Hodina tance a lásky
Pavel Kohout
Sedmnáctiletá Kristina Kleinburgerová je ještě panna. Přijíždí z internátu v Berlíně, aby strávila prázdniny s rodiči a oslavila své osmnácté narozeniny… Německá romance se odehrává během čtyřiadvaceti hodin v Malé pevnosti, kde je velitelem její otec. Na žádost matky dostává Kristina učitelku baletu: je jí maďarská Židovka, bývalá primabalerina. Ačkoli má být řeč výhradně o tanci, naivní Kristina se nakonec právě od ní dozvídá pravdu o transportech, koncentračních táborech, o likvidaci Židů.... celý text
Přidat komentář
Kniha skvělá, hluboce mě zasáhla. Film, který byl podle ní natočený byl proti tomu velmi slabý.
Ten název zněl strašně romanticky a přitom to bylo drama, pohlcující a napínavé. Kniha není dlouhá a odehrává se (z drtivé většiny) v kratičkém čase, ale je doslova nabytá a pokud v ní byla hluchá místa, nepostřehla jsem je.
Kohoutův zajímavý pohled na židovské ghetto v roce 1944, tentokráte z druhé strany, pohled těch, kteří byli v ghettě nadřazenými a pohled dcery velitele ghetta, obdivovatelky a milovnice Vůdce, naivní pohled dívky, která si myslí, že to co dělá Vůdce má je odůvodněné, ospravedlnitelné a potřebné. Její pohled zůstává celkem nezměněn ani po letech, kdy už celý svět ví, jak to tehdy doopravdy bylo.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno
Autorovy další knížky
2008 | Katyně |
2008 | Hodina tance a lásky |
1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
2009 | Hvězdná hodina vrahů |
2005 | Konec velkých prázdnin |
Pro mne jedna z mála knih zabývající se pohledem na ghetto očima nacisty. Odehrává se během jednoho jediného dne, a plná emocí. Ten kontrast byl pro mne neuvěřitelný - jedna z dívek bojuje o holý život, nebo alespoň možnost zemřít se svojí rodinou, a druhá řeší svou zamilovanost k "Bavolesákovi". Ocenila jsem, že kniha má celkem reálný konec (pohlednice pro Kristinu z jižní Ameriky od nacistického válečného zločince je odleskem naší doby, ještě pořád je spousta těchto nepotrestaných zločinců na svobodě).
Mrzí mne, že zde není uvedena spoluautorka - manželka Pavla Kohout (její školní práce byla námět pro sepsání této knihy).
Původně mne k ní přilákalo filmové zpracování s vynikajícím Borisem Rösnerem. A kniha mne příjemně překvapila.