní. Při putování Středozemí má člověk pocit, jako by tam sám patřil.
Hobita jsem začal číst spíše z donucení, ale po prvních pár stránkách si mě získal. Oproti pánu prstenů neobsahoval tolik popisů a zaměřoval se spíše na děj. Děj samotný byl docela svižný, zábavný, dalo by se říci idylický, když nepočítám některé smutné věci, tak vše dopadlo dobře. Ve spleti knih co končí hodně špatně, a už jejich samotný průběh je tragický, byl hobit příjemná změna.
Štítky knihy
draci elfové kouzla zfilmováno trpaslíci anglická literatura putování Středozem, Středozemě (Tolkien) fantasy hobitiAutorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Příběh se mi zdál ze začátku až moc pohádkový a odpočinkový. Vše se vynořilo až od 14. kapitoly a musím říct, že mě to začalo neskutečně bavit a postupně jsem mezi písmeny našla vše, co je pro tento obrovský příběh tak typické. Musím především pochválit brilantní předzávěr a závěr. Neskutečně se mi líbil Bard a bitva s drakem, jezerní město a úžasní moudří opeření přátelé. Trpaslíci byli, podle mého, takoví malí mamlasové, ale i s nimi jsem docela spokojená. Jediné, na co jsem stále čekala bylo, kde se objeví Gandalf, vždy se tam mihl jen na chvilku a musím říct, že mě to docela mrzelo. Uvítala bych víc jeho přítomnosti. Jinak musím příběh pochválit, je to pěkné odpočinkové fantasy, které mě velmi potěšilo.