Clona
Samuel Bjørk (p)
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 3. díl >
V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
Gutten som elsket rådyr, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha opět dobrá, ale mohla mít si myslím klidně o pár stran ménè.
Sem tam se to na můj vkus protahovalo.. bez napětí..
Nápad skvělý, rozjezd knihy taky super. A pak to začalo skomírat. Hodně kapitol různých postav, které mi nepřišly vždy potřebné pro příběh. Budování atmosféry bylo zabité kouskováním příběhu, pátrání téměř žádné. A to vyústění - katastrofa. To jsem nečekala a jsem zklamaná. Nevím, zda je chyba, že jsem nečetla předchozí knihy, asi ano, i když tento pocit jsem nabyla až ke konci. Škoda. Do dalších dílů, před i po této knize, nesáhnu.
Tak jak první dva díly, tak i tento třetí se mi moc líbil. Nešlo se odtrhnout, dokud člověk nedočetl. Nebo neusnul u čtení :D Za mě super a určitě si všechny díly přečtu znova. A budu se těšit na další :)
Začíná mi vadit to, že se dějová linie jakéhokoliv sériového vraha v dosahu 150 km čtverečních stočí k hlavním postavám vyšetřovatelů.
Chybí originalita. Nejen v tomto směru, ale i v osnově každého dílu, typu:
Vyšetřovatel chce jet na dovolenou, ale nejede, protože ho nutně potřebují, potom ho zase nechtějí, protože má špatnou historii, ale stejně to celé vyřeší, protože je do toho určitě zapleten její soused, sestřenka z pátého kolena nebo bývalý přítel prababičky.
V tomto směru pro mne mírné zklamání.
Na předchozích dvou dílech, které byly podle mě jinak dost dobře napsané, mi vadilo, jak moc se hlavní dva vyšetřovatelé utápí ve vlastní psychice a prakticky polovinu knihy neřeší nic jiného. Clona mě v tomto směru mile překvapila. Četla se opravdu rychle a líbilo se mi, že postavy konečně začaly bojovat se svými démony.
Co pro mě ale bylo zklamáním, tak to byl konec. Přišlo mi to zničehonic hrozně rychlé, místy zmatené a upřímně jsem od rozuzlení celého případu čekala mnohem víc.
Současně jsem ráda, že se rozvinula zápletka se „záhadnou ženou v červené bundě”, která se objevila již v Sově, kde mi těch několik málo scén nedávalo smysl.
Třetí kniha norského autora Samuela Bjorka (pseudonym Sandera Oiena) se mi líbila stejně jako obě předchozí. V tomto díle se možná více než v těch předchozích objevují "jednorázové postavy" (=postavy, které se objeví jen v jedné kapitole a víc se s nimi čtenář nesetká).
Detektivové Holger Munch a Mia Krugerová ( a vlastně celý jejich "zvláštní" tým) se vzájemně doplňují a každý svým "střípkem" přispěje k objasnění záhadného případů vražd náhodně vybraných obětí.
Přečteno: červenec 2019
Od minulého dílu se postavy posunuly. Mia se rozloučila s démony alkoholu a psychofarmak, aby je nahradila kávou a minerálkou. Munch se také duševně zklidnil, takže tady dobrý. Přišla ale únava a nespavost. Mia nespí a pak se diví, že z toho třeští a asi i blouzní. To už není tak dobrý. Ale od psychologie postav k ději. Až do nejméně dvou třetin knihy jsem sotva dýchal, jak jsem byl napnutý. Vážně dobrý nápad na zápletku a i dobře napsaný. Pak jsem ale nějak začal ztrácet nit. Nutnost zapojení vyšších kruhů jsem nepochopil. A pachatel se nakonec objevil jakoby odnikud, tak nepravděpodobný až jsem ztratil řeč. A jeho motiv a skutečný cíl... No prostě hvězdička dolů a doufám, že další díl bude zase o trochu lepší.
Ani třetí díl od Samuela Bjørka nezklamal. Clona se mi líbila stejně, jako předchozí díly. Je mi sympatická hlavně postava hlavního vyšetřovatele Holgera Muncha. Severské krimi je můj vůbec nejoblíbenější žánr a tato série ho velmi zdatně zastupuje.
Clona mne bavila. Bylo tam hodně postav, které tam byli jen na jednu dvě kapitoly, ale dávalo to smysl. Mia byla zas skvělá. A Muncha mam taky rada. Jsem zvedava, jestli bude další pokračování. Za mne skvělý počteníčko.
