Hodina vlků

21.04.2023

Temné, ale jemné. "..věrná hlava Medusy." Nečte se snadno, ale stojí rozhodně za přečtení. Mistrovství Bergmana spočívá v tom, že se narodil spisovatelem. Umí dokonale popsat dno duše. Myslím, že vlastně nejlépe ze všech autorů, co znám. Přečtěte si to, už jen proto, že dobrá povídka je vždy silný impuls pro čtenáře: nedovolí nám nezamyslet se nad sebou. Povídka mi vždy přišla vůči románu jako prvotní zamilovanost k nesmrtelné lásce. Je sice obvykle méně trvalá a hrozí jí rozprášení v čase, zatímco dobrý román věky přetrvá; ale pokud je povídka dobrá, překoná toto úskalí, je tak silným impulsem jako pověstný blesk z čistého nebe. A tak Bergman právě píše:

28.12.2022

Můj první Bergman. Líbila se mi propracovanost postav i děj. Místy je popis skoro poetický, jinde hodně naturalistický a surový. Téma lidských vztahů a jejich vliv na chování jednotlivců mě velmi zaujala. V povídkách je popsán vliv prostředí na změnu chování člověka, vliv vypjaté situace na rozhodování a zkratkovitost jednání. Nejde o odpočinkovou četbu, ale přesto doporučuji.

10.07.2022

Jsou to čtyři povídky, ale zvládla jsem jen tři. Ne díky tomu, že by se snad špatně četly nebo mě nebavily, naopak, Bergmanův styl je excelentní, děj napínavý. Psychicky jsem nezvládla jeho koncentraci temna v člověku zprostředkovávaného zde prostřednictvím partnerských vztahů a dalších krutostí. Jasně, každý člověk má v sobě temnou stránku, ale tady je to jen temno a nic než temno. Při třetí povídce se mi už dělalo fyzicky špatně. Zatím u mě z Bergmanových děl vítězí Scény z manželského života se svou komickou realističností.

17.08.2020

S touhle knihou jsem se minula. Všechny čtyři povídky byly o více či méně podivných / vyšinutých / vyhrocených vztazích, resp. zoufalých lidech, kteří dělají zoufalé věci. Nesedl mi ani styl „scénáře“, ačkoli jinak se scénáři problém nemám. Při čtení mě napadalo: proč se drásat u knížky... Možná to chtělo jen nadhled. Nevadí, Bergmana si ponechám v šuplíčku „režisér“ (= nikoli spisovatel) a jedeme dál :).

23.07.2019

První filmová povídka, podle které nese kniha název, mi moc nesedla. Svou nejasností, neukotveností toho, co je a co není realita. Druhá povídka Hanba šokuje, mrazivě ukazuje vztah dvou lidí za jakési války. Je to obvinění války i lidí v ní zmítaných? Třetí povídka Náruživost opět popisuje zvláštní krutost v mezilidských vztazích. Zakončení tvoří Ze života loutek, které začíná krutou vraždou a my se pomalu různými ohlédnutími díváme na to, co k tomu vedlo, i když nám autor ne vždy na vše vždy přesně odpoví. Četbu jsem si užíval.

31.05.2019

Krome druhe (spolecenske) povidky, jsou zbyle tri povidky nadherne a nádherně ujeté. Hned budu muset vylovit dvd a dat si znovuzvolení znovu jeho filmy.