Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky)
J. R. R. Tolkien
Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
The Hobbit, or There and Back Again, 1937
více info...
Přidat komentář
Na začátku děje jsem si myslela, že Bilbo Pytlík je takový ňouma, pomalu jsem však přicházela na to, že se v něm přece jen skrývá daleko víc, jak několikrát opakuje Gandalf. Hned od začátku mne děj plně spoutal a já jsem se nemohla odtrhnout od skvělého vypravěčského talentu, který tu ukazuje Tolkien. Myslím, že by se od něj mohli dnešní autoři mnoho co učit. Je to pohádka, která má vše, co by měla mít, napětí, dobrodružství, dobro a zlo a svého hrdinu, který nás přece jen něčemu přiučí.
Kloním čepec také před panem Tolkienem, jak krásně do detailu dokázal vymyslet fantastický svět.
Tolkien je můj nejoblíbenější fantasy spisovatel a tato kniha se mi od něj líbí nejvíce. Nevím přesně čím si mě tolik získala, možná svím pohádkovějším pojetím příběhu oproti Pánovi prstenů nebo svojí jednoduchostí. Každopádně mám rád celou sérii jak knižní tak filmovou a jsem strašně moc zvědavý jak dopadne filmové zpracování Hobita. Hodnocení 100%.
Veľmi hravo napísaná kniha. Autor podáva v podstate krutý svet a tragický príbeh očami hobita, ktorý o tomto svete celý život uba počul, a odrazu zistil, že v ňom sám žije. Vyhýba sa dlhým poetickým pasážam a skôr sa venuje samotnému deju a jeho detailom, čo dodáva knihe sviežosť.
Když jsem tak zběžně projela hodnocení knížky, tak mám skoro strach sem přidat to svoje. Je tu tolik hvěžd, že to vypadá jak na sjezdu generálů.
Je pravda, že panu Tolkienovi jsem se po shléhnutí prvního dílu Pána Prstenů vyhýbala jak čert kříži. Film mě prostě nezaujal.
Nakonec jsem ale podlehla "tlaku" okolí a pustila se do čtení.
Nemůžu napsat, že Hobit je nej, nej, nej, nej, nej knížka jakou jsem kdy četla, protože na mě tak nezapůsobila. Je dost možné, že po veškeré té chvále co jsem si na knihu vyslechla, jsem čekala prostě moc.
Pan Pytlík mi nebyl nijak zvlášť sympatický, vadilo mi, že je takový srab. Sice během vyprávění trochu zmužní, ale stejně... na konci se schoval díky prstenu. To hrdina nedělá.
Celkově mi přišlo, že na cestě tam a zpět zažila výprava tolik dobrodružství právě díky tomu, že Pytlík se dostal (zase) do maléru. Některé mě bavily, jiné naopak, ale tak to bývá asi u každé knihy.
Ale ať jen nehaním. Musím přiznat, že kniha mi zpříjemňovala dlouhé chvíle a dokreslovala svým pohádkovým kouzlem předvánční atmosféru.
Po jejím přečtení jsem si ještě pustila trailer k filmu a to byl bonbónek na konec.
Přemýšlím, že dám šanci i Pánovi Prstenů a pak možná i filmům. Ale nechci předbíhat událostem.
Dobre som spravila, že som si to prečítala druhý raz, Gandalfove monológy sú fantastické, ako postava je nezabudnuteľná, len kvôli nemu už to treba prečítať si.
Krásný pohádkový příběh o putování za ztraceným pokladem a dobrodružstvím. Malý hobit v sobě najde odvahu a odhodlání a několikrát zachrání své trpasličí přátele, ať už ze spárů obrovských pavouků či ze žaláře lesních elfů. I když výpravu potkalo mnoho nástrah, při kterých málem přišli o život, v knize najdeme mnoho úsměvných obratů - např. Gandalf, a to jak se rád poslouchá, pošklebky elfů, Glumova samomluva a třeba také vytažení potlučených trpaslíků ze sudů:
"No tak jsme zase pohromadě" ,prohlásil Thorin. "A podle mého názoru za to máme co děkovat svým hvězdám a panu Pytlíkovi. Určitě má právo očekávat naše díky, třebaže bych byl radši, kdyby byl mohl obstarat pohodlnější dopravní prostředek. Přesto však - všichni jsme vám zase jednou velice k službám, pane Pytlíku. Rozhodně vám budeme jaksepatří vděční, až se nakrmíme a zotavíme"
Kniha, kterou jsem si více méně chtěla přečíst jen z takové "povinnosti" , jelikož Hobit je/byla moje přezdívka.
