Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky)
J. R. R. Tolkien
Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu "tam a zase zpátky". Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
The Hobbit, or There and Back Again, 1937
více info...
Přidat komentář
Naivná či idealistická. Krátka či hlbokomyseľná. Dobrodružná či detská... Nech je aká chce, ak máte radi "Pána prsteňov" určite neoľutujete. Osobne sa mi kniha zapísala do mysle, nielen pre samotný príbeh a putovanie. Ale hlavne pre obdiv k prírode spojený s nádychom mytologických momentov, čo sa manifestovalo v postave Medděda, ktorý síce pôsobí okrajovo, no v konečnom dôsledku predstavuje pozitívny ochranný prírodný princíp (podobne ako postava Toma Bombadila). Odporúčam.
Má cenu k téhle knize ještě něco psát? Vynikající oddechovka zručně kombinující pohádku a "dospělé" fantasy s velmi dobře vystavěným příběhem.
Přečetla jsem Hobita už v osmé třídě, ještě předtím, než vznikl ten obrovský boom. Bylo to pro mě něco úplně nového. Autor, který si vymyslel celý svět, rasy, jazyk... už tehdy jsem chápala analogii k reálnému světu a naprosto mě to dostalo. Ač děj se může zdát jako triviální putování za vzdáleným cílem, jako celek je kniha skvělá. Propracované prostředí, popisy, postavy, protivný Bilbo, kterého si nakonec zamilujete a Glum, kterého je Vám líto... Pán prstenů byl ještě mnohem lepší, ale tehdy bych ho asi úplně nepobrala a bylo dobře, že jsem ho četla až později. Dnes mám za sebou spousty jiných fantasy... Díky tomu, že jsem začala Hobitem, ale poznám, že spousta autorů se už jen "inspiruje". Hobit je jen jeden a Tolkien taky.
Přestože je Hobit spíše pohádka, zaujal mně Tolkienův styl psaní. Pro mně je to dobrá odpočinková kniha s nenáročným dějem, která ale rozhodně stojí za přečtení.
Četla jsem už dávno na doporučení kamarádky, ale knížka se mi nelíbila, nedokázala mě vtáhnout, nedočetla jsem. Věřím, že dnes Pán prstenů patří k všeobecnému vzdělání, tak jsem se rozhodla podívat aspoň na filmové zpracování, ale ani u filmu Pán prstenů-Společenstvo prstenu se můj názor moc nevylepšil, i když to bylo trochu stravitelnější než psaná forma Hobita. Ani tak jsem ale nevydržela dodívat se do konce. Co ovšem musím uznat, je, že autorovy knihy už tak dlouho dokážou bavit tolik čtenářů (ačkoli k nim nepatřím). Mám prostě asi raději styl Pratchetta, i když i k tomu jsem se musela trochu prokousat (za pomoci audioknih), než jsem si ho zamilovala.
Krásná pohádka. Já jsem se teda bavila od začátku až do konce - knížka je poměrně tenká a přesto se do ní vešlo tolik děje! Super!
Autor dokázal něco neuvěřitelného - napsat neuvěřitelně obsáhlý příběh, který se neuvěřitelně dlouho táhnul. Vzhledem k tomu, kolik lidí mi říkalo jak je kniha super, jsem od toho čekala něco víc
Kdysi dávno, u babičky na prázdninách... Zhltla jsem hobita, ačkoli jsem zase měla tisíc předsudků ( vždyť je to fantasy, vždyť je to strašně starý a bla bla). Byly to neoprávněný předsudky. A stejně tak jsem měla až doteď předsudky vůči trilogii Pána prstenů (vždyť to bude moc složitý, vždyť už znám filmy nazpamět a bla bla). Ale nakonec už na mě Společenstvo prstenu čeká v poličce, protože tohle chci zažít znova.
Měli jsme to jako povinnou četbu na střední a musím přiznat, že mě to nevtáhlo. Stejně jako třeba knihy Pratchetta. Vím, že to má všechno, myšlenku, vtip, neskutečný prostor pro představivost, ale já to prostě neumím a tihle úžasní spisovatelé za to nemůžou.
Pro mě naprosto perfektní knížka, která mě bavila od začátku do konce. :)
ÚŽASNÉ DOBRODRUŽSTVÍ
Dlouho jsem se této knize vyhýbala, kolega mě přemluvil abych to zkusila ale není to nic pro mě. Pan Bilbo Pytlík mi byl velmi nesympatický.
Na můj vkus je natočený film zbytečně "ošklivý, brutální", což může případné budoucí čtenáře odradit. Knížka je naopak moc hezká, taková pěkná pohádka pro děti i dospělé. Spokojenost.
Stále moc příjemné a krásné čtení, které mě vždy dokáže vrátit do mých dětských let a připomenout mi, proč mám vlastně tento žánr tak moc rád. Parádní knížka.
Velmi příjemně vyprávěný příběh, bez zbytečných odboček a hluchých míst. Kniha mě bavila o mnoho více než film.