Ze začátku velmi jednoduše psáno, čím hlouběji jsem se dostávala do děje knihy, tím více mě bavila. Plno zvratů a sled nečekaných událostí. Konec mě velmi překvapil.
Třetí kniha, kterou jsem si od Samuela Bjørka přečetl. Chronologii jsem dodržel a tato poslední kniha mi přišla ještě lepší, než ty předchozí. Opravdový krimi thriller s důrazem na policejní vyšetřování s velkou dávkou napětí. Sympatickou dvojici vyšetřovatelů Holgera s Miou jsem si už navíc stihl hodně oblíbit.
Jo...a v kombinaci s knihami Joa Nesbøho abych se už na Oslo asi bál podívat i na mapě.. :-)
Knížky Samuela Bjorka a jeho styl psaní mám moc ráda. Moc se mi líbila obálka knihy a krátké kapitoly. Clonu jsem přečetla za tři dny. Od začátku mě hned vtáhla do děje, byla neuvěřitelně napínavá, zápletka se vyostřovala, děj byl dynamický, kniha sváděla k falešným stopám, ...a najednou jsem byla skoro u konce, stránek už jen pár a pachatel stále nikde. Na posledních pár stranách bum a máme ho. Tohle že je jako konec? Za mě moc rychlý spád a tak trochu odbyté.
!!! SPOILER !!!
Pachatele v podstatě odhalili dva řadoví policisté. Ehm, no dobře. Co mi vadilo bylo to, že je v jeho knihách často někdo pod vlivem alkoholu nebo drog. To nemůže být nikdo normální? Kdo mi oproti předchozím dílům nevadil, byla Mia. Už neměla ty své alkoholové záchvaty, při nichž přemýšlela a přišla na zásadní stopu, tak jako tomu bylo v Sově. Díky Bohu. ???? Místy mě štvaly ty jejich dialogy, kdy se těm policistům muselo všechno dvakrát opakovat, jako by byli natvrdlí ????Pro mě nepochopitelné je také to, že se pachatel vyžívá v tom, že cílem zvrácených vrahů jsou příbuzní vyšetřovatelů či samotní vyšetřovatelé. Proč? Vždyť tohle už bylo v Sově. A dvakrát opakovaný vtip, není vtipem.
Ale i tak dávám pět hvězdiček z pěti. Mně to sedlo a cokoliv dalšího vydá, já si to přečtu.
Tahle kniha pro mě byla velkým zklamáním. Oproti předchozím dvěma knihám je Clona bez nápadu, náboje, bez jakékoliv akce a zvratů. Postavy stagnují, nevyvíjí se, vedlejší dějové linie byly dost nevyužité. Zajímavá pro mě zůstává postava Mii, jejíž důvtip a britantní mozek je význačným rysem Bjorkových knih a s postavou Muncha tvoří perfektní kontrastující dvojici. Nicméně, obecně tento titul nenabízí nic převratného. Konec byl bez jakékoliv kulminace, takhle odbitý závěr jsem dlouho neviděla.
Třetí díl mi přišel velice, velice slabý...pořád vše ve stejném duchu a celá zápletka vyzněla dost zvláštně, zůstalo ve mně dost otazníků, např. proč zrovna teď, proč tak složitě a překombinovaně...některé linie příběhu ani nebyly dokončené, např. linie žháře..hrozně se radoval, že udělá velkou akci, ale nedozvěděla jsem se co... blondýna s dítětem byl kdo a proč to dělala...a x dalších...na první díl to rozhodně nemá a celkově maximálně tři hvězdičky, ale i ty těží z toho, že se mi velice líbila jednička...
Autorova třetí kniha a opět mě velmi bavila. "Anděl" i "Sova" mě bavili víc, ale Clona rozhodně stojí za přečtení!
Samuel Bjork potřetí a řekl bych, že zatím nejslabší. Předchozí dvě knihy jsem přečetl jedním dechem a do této se ne a ne pořádně začíst. Napětí, které by čtenáře mělo udržet u knihy, mi zde přišlo zbytečně přerušované někdy až nudnými pasážemi. Odhalení vraha na posledních deseti stranách mi též připadalo příliš uspěchané a málo propracované. Kniha dobrá, ale tentokrát průměrná.