Hodiny chémie
Bonnie Garmus
Chemička Elizabeth Zottová nie je priemerná žena. Elizabeth by v skutočnosti prvá poukázala na skutočnosť, že priemerná žena neexistuje. Ale začínajú sa šesťdesiate roky dvadsiateho storočia a jej čisto mužský tím v Hastingsovom výskumnom ústave má veľmi nevedecký pohľad na rovnosť pohlaví. Všetci okrem jedného – Calvina Evansa, samotárskeho, geniálneho kandidáta na Nobelovu cenu, ktorý nevie odpúšťať a ktorý sa zaľúbi práve do Elizabethino intelektu. A chémia predsa znamená zmenu pomerov... Lenže život je nepredvídateľný rovnako ako veda. Preto sa z Elizabeth o pár rokov stane slobodná matka a nedobrovoľná hviezda najobľúbenejšej relácie o varení v Amerike – Večera o šiestej. Elizabethin nezvyčajný prístup k vareniu („lyžicu kyseliny octovej zmiešajte so štipkou chloridu sodného“) sa ukáže ako revolučný. Ale aj keď sledovanosť relácie rastie, nie každý je z jej úspechu nadšený. Elizabeth totiž neučí ženy iba variť, ale vyzýva ich, aby zmenili svoje postavenie v mužskom svete.... celý text
Literatura světová Romány Příběhy
Vydáno:Originální název:
Lessons in Chemistry, 2022
Interpreti: Eva Sakálová
více info...
Přidat komentář


Lekce chemie má na svém kontě několik ocenění a na Goodreads vyhrála v kategorii nejlepší debut. Proto jsem byla na knihu dost zvědavá a vůbec jsem nevěděla, co na mě uvnitř čeká.
Elizabeth Zottová je vědkyně, která to v oboru chemie na začátku 60. let nemá lehké. Zastaví ji to? Ani v nejmenším. O pár let později se jako svobodná matka a panička psa jménem Šest třicet stává i moderátorskou hvězdou pořadu o vaření.
Já vlastně doteď nevím, co si mám o té knížce myslet. Na jednu stranu se mi odhodlaná hlavní hrdinka líbila, pár scén tam bylo vtipných, ale poté přišly chvíle, kdy působila jako robot totálně bez citů a chovala se jako neřízená střela.
Audiokniha neměla chybu a v podání Dagmar Čárové jsem si poslech užila, ale příběh samotný mě tolik neuchvátil.
Děkuji @audioteka_czsk za audioknihu. #spoluprace


Zatímco se kniha zabývá důležitými tématy, ve svém provedení pokulhává. Předvídatelnost knihy, problémy s tempem a nedostatek jemnosti při řešení společenských problémů - to vše brání jejímu potenciálu být propracovanou a poutavou historickou fikcí. Kniha, i když je zasazena do 60. let, často působí, jako by byla poháněna feministickými ideály 21. století. Jazyk, scény a chování postav neodrážejí dobu, autorka používá moderní vyprávění a nesmyslně ho umístnila do historického kontextu. To podkopává autentičnost. Elizabeth Zottová je vykreslena téměř jako robot. Nemá žádnou emocionální hloubku - to naznačuje, že aby byla inteligentní žena brána vážně, musí se vzdát emocí. Její interakce jsou mechanické a její vývoj je minimální, což z ní dělá postavu, se kterou se nelze nijak ztotožnit. A pak tady je ta otravná, jednodimenzionální, feministická agenda - je příliš těžkopádná a didaktická - nedává prostor k vlastní interpretaci situací. Jazyk je taky nekonzistentní - buď je příliš akademický nebo ležérní. A co mně štvalo nejvíce, je, že kniha se tváří jako historická fikce - ale z historie tam nic nebylo - chyběla mi tam integrace nějaké historické události, nebo kulturní změny. Pro mně je tahle kniha přehnaně oslavována a vychvalována.


Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. A ano, uvědomuju si, že některé aspekty jsou trošku přehnané, ale i to se mi na tom líbilo. Silná hlavní hrdinka, věda a feminismus v 50. a 60. letech je přesně něco, co na mě platí a co mě zaujme. Oceňuju hlavně svižný konec, který se zbytečně netáhl a nebyl otevřený, což podtrhnuje moje kladné hodnocení. Miluju Elizabeth.


Posloucháno jako audiokniha.
Knihu jsem původně vůbec nechtěla číst, protože mě trošku děsil ten rozruch kolem. Bála jsem se, že narazím podobně jako s Evelyn Hugo a budu zklamaná. Nakonec jsem si ji koupila jako audioknihu s tím, že při cvičení nebo uklízení to holt snesu - a byla jsem nadšená. Jasně, je to celé mírně přitažené za vlasy. Asi můžeme věřit v geniální pár Elizabeth a Calvin, genialita Mad vyplývá z prostředí, v němž vyrůstala, ale Šest třicet? I když se ve mně možná odráží, že nejsem pejskař. Ale jinak to bylo skvělé. Elizabeth mi strašně sedla, byla podobně svéhlavá neřízená střela jako já a vzpomněla jsem si na svá středoškolská léta, kdy jsem chtěla studovat chemii. Takže možná proto jsem se do příběhu tak ponořila. Konec byl sice trošku melodramatický, ale i tak, skvělý zážitek.