Čtyři hvězdy a půl té poslední. Pět dát nemůžu (a sama ještě neznám úplně přesný důvod tohoto názoru), protože jsem naprosto pomalá a zaostalá, u Hobita jsem strávila příliš dlouhou dobu. A i když byl svět od Tolkiena úžasný, já ten plný počet prostě nedokážu dát. Třeba později nějak vysvětlím proč. Mohla bych to možná vysvětlit i sama sobě.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Co k tomu říct? Známý titul knihy. Od známého autora. A já se s jeho stylem psaní seznámila teprve před pár dny. Plahočila jsem se s touto knížkou dlouho, ale to je jen tím, že se mi do všeho namontovala povinná školní četba. A pak taky to, že jsem Hobita často odkládala na poličku.
Takhle jsem se zasekla hned na začátku. Přečetla jsem třicet stran a knihu dala stranou. Vrátila jsem se k ní až později. A i tak jsem se nezačetla úplně. Trvalo mi to.
Celý svět je líčen naprosto perfektně a námět je prostě obdivuhodný, vážně. Pokaždé se doslova klaním před autory, kteří zvládnou vymyslet tak dokonalé prostředí a kteří vytvoří skvělé postavy, s nimiž se ztotožníme. Tolkien to v Hobitovi přesně udělal, ale já to poznala až příliš pozdě. Na druhou stranu… lepší pozdě než nikdy, ne?
Jakmile jsem se začetla, zbytek knížky mi ubíhal jako po drátkách a já nechtěla Hobita dát z ruky. Měla jsem se jít najíst, ale odvolala jsem to s tím, že přijdu později. A když už jsem měla opravdu hlad a to oddalování už déle nepřipadalo v úvahu, popadla jsem knihu a vzala si ji s sebou do kuchyně. Takové působení dějové linky na čtenáře mám nejraději.
Postavy jsem si oblíbila, řekla bych, že všichni tak nějak dostali svůj vlastní prostor.
Menší spoiler!
Nejvíce se mi asi zalíbil charakter Gluma. Strašně se mi zamlouvalo, jak se oslovoval „můj milášku“. I když měl v Hobitovi představovat takového nevinného záporáčka, místo v mém srdíčku si získal ze všech nejvíce.
Bilbo, Glum a jejich hádanky - to byla asi má nejoblíbenější část. Měla to správné napětí a Bilbův útěk byl dokonale popsaný, zvláště ta záležitost s prstenem.
Konec spoileru!
Jeden z největších plusů jsou rozhodně písničky, které si postavy na každém kroku prozpěvovaly. Někdy jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo jenom obdivovat ty úžasné nápady.
Co musím zmínit též… často jsem některé části přeskakovala, protože jsem je nějak neshledala důležitými a chtěla jsem se ponořit do akčního světa. Někdy jsem měla dojem, že se v napínavých scénách vyskytovaly až příliš dlouhé a klidné prodlevy.
Rozhodně se mi také líbilo Tolkienovo promlouvání ke čtenářům, to nevídám ve fantasy často.
Takže! Pojďme to ukončit!
Hobit za přečtení rozhodně stojí a myslím si, že nějaké dílko od Tolkiena by mělo patřit do základu každého čtenáře (taková novinka, kterou si poslední dobou utvářím v hlavě). Sama jsem tuto knihu hodila do prvního bodu čtenářské výzvy a odškrtla si jeden úkol svého seznamu knih, jež bych měla přečíst před smrtí – ten jsem si vymyslela před koncem roku 2017.
Příběh vás rozhodně vtáhne, protože se jedná o neotřelé fantasy. Jen si musíte najít čas a věnovat ho Hobitovi, jinak dopadnete jako já. A to nechcete, tak pomalí byste být neměli.
Takže dávám čtyři hvězdy a půl jedné, házím na seznam doporučovaných a proklínám se za svou šnekózní rychlost.
Krásně plyne, hranice mezi dobrém a zlem, mezi bílou a černou je tak tenká a svět malého Bilba kouzelný. (Začali jsme číst s dětmi, ale kluci brzo přešli na komiksovou verzi a já dočetla sama.)
Štítky knihy
draci elfové kouzla zfilmováno trpaslíci putování Středozem, Středozemě (Tolkien) fantasy hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Co se týká Hobita, četl jsem jej až po celé trilogii Pána prstenu a musím uznat, že se jedná o zcela jiný styl příběhu.
Hobit je mnohem méně hrdinský, mohutný a monumentální příběh, nežli Tolkienova vlajková loď a to je hlavní kouzlo tohoto příběhu. Pomalé odhalování povahy Bilba Pytlíka, spolu s budováním vztahu s trpaslíky a Gandalfem, když pomalu proplouvaly otevřenými krajinami, i temnými lesy a setkávali s se stejně nebezpečnými nepřáteli jako se kterými bojovaly armády z Pána Prstenu.
Co se týká jazykových prostředků a slohových postupů, archaismů a slovních spojení, nemohu je hodnotit jinak, nežli jako brilantní.
Jediná věc, která mi ještě zbývá, je ohodnocení filmové adaptace, kterou považuji za strašnou a dále se o tom rozepisovat nabudu, jelikož toto je Databáze KNIH, nikoli filmů.
Mé konečné hodnocení této, nebudeme si nic nalhávat, pohádky je takovéto: 5 hvězd a tleskám za další Tolkienovo geniální dílo.