Holanďanka
Ellen Keith
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387140/bmid_holandanka-6wE-387140.jpg
4
268
268
Uprostřed druhé světové války, v roce 1943, zatýkají nacisté v Amsterdamu příslušníky odboje. Marijke de Graaf a její manžel jsou deportováni každý do jiného koncentračního tábora v Německu. Tam Marijke dostane na vybranou: buď zemře hlady a vysílením při těžké práci, nebo se dobrovolně přihlásí do nevěstince a možná se jí naskytne šance přežít a najít manžela. Její život se navždycky změní, když potká důstojníka SS Karla Müllera, který se do ní zamiluje. Zároveň s příběhem těchto dvou lidí sleduje čtenář tragický osud Karlova syna, kterého roku 1977 zachytí soukolí tzv. špinavé války v Argentině. Román nabízí zamyšlení nad tím, co všechno jsou lidé schopní udělat, aby si za extrémních podmínek zachovali život, a napovídá, že hranice mezi dobrem a zlem není tak zřetelná, jak si myslíme.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2018 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Dutch Wife, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila, dobře se mi četla. Zajímavě byla rozdělena do částí podle postav. Líbil se mi také vhled, jak fungovaly nevěstince v koncentračním táboře. Přemýšlela jsem dlouho také nad tím, co má společného s Marijke a Karlem Lucian, nakonec to všechno do sebe pěkně zapadlo :)
Kniha mě bavila hodně, obzvlášt' kvůli tomu, že pojednávala o tom, jak v období druhé světové války fungovaly nevěstince. Nejdříve jsem nechapala, proč jsou v knize kapitoly o Lucianovi, ale na konci knihy to do sebe zapadlo a já to pochopila.
Přečetla jsem na tohle téma už opravdu hodně knih, ale minimum z nich mě oslovilo, tak málo jako tahle.
Tak zaprvé kapitoly o Lucianovi byly úplně zbytečné a pro mě nezajímavé.
Za druhé o životě v koncentračním táboře jsem se tolik nedozvěděla.
Za třetí kniha mohla být kratší.
Pro mě to bylo průměrné čtení, bohužel.
Autorka má příjemný styl psaní. Příběh byl uvěřitelný. Rozhodně se mi kniha četla lépe než třeba Elizino tajemství, které má stejné téma.
Doporučuji si nejdřív přečíst kapitoly Marijke a Karla a až poté kapitoly věnované jeho synovi , které se odehrávají v roce 1977. Jeho příběh je tam totiž (zbytečně) navíc...
Za mě opravdu dobře napsané a hodně jiné. Dost jsem ocenila kapitoly z pohledu Karla, zatím jsem to v jiných knihách o 2.světové nečetla - člověk aspoň trochu pochopil náhled z pohledu němců a jejich řešení "čisté rasy" a i zamyslet se nad tím, že i někteří SSáci molžná měli i srdce. Přečteno za dva večery a fakt doporučuju.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Příběh byl svým způsobem smutný i přesto, že to s hlavní hrdinkou dobře dopadlo. Druhý příběh, co se prolínal s Mullerovou minulostí mi přišel celkem zbytečný. Ocenila bych knihu zvlášť.
Knih z 2.svět.války jsem už pár přečetla,,ale s tématikou nevěstincu v koncentračních táborech jsem se ještě nesetkala,,,kniha byla čtivá,zajímavá,smutná,,
Deportace.. pro mě je tohle opravdu děsivé slovo. Dříve mě až vehnalo slzy do očí.
Představa, že se snažíte v době války přežívat a pak je z minuty na minutu rozhodnuto, že nemáte ani to právo žít ve svém domově, když už né svobodně, nedokážu si to představit.
Tohle se přesně stane hlavní hrdince Marijke, kdy ona a její manžel jsou umístěni do koncentračních táborů v Německu.
Ona však, jakožto velice krásná žena po několika měsících dostane možnost vstoupit do tábora, kde bojuje o svůj život právě její muž.
Nic ale není zadarmo, za tuhle vstupenku bude muset platit a to opakovaně svým tělem.
Málo komu je známo, že v táborech i na frontách, byly zhotoveny domy, nebo spíše kóje a pojízdné buňky rozkoše. Díky tomu, že jsem už v minulosti přečetla knihu "Prostituce v nacistických táborech", pro mě tohle nebylo úplné překvapení, ale rozhodně mě příběh zajímal.
Za mě tahle kniha dokázala něco, co se ještě nepovedlo, a to přemýšlet nad SSákem jako nad lidskou bytostí, co má snad i srdce.
Druhý příběh, který vám tady vyzrazovat nebudu, mi napřed první linku rušil, pak jsem si na něj ale zvykla. To co se v něm ukrývá mě dost znepokojilo. Tady se potvrzuje to, že se historie může opakovat.
Za co určitě dávám další plusové body: tady pochopíte, proč jsou jako oběti vždy vyzdvihováni hlavně židé, protože jen o nich to nebylo!
