Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky)
J. R. R. Tolkien
Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu "tam a zase zpátky". Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
The Hobbit, or There and Back Again, 1937
více info...
Přidat komentář
Začít Pánem prstenů a končit Hobitem asi není nejlepší nápad. Hobit se tak jeví jako pohádka. Začít však Hobitem, jistě by se mi líbila více. Přesto všechno jsem však z knihy nadšená a věřím, že se k ní ještě mnohokrát vrátím. Tentokrát snad ve správném pořadí.
Hrozně mi ji vychválila kamarádka,ale bohužel kniha zrovna nebyla k mání-tak jsem svou cestu Středozemí zahájila Pánem prstenů,který mě naprosto uchvátil a když jsem se pak konečně dostala k Hobitovi,byla jsem trochu rozpačitá. Jako byste po napínavé fantasy začali číst pohádku,která-literárně vzato-trochu lítá ode zdi ke zdi. Ale milý Bilbo je součást toho všeho a i tak jsem se do něj zamilovala. Někdy to prostě nebývá láska na první pohled.
Zato déle vydrží.
Knížní sérii jsem dostala k narozeninám a hned jsem se do ní pustila. Tolkien píše knihy mc hezky. A vždy si ráda vzpomenu na to jak jsem otáčela jednotlivé stránky této knihy. Božííí!!! Jen ten nápad je naprosto boží. A Středozemě?! je nádherná :))). Fakt super kniha a ted se chystám na Pána Prstenu, už se moc těším :D
Knihu jsem četla poprvé až jako dospělá, četla jsem ji jako první knihu od Tolkiena, na Pána prstenu se teprve chystám. Do Hobita jsem se pustila i proto, že mám ve zvyku přečíst nejdříve knihy, které se chystám doporučit svým dětem. Začátek knihy se mi docela líbil, ale pak mě to poměrně dlouho nudilo. Prostě putovali, u toho rozvleklé popisy krajiny... Popisy krajiny mně v některých knihách nevadí, pokud jsou prostě takové, že na to moje představivost stačí a skutečně to ve mně vzbouzí ten obraz, protože těm geografickým popisům porozumím - tady to tak někdy bylo, někdy ne, a když ne, působilo to na mě rušivě. Pořád jsem čekala, jestli se děj nějak víc rozvine, ale bohužel první 3 čtvrtiny knihy se uspokojení z četby moc nedostavovalo, v podstatě v každé fázi by mi bylo jedno, kdybych knihu nedočetla - nevznikalo ve mně žádné napětí dozvědět se, jak příběh bude pokračovat. Celé mi to přišlo trochu stereotypní a takové lineární - hobit s trpaslíky jdou, narazí na nějaké tvory ze Středozemě, udá se nějaký střet, oni ho vyřeší a jdou dál - a né vždy mi ty střety a setkání přišly až tak zajímavé. Chyběl mi taky nějaký přesah, poučení, myšlenky. Trpaslíci neměli nijak prokreslenou osobnost - prostě 13 trpaslíků, nešlo k nim získat nějaký individuálnější vztah, Hobit byl na tom o malinko lépe, ale celé ty 3 čtvrtiny také nic moc. Výjímkou byla kapitola o setkání s Glumem, ta byla super, Glum tam byl plastický. Také mi přišlo, jako kdybych v kapitole s Glumem vnímala příběh zblízka, kdežto ty jiné kapitoly byly, jako bych se koukala a pozorovala příběh z větší dáli. Takže jak se stalo, že nakonec 4 hvězdičky? No, někde v té poslední čtvrtině jsem asi přestala očekávat něco, co mi tato kniha nemohla dát a začala vnímat to, co mi dát může - začalo na mě působit kouzlo Středozemě, celé to prostředí, a začala jsem mít vztah ke všem těm tvorům a rasám. No a v poslední čtvrtině jsem se také dočkala i nějakého uspokojivého vyvrcholení, myšlenky, přesahu a poučení. Skončilo to způsobem, který ve mně vyvolal pocit celistvosti knihy, kniha ve mně nakonec zanechala hřejivý pocit, a také vzniklo pouto ke Středozemi, jejím tvorům, a chuť dál číst Tolkiena. Po knize jsem měla pocit, že jsem to dobrodružství prošla s Bilbem a užívala jsem si ten konec - přijde mi prostě dobře napsaný. Ohledně toho, jestli a kdy to doporučím svým dětem jsem ale trochu v rozpacích - příběh je vlastně jednoduchý a byl by fajn už pro dítě cca 7 či 8 leté, ale mně tedy ten styl jazyka moc jednoduchý nepřišel - z tohoto pohledu bych to viděla až tak nejdřív od 11 let. Některé děti by se tím podle mě prostě nemusely prokousat a kniha by mohla skončit nedočtená - zvlášť u mladších holčiček nevím, jestli by je ten styl dobrodružství chytl natolik, aby se přenesly přes ty popisy a rozvláčnost. U kluků bych to viděla nadějněji - přeci jen skřeti, drak, poklad, boje atd. - to kluky táhne víc.
V spoločnosti trpaslíkov a hobita mi bolo nesmierne dobre. Určite sa do Stredozeme čoskoro vrátim...A veľmi rada
Moc pěkná knížka. Fantasy ráda nemám, ale tohle se mi fakt líbilo. Příběh byl napínavý, velmi dobrodružný a hodně překvapivý. Bilba jsem si moc oblíbila a, i přes to, že byl vlastně záporná postava, i Šmaka. Jediné, co mi trochu vadilo byl styl psaní, hold Tolkien mi moc nesedl.
