Hodina tance a lásky
Pavel Kohout
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40202/bmid_hodina-tance-a-lasky-2Jj-40202.png
4
317
317
Zajímavý román je autorovým pokusem o odpověď na otázky související s nacismem, jeho vlivem na německý národ a nad jeho zhoubným působením na celém světě Dějištěm je terezínská vojenská pevnost v roce 1944 a hrdiny jsou důstojníci SS a jejich rodinní příslušníci. Na těchto postavách Kohout demonstruje různé postoje Němců k nacismu a válce, jejich pohnutky vztahuje k jejich životním osudům, zkušenostem a individuálním povahovým rysům.... celý text
Přidat komentář
Pro mne jedna z mála knih zabývající se pohledem na ghetto očima nacisty. Odehrává se během jednoho jediného dne, a plná emocí. Ten kontrast byl pro mne neuvěřitelný - jedna z dívek bojuje o holý život, nebo alespoň možnost zemřít se svojí rodinou, a druhá řeší svou zamilovanost k "Bavolesákovi". Ocenila jsem, že kniha má celkem reálný konec (pohlednice pro Kristinu z jižní Ameriky od nacistického válečného zločince je odleskem naší doby, ještě pořád je spousta těchto nepotrestaných zločinců na svobodě).
Mrzí mne, že zde není uvedena spoluautorka - manželka Pavla Kohout (její školní práce byla námět pro sepsání této knihy).
Původně mne k ní přilákalo filmové zpracování s vynikajícím Borisem Rösnerem. A kniha mne příjemně překvapila.
Kniha skvělá, hluboce mě zasáhla. Film, který byl podle ní natočený byl proti tomu velmi slabý.
Ten název zněl strašně romanticky a přitom to bylo drama, pohlcující a napínavé. Kniha není dlouhá a odehrává se (z drtivé většiny) v kratičkém čase, ale je doslova nabytá a pokud v ní byla hluchá místa, nepostřehla jsem je.
Kohoutův zajímavý pohled na židovské ghetto v roce 1944, tentokráte z druhé strany, pohled těch, kteří byli v ghettě nadřazenými a pohled dcery velitele ghetta, obdivovatelky a milovnice Vůdce, naivní pohled dívky, která si myslí, že to co dělá Vůdce má je odůvodněné, ospravedlnitelné a potřebné. Její pohled zůstává celkem nezměněn ani po letech, kdy už celý svět ví, jak to tehdy doopravdy bylo.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Katyně |
| 2008 |  Hodina tance a lásky |
| 1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
| 2009 | Hvězdná hodina vrahů |
| 2005 | Konec velkých prázdnin |
Anotace je celkem výstižná, takže se v ději pitvat nebudu, spíš v tom, jak na mě knížka působila jako celek. Četla jsem ji sice už pár let zpátky, ale dodnes si pamatuju, že mě překvapilo, jak dobře se to četlo. Kohoutův styl psaní jsem do té doby neznala, ale stránky mi ubíhaly a děj nenudil. Autor vystihl celkem přesně charaktery jednotlivých postav (ať už šlo o povrchnost důstojnické paničky, naivitu a nevinnost Kristiny, či chlad a netečnost Wolfganga - tehdy jsem fakt nechápala, proč zrovna on má být tak dokonalý, vzhledem k jeho povaze). Neméně zajímavé bylo i vystřízlivění mladé hrdinky, která pochopila, že nic není takové, jak se zdá (ani pevnost, ve které žila s rodiči, ani to co se za jejími zdmi odehrávalo) a že ztráta ideálů, které máme o druhých bývá obyčejně docela bolestivá (i ona musela jednou dospět). Osud primabaleríny byl smutný, ale vzhledem k místu, čase a situaci se dalo čekat, že ji asi nějaká velká změna nečeká, ale i tak...