Ale co mi chybělo, byla více rozvinutá jakási psychologie kolem hlavní postavy a více té omáčky.
Oceňuji komentář od Andrey S. , protože se hodně přibližuje k mému názoru k této knize, kde je vidět neobvyklý pohled na fungování koncentračních táborů.
Nemůžu říci, že by se mi kniha četla špatně, ale jak tak několikrát bylo napsáno, rušil vše příběh z Argentiny. Opravdu by bylo lepší rozdělit knihu na 2 samostatné romány. Za to strhávám 1 hvězdičku a 1 za zvláštní konec.
Literaturu týkající se období 2. světové války ráda čtu a tato knížka se mi velmi líbila. Příběh mne zaujal o to více, že autorka přistoupila k jeho zpracování - z mého pohledu - originálně. Mnoho knih přinášející příběhy z doby nacismu a koncentračních táborů jsou si totiž hodně podobné. Oceňuji zejména zpracování v kontextu lágrového nevěstince, jelikož jsem o jejich existenci neměla doposud tušení, čímž mě kniha inspirovala k vyhledání si podrobností k danému tématu. Všechny tři linie příběhu jsou propracované a zapadají do sebe. Kniha čtenáři nabízí myšlenku, že lidé jsou nepoučitelní a historie se proto neustále opakuje.
Knížka se četla svižně a nechtěla jsem jí odložit. Ráda čtu knihy s touto tématikou. Nicméně tato nepatří mezi moje top oblíbené, jelikož mi chybělo lepší vykreslení postav a závěr byl na můj vkus dost najivní.
Sterilní příběh, který ve mně nezanechal žádné pocity. Kladně hodnotím dějovou linku Marijke, ale že bych snad věřila tomu, že mladý důstojník v lágru může mít dva roky poměr s vězeňkyní a jeho kolegům to přijde ok, tak to fakt ne.
Příběh Karlova syna mi přišel zcela zbytečný a nezajímavý.
V době textových editorů bych navrhovala tělesné tresty za překlepy. Beru to tak, že tomu, kdo mi takovou knihu předkládá, na mně nezáleží. I když - alespoň lze kladně ohodnotit absenci pravopisných chyb.
Celkové hodnocení - nijak nepřínosná nuda.
Za mě průměrná kniha, co se týče války a koncentračních táborů. Zlákalo mě zajímavé téma - neotřelé, ale na zadek jsem si z knihy nesedla. Pár zajímavých informací jsem se dozvěděla, ale nic převratného.
Je to nepochybně skvělá a obohacující kniha, ale osobně jsem si nedokázala k nikomu z nich vytvořit vztah, bylo to těžké a už musím tohle téma přestat číst, nějak to ve mě hodilo blok a ja četla jako stroj, být to jedna z prvních knih o tomto tématu nepochybně mě to zlomí. Prolínání děje Luciana a Marijke mi přišlo nešťastné, škoda že to nebylo rozdělené do dvou knih, takto mě to rušilo až jsem to nakonec přečetla zvlášť. Rozhodně ji ale doporučuji, protože je to zas trochu jiný příběh očima ženy z nevěstince.
Uf. I když je kniha psaná jako román, tíha tehdejší situace na vás chtě nechtě dolehne. Ve vztahu Marijke ke Karlovi jsem trochu viděla Stockholmský syndrom (a ruku na srdce, nedokážeme si vůbec představit, co bychom na místě kohokoliv, kdo si prošel holocaustem, dělali my) a co se týče Karla, myslím, že i když byl na začátku ve své podstatě hodný člověk, semlel by ho režim rychleji a stala se z něj stejná hyena jako ze všech ostatních (viz pokus z roku 1967 na střední škole v Americe pojmenovaný Třetí vlna, doporučuju přečíst nějaký článek). Linie Luciana byla pro mě spíš osvětová, i když po zhlédnutí filmu Kolonie (chilská kolonie Dignidad, velký uf) pro mě nebylo zlo páchané na sebemenších odpůrcích režimu tolik neznámé.
Za mě 3,5 hvězdy ;-)
Na styl psaní jsem si musela docela zvykat. Ale přesto bylo velmi zajímavé sledovat myšlenky a změnu chování Marijke, která aby přežila koncentrační tábor, souhlasí s prostitucí. Karla, kterému se sice příčí to, co se v táboře děje, ale protože se nechce znelíbit, tak se na tom podílí. A ve třetí dějové lince osudy Luciana, kterého unesou a brutálně týrají v Argentině. Přiznávám, že přestože se na konci knížky objevilo propojení Luciana s příběhem prvních dvou postav, spíš mi to tam přišlo tak nějak navíc. Tohle téma si autorka měla nechat na samostatnou knížku.
Holanďanka
Knihu bych hodnotila jako průměrnou. Líbila se mi, ale zase tolik emocí ve mě nevyvolala vzhledem k prostředí kde se děj odehrává. Určitě si ji znovu nepřečtu.