Neuvěřitelné dobrodružství Bilba a jeho přátel, které jsem si nemohla nechat ujít. Příběh mě vtáhl do děje a za žádnou cenu nepustil. Autor je skvělý vypravěč, který fantazii meze neklade a já říkám více takových knih!
Příběh, který předchází legendárnímu Pánovi prstenů. Pan Tolkien se překonal. Nejenže vytvořil jedny z nejlepších knížek vůbec, ale vytvořil neuvěřitelný svět, plný neuvěřitelných a nezapomenutelných postav. Řekněte kdo by si nezamiloval Gandalfa, Bilba, ale hlavně - Gluma! Kapitola Hádanky ve tmě je v knižním světě něco, co nemá obdoby. Tahle kniha patří mezi "moje milášky".
Filmy Hobit mě donutil přečíst si knihu. A zas a opět to nesedělo!! Film i kniha se mi libila. Popravdě film o trochu vic. Ale kniha ma v sobě to kouzlo, že všechno co si přečtěte si můžete vytvořit dle vlastni fantazie. Na této knize se mi líbí hlavně to, že v ní není tolik podrobných detailů jako tomu je u Pána prstenu. A celkově je zajímavé i jak Tolkien Hobita začal psát.
Klasika od J.R.R.Tolkiena
Příběh o hobitkovi,který se vydal na dobrodružství aby pomohl svým přátelům vrátit zpátky jejich domov.Kniha je naproto,stejně jako její autor,geniální.Vymyslet svět jako je tento,pro tohle musí mít člověk velkou fantazii,které se nevyrovná ani ta dětská.Vyprávění bylo velmi pěkné,lehké a nenucené a rozhodně je to knížka,kterou bych četla dětem před spaním.
Tolkien byl genius, když dokázal vymyslet a napsat jak Hobita i Pána prstenů. Už od puberty jsem byla fanouškem Tolkiena, ale zatím to byly jenom filmy. A jak jsem byla starší, přišly na řadu knihy. Hobit je krásný, laskavý, dobrodružný příběh s úžasně vymyšleným světem a postavami. Při jeho čtení jsem měla chuť do příběhu skočit a prožít s hrdiny Cestu tam a zase zpátky :-)
Knihu jsem četla dávno před tím, než byl natočen film a jsem tomu ráda. Asi bych čekala něco jiného, kdyby tomu bylo naopak. Takhle jsem si při čtení mohla vychutnat skvělou atmosféru na cestě tam a zase zpátky.
Po tom co jsem musel nějakou dobu jenom přemýšlet proč se to stalo, a nedokázal jsem se ani na tuhle knihu podívat, aniž bych necítil černé svědomí, nešli na mne chmury nebo jsem z toho nepropadl depresím a pláči, jsem jednoho dne našel odvahu. Vzal jsem knihu do ruky, a přesto že bych měl cítit radost z opětovného shledání, věděl jsem, že to již nikdy nebude setkání jako za starých časů. Před několika lety, kdy jsem se s Hobitem loučil, jsem totiž neměl ani tušení co se s mým milým kamarádem stane.
Poslechnuto jako audiokniha načtená Vladimírem Kudlou. Zprvu se mi to načtení nelíbilo, bylo to monotónní, čtené jako dokument, ale doporučuji vydržet. Od prvních skřetů je to lepší a lepší a pak už skvělé :-).
K téhle knize jsem se dostala až po shlédnutí filmů, protože jsem chtěla vědět jak to bylo doopravdy. Kniha je samozřejmě lepší, mnohem vtipnější a s jasným poselstvím, které z filmu tak nevyznívá. Film je víc akční, takový Matrixový, ale jo, je také hezký, ale na knihu nemá. Moc se mi líbila a jen lituji, že jsem se k ní odhodlala až tak pozdě.
Tak krásná kniha! A rozhodně ne jen díky napínavému ději plném zvratů a nápaditému líčení, díky kterému vám připadá, jako byste putovali Středozemí spolu s Bilbem a trpaslíky. Charaktery všech hrdinů měly srdce, vtip a na druhou stranu i nedokonalost nebo strach, který vlastně dával vyniknout jejich odvaze. I když skoro žádná z postav nebyla člověk, přesto byly všechny tak živoucí a lidské! Nešlo se do této knihy nezamilovat.:)
Dveře do světa Středozemě jsem poprvé otevřela až 22 let od chvíle, kdy jsem se naučila číst. A mám z toho teď ohromnou radost! Hobit mě neskutečně bavil. Dopřávala jsem si ho po kouscích, vracela se, opisovala krásné věty, verše, hádanky i odstavce. V noci jsem běhala po lese s trpaslíky a ve dne měla pořád hlad. Před spaním jsem luštila mapu Středozemě a v práci přemýšlela, kolik asi vzduchu může být v sudu... Teď přede mnou leží Pán prstenů. A já cítím absolutní čtenářské štěstí.
Štítky knihy
draci elfové kouzla zfilmováno trpaslíci anglická literatura putování Středozem, Středozemě (Tolkien) fantasy hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Kvůli maturitě jsem knížku četla znova (takhle začínám poslední dobou nějak moc často...), protože jsem si nepamatovala všechny podrobnosti. Tolkien je skutečně prvotřídní spisovatel, snad mi bylo jen trochu líto, že knížka není ještě delší a "rozpitvanější", ale není se co divit, přece jen byl psán jako dětská kniha a tento účel plní dokonale. Tak teď snad konečně zvládnu dočíst toho Pána prstenů, jeden z mých největších restů :D .