Takové jednoduché, černobílé a silně přitažené za vlasy. Dle hodnocení jsem očekávala silnější příběh. Konec působil až směšně.


Tuhle knihu jsem měla v hledáčku dlouho, ale trošku jsem se bála, že mě zklame. První kapitola vypadala hodně slibně, jenže potom jsem se asi sto stran trochu trápila, ale pak příběh nabral druhý dech a já jsem si čtení začala konečně užívat.
Už dlouho se mi nestalo, že bych se takhle sžila s hlavní hrdinkou. Elizabeth byla svéráz, ale taky měla pevně dané morální hodnoty a velikou odvahu. V knize je hlavním tématem rovnost pohlaví - nejen ve vědě, ale i ve společnosti. A i když je děj zasazený do šedesátých let, tak některé problémy byly až nepříjemně současné. Vážných témat kniha otevírá víc, ale zároveň je odlehčuje inteligentní humor s trochou nadsázky.
Ve výsledku jsem velmi spokojená a knížku můžu doporučit.


(SPOILER) Nejprve jsem viděla seriál. Ten se mi moc líbil, ale kniha byla něco jiného. Škoda, že tvůrci audiovizuálního zpracování některé postavy úplně změnili. Původní postavy mi tam zapadají lépe. Kéž tak mít tolik odvahy jako Elizabeth Zottová. A díky Bohu, že časy se mění...

(SPOILER)
Kniha rozhodne nebyla spatna. Cetla se dobre, o tom zadna. Mne ale strasne vadila ta krecovita snaha vpravit do knihy vsechny klise, ktere “dnes leti. Muzi jsou silenci, vrhajici se na zeny, zena je chudak atd.
Na serial se asi nepodivam, myslim, ze bych byla zklamana.
Za me 3-3,5 hvezdicek.


Asi jako každá žena jsem Elizabeth neskutečně fandila. Na dobu, ve které žila byla velice statečná a jedinečná. Knihy tohoto tématu moc nečtu, ale tahle opravdu stála za to!


Vtipné, milé, oddychové čítanie, kde som sympatizoval s miernou asociálkou (asociálkou len preto, lebo múdre ženy sa moc nenosia ani v dnešnej dobe, čo je škoda) Elizabeth v podstate od začiatku, hoci ma občas poriadne iritovala. K tomu sa pridáva pes, s veľmi originálnym menom Šesť tridsať a jeho pohľad na svet (popis, kedy sa zámerne vyhýbal nájdeniu výbušniny, nech ju radšej objaví iný pes, to bolo úplne skvelé) a vnímanie okolia, ľudí, a máme tu základ úspešnej knihy. To zvyšné pozitívne je, že kniha nenásilným spôsobom poukazuje na to, aké bolo postavenie žien pred viac ako pol storočím (vážna téma spracovaná oddychovo) a súčasný čitateľ/ka si môže spraviť vlastné hodnotenie, kam sa svet posunul. Po tonách kníh s nešťastiami, mŕtvolami a vraždami, ktorými sú zaplavené kníhkupectvá a knižnice, je toto takým malým ostrovčekom nádeje aj so všetkými svojimi chybami a nedostatkami, o ktorých sa zmieňujú iní komentujúci.


