Holanďanka
Ellen Keith
Uprostřed druhé světové války, v roce 1943, zatýkají nacisté v Amsterdamu příslušníky odboje. Marijke de Graaf a její manžel jsou deportováni každý do jiného koncentračního tábora v Německu. Tam Marijke dostane na vybranou: buď zemře hlady a vysílením při těžké práci, nebo se dobrovolně přihlásí do nevěstince a možná se jí naskytne šance přežít a najít manžela. Její život se navždycky změní, když potká důstojníka SS Karla Müllera, který se do ní zamiluje. Zároveň s příběhem těchto dvou lidí sleduje čtenář tragický osud Karlova syna, kterého roku 1977 zachytí soukolí tzv. špinavé války v Argentině. Román nabízí zamyšlení nad tím, co všechno jsou lidé schopní udělat, aby si za extrémních podmínek zachovali život, a napovídá, že hranice mezi dobrem a zlem není tak zřetelná, jak si myslíme.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2018 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Dutch Wife, 2018
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době kniha, od které jsem se nedokázala odtrhnout. Prostě jsem musela vědět, jak to dopadne. V příběhu Marijke a Karla mi občas chybělo více emocí, ale tento nedostatek vyvážily kapitoly týkající se Luciana. Jeho osud mě vzal vážně za srdce. Bylo mi ho neskutečně líto.
Spoiler!
Až do poslední stránky jsem doufala, že se nějak dostane z vězení. Že se tak nestalo mě skutečně zarmoutilo. Když se ještě vrátím k Marijke. Její myšlenkové pochody moc nechápu. Očividně byla do Karla zamilovaná, byla by s ním dokonce odešla, kdyby měla tu možnost, ale nakonec otočila o 180 stupňů a vrhla se do náruče manžela, který jediný ji zbyl. Svým způsobem to chápu, co jiného mohla dělat???
Knihu doporučuji. O Buchenwaldu jsem takto četla poprvé, většina spisovatelů se zaměřuje pouze na Osvětimi.
Tato kniha není žádná romantika, ale fiktivní historický román vycházející z reálných faktů. Nemohla jsem ji odložit, přestože místy to bylo opravdu těžké a smutné čtení.
Co by mi bývalo v knize vůbec nechybělo, byl příběh Luciana.
Doporučuji .-)
*Skoro jsem ji neposlouchala. Už jsem nebyla Marijke, dokonce ani číslo 21522. Byla jsem ku*va.*
Krásná Marijke, schutzhaftlagerführer Karl Müller a argentinský revolucionář Luciano. To jsou hlavní tři postavy příběhu Holanďanka. První dvě prožívají své životy v době druhé světové války. Luciano svůj příběh prožívá o 30 let později, tedy v roce 1977 v Buenos Aires. Všechny dějové linky jsou velmi čtivé, zajímavé, napínavé.
Rozhodně doporučuji!!!
Čtení o lidech, které poznamenala krutost války a mocných. O vojenské juntě v Jižní Americe se až tak moc nepíše, přesto v jejích kobkách a na stadionech zmizela spousta lidí. Koncentrační tábory byly od začátku hrůza a kdo přežil, měl nadosmrti noční můry. Navzájem propojené životy i po třiceti letech. Filosofický rozměr knihy, kdy důstojník v Buchenwaldu přemýšlí nad svou pozicí i mocí a hledá únik a spasení v táborovém nevěstinci, je i pro čtenáře námět k úvaze. Byl taky obětí nebo zločinec? A jeho syn? Mohl mít jiný osud, kdyby jeho otec nebyl pronásledovaný minulostí? Tragický konec obou, z nichž jen jeden byl spravedlivý.
Přečetla jsem už hodně knih z koncentračních táborů a pokaždé mě dostane, jak si ti SS to masové vraždění ospravedlňovali tím, že jen plní příkazy a jak musí německo očistit od podřadných ras. A když jim američani dýchali na krk najednou bourali pece a zdrhali do jižní ameriky. Příběh Marijke je silný, aby přežila stane se prostitutkou a zde se její příběh protne s důstojníkem SS Karlem. Nejdříve jsem nepochopila, co tam dělá třetí dějová linka Luciano, ale jak se říká, boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Za mě moc dobře napsaný příběh, jen nechápu to Marijčino rozhodnutí na konci.
Začnem pozitívne...
Kladne hodnotím to, že sa autorka pustila do spracovania témy o nevestinci v koncentračnom tábore.
Zaujímavé bolo aj striedavé rozprávanie z pohľadu troch hlavných hrdinov a prelínanie dvoch dejových liniek príbehu.
Nakoniec oceňujem aj vykreslenie charakterov hlavných postáv, ktoré vlastnia všetky ľudské slabosti ako sú strach, zbabelosť, egoizmus, pokrytectvo, vypočítavosť a kalkulujú s nimi podľa danej situácie a potreby.
Ako negatívum vnímam to, že autorke sa nepodarilo dosť autentický opísať život a drsné podmienky panujúce v koncentračnom tábore.
Aj na tejto knihe je cítiť, že generácia, ktorá priamo zažila druhú svetovú vojnu a život v koncentračnom tábore už pomaly vymrela a každé ďalšie reprodukované prerozprávanie postupne stráca na autencite.