Musím uznat, že se mi opravdu moc líbila. Myslím, že snad nebylo jediné místo, kde bych si řekla, že je to nudná část. Naopak, člověk jen žasne a s potěšením dále dychtí po dalších stránkách.
Nezbývá nic, než jen doporučit, Hobitovo neobvyklé dobrodružství za to jistě stojí!
Výborná kniha, kterou jsem přečetla v rekordním čase, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout... Podle mě je velká škoda, že je Pánem Prstenů "zatlačena" do pozadí...
Knihu jsme přečetla již podruhé, a opět nezklamala, Tolkien nezklamal, je to prostě genialita první kategorie. Nechápu a stále přemýšlím, kde se to v Tolkienově hlavě všechno vzalo, kde tvořil, jak to všechno sepsal a formuloval, musel to být hrozný podivín, ale dobře pro nás, kteří jeho díla milujeme.
Prostě Tolkien! Navíc je úžasné pozorovat, jak Bilbo "roste". Jak se z bezvýznamného, zmateného hobita, který doma zapomene kapesník stává něco neuvěřitelného. Hobit, u kterého žádný jiný hobit nemůže říct, co řekne před tím, než to on sám řekne :-)... Moc se mi příběh líbí a navíc krásně zapadá do Pána Prstenu.
Tisíckrát řečeno - je to pěkná pohádka (v porovnání s fantasy ve stylu Trilogie určitě). Ze začátku mě Hobit moc nenadchl, ale v následujících stránkách se to zlepšilo. Všeobecně celý děj byl zhustěnější a jednotlivé střípky dobrodružství byly v rychlejším sledu za sebou.
A zdálo se to jenom mě, nebo družina měla většinou víc štěstí, než rozumu? Mě přišlo, že až moc často :)
Provařeně překomentovaná provařenost nejprovařenějšího autora fantasy (ano, on sám o téhle škutulce neměl potuchy a určiti by ji pro svá díla nepoužil).
K sepsání komentáře mě přiměla o dva posty níže uvedená poznámka o filmu. Je to sice známá pravda, o útoku filmu na čtenářovu fantazii, ale v případě Tolkienových děl snad platí dvojnásob - zvlášť v současné marketingově vyhypované vlně jaksonovské audiovizuální popularity. Když jsem viděl plakát s trpaslíky z připravovaného filmu Hobit, málem jsem vzal druhou o zem a jsem zatím pevně rozhodnut film dobrovolně nikdy nevidět.
Co dodat ke knize: věc, která nezanedbatelně ovlivnila mojí osobnost, představivost, literární vkus... apoteóza únikovek a současně jeden z nejmilejších literárních ohřejváčků na zimu. To asi stačí, stejně již bylo vše řečeno...
PS: koubíne, ona to JE dětská literatura (je tak autorem zamýšlená a kritiky přijímaná). Ale kvůli tomu, že ji čteš, se nemusíš cítit provinile, ani tvrdit, že se o dětskou literaturu nejedná.. Já si s chutí přečtu i knížky určené 6* mladším čtenářům a nijak mi to nepřipadá nepatřičné ;)
Myslím, že všechno, co bych k téhle knize chtěla říct, už bylo řečeno mnohokrát a lépe, takže jen dodám, že se už těším, až jí budu číst mojí mrňavé... :)
Štítky knihy
draci elfové kouzla zfilmováno trpaslíci anglická literatura putování Středozem, Středozemě (Tolkien) fantasy hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Tolkien a fantasy patří prostě k sobě. Je to dar. Navíc ilustrace jsou taky velmi pěkné a dotvářejí atmosféru.