(SPOILER)
Bohužel jsem asi měla na základě recenzí přílišná očekávání.
Četlo se to snadno, ale celé to bylo strašně polopatické. Hlavní postava zažívá sexismus a všechno nám neustále vysvětluje. Není tam žádný prostor pro samostatné přemýšlení čtenáře, žádná důvěra v něj, že si dokáže udělat své závěry.
Postavy podle mě nebyly dobře koncipované. Kromě jedné, naprosto vedlejší, nemají žádný vývoj, jsou absolutně černobílé. Hlavní postava sice zažívá neskutečné příkoří, ale nikdy nepochybuje, neuhne, proto mi připadala naprosto statická a nepochopitelná. Všechna její rozhodnutí jsou dobrá rozhodnutí, jen „špatné“ postavy kolem jí hážou klacky pod nohy.
Přišlo mi na škodu, že od začátku se tam mluví o tom, že si nedokáže vytvářet přátelství. Nikdy ale nevidíme žádnou její stránku, proč by tomu tak bylo. Všechny „dobré“ postavy ji mají od začátku rády, „špatné“ postavy ji od začátku nesnáší. Na konci knihy se spřátelila s mnoha lidmi, ale nikdy nevidíme, co se v ní změnilo, nevidíme ani, jak tato přátelství navázala. Vyprávění nám jen řekne, že se stali přáteli. Stejně tak v podstatě nemá problém vyrovnat se s mateřstvím, i když se matkou stát nechtěla. Tady byl taky prostor ukázat nějakou její šedou zónu, ale to se neděje.
Postava dcery byla taky docela zklamáním. Přesně zapadala do stereotypu geniálního dítěte, které svou upřímností dospělým otvírá pravdu. Ale tuhle postavu už člověk viděl a četl tolikrát.
Obecně jsem byla i zklamaná z pojetí chemie a vědy. Tolikrát se tam říká, že láska je chemie, život je chemie, atd., že už to bylo trapné. Hlavní postava se ohání podrobnými poznatky z moha různých vědních oborů, umí všechno vysvětlit, všemu rozumí. To mi přišlo velmi nerealistické, zvlášť na tu dobu. Každý člověk, i geniální člověk, má nějaké limity, co dokáže pojmout. Navíc sama trpí chemofobií, když vyhodí plechovku polévky do koše, protože jsou v ní „chemikálie“. Jako by nám celou knihu nevysvětlovala, že všechno jsou „chemikálie“!
Celkově myšlenka, že „pokud člověk ví, jak něco funguje, umí to“, mi přišla velmi scestná. Přistupuje se tak k vaření, ale navíc tam byla jedna velmi absurdní scéna s veslováním, kdy hlavní postava pochopí vědu, která je potřeba k veslování, a najedou umí veslovat.
Konec byl přeslazený, vlastně ani tolik nedával smysl, aspoň jsem byla ráda, že mám knihu za sebou :-)


Pro mě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Hlavní hrdinka je takový nerd z 60. let, občas mi připomínala moji nejoblíbenější seriálovou postavu Sheldona Coopera. Na rozdíl od něj je ale žena a co si budeme povídat, téma patriarchátu řešíme dnes a denně. Kniha mě chytila za srdce humorem, emocemi, sílou hlavní hrdinky bojovat každý den o své místo ve světě řízeným muži. Navíc, její pouto s pejskem, pro mě jako milovnici psů, bod navíc. Viděla jsem i seriál na Apple TV a ten tedy velké zklamání. Pokud jste viděli, dejte šanci knize, které se ani z poloviny nevyrovnal.


Mě se kniha moc líbila. Spojení feminismu, vědy, vztahů, moc hezky napsáno. Jak to ženy měly v 60. letech těžké.


Kniha až příliš tlačí na pilu v otázkách feminismu a chemie mezi postavami moc nefunguje.


Táto kniha mala všetko- vážne témy, komické scény, bizarné záležitosti, atď. Myslím, že autorka to ponímala tak, že síce napísala, že kniha sa odohráva v 50./60.rokoch, ale akoby som videla/počula/čítala o súčasnosti. O to viac ma prekvapujú komentáre podo mnou, ktoré píšu, že chvalabohu, toto sa už ženám vo vede nedeje. Ale deje, vážení!


Velmi čtivé. Hrozná doba, i když byly předtím i horší, jsem rada, ze žijí v te současné, kde mají zeny uz jine postaveni, ac mam bohužel pocit, ze se to proti az moc uz.


Velmi čtivá kniha s originálním námětem, která otevírá zajímavá témata. Hlavní hrdinka je naprosto skvělá a po celou dobu čtení ji budete fandit. Vyhovovalo mi to, jak si autorka pohrála a s časovými linkami v knize. Já nejsem zrovna velký fanda chemie, ale tady mi to sedlo. Za mě škoda lehce utahaného konce, kvůli kterému nedávám plný počet hvězd.


Nejdřív jsem viděla seriál, který moc dobrý nebyl. Vlastně vůbec, ale kniha byla zpracovaná dobře, plná dojemných momentů a hlavně jsem té hrdince opravdu fandila. Je zde akcentován její vnitřní svět, na což v audiovizuální nebylo (pochopitelně) tolik prostoru.


Zajímavé téma žena-matka-vědkyně, myslím, že některé předsudky a stereotypy rezonují společností ještě dnes, šedesát let po ději knihy. Některé momenty a hlášky mě rozesmály. Přesto mě příběh nezasáhl tak, jak jsem čekala.
Nesmírně čtivý fiktivní příběh, který však skvěle vystihuje dobu, ve které se odehrává. Kniha je vtipná, svižně napsaná a její hlavní síla je ve vykreslení postav. Hlavní hrdinka vědkyně Elizabeth Zott je netypická představitelka žen své doby – bavilo mě číst její příběh a přála bych si další pokračování. Seriálové zpracování mě zatím minulo – asi si nechám zažít knihu nějakou dobu, ale určitě taky shlídnu.