Clona
Samuel Bjørk (p)
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 3. díl >
V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
Gutten som elsket rådyr, 2018
více info...
Přidat komentář
Opět zajímavý příběh. Propletenec, jenž je zpočátku dost nepřehledný se začíná rozmotávat, až vyvrcholí hektickým závěrem. Spokojenost.
Moje třetí kniha od Samuela Bjorka se četla stejně dobře, jako předchozí dvě. Konec nepředvídatelný, rychlý, také si myslím, že by si zasloužil víc stránek. Jinak je to příjemná odpočinková četba.
Na tuhle knihu jsem se hodně těšila. Musím říct, že byla slabší jak předešlé díly, ale i tak se mi líbila. Prostě sevrské detektivky jsou moje oblíbené. Celou dobu jsem netušila kdo by mohl být vrah ačkoliv jsem nějaké návrhy měla (nečekaně byly mimo :D) a při odhalení vraha jsem hleděla jak puk.
Nadruhou stranu musím souhlasit, že konec byl hodně rychlej za to opravdu musím dát * dolů. Je to škoda, kdyby byl konec trochu propracovanější bylo by to super.
Detektivky miluju,ale tahle me teda moc nenadchla. Hodne jsem se ztracela v postavach,musela jsem hodne premyslet kdo je kdo, s kym ho spojit, co s cim souvisi. Konec hodne moc odflaknuty,predstavovala jsem si jo mnohem lepe propracovanejsi.
Po dvou dílech Holgera a Mii jsem si řekla dost, jenomže paní knihovnice mě ji připravila k objednaným, když už prý jsem četla ty první. Nedávala jsem pozor a až doma zjistila, že tuhle jsem ale vážně nechtěla. Vzala jsem to jako výzvu a přečetla. Přesto, že byla kniha asi tak od poloviny docela napínavá a Mia už nepije, nemohu dát víc jak 2*. Dávám totiž ty 2* těm knihám, které už rozhodně číst znova nebudu.
Tak musím říct že třetí díl série je za mě nejlepší. Super zápletka, kniha se četla dobře. Jen ten konec mi stejně jako u předchozích dílů přišel zbytečně rychlý. A jsem ráda za to že už se Mia snaží dát trochu dohromady i když samozřejmě opět nechybělo "Pojď, Mio, pojď"
Fajnová odpočinková četba jako vždy. Příběh „přitažený za vlasy“, ale čtivý a napínavý. Pár věcí nedotažených. S povděkem kvituji, že hlavní postavy se snaží dát si život dohromady a jsem zvědavá, zda bude další pokračování.
Knížka velmi dobře napsaná, pomalý rozjezd, chvilku mi trvalo, než mě chytla, ale závěr zajímavý, Petrou Špalkovou výborně načteno. Jediné, co mi tedy neskutečně pilo krev, bylo někdy od 40. kapitoly, kdy jsem to zaregistrovala, neustále se opakující ,,do háje". V každé kapitole minimálně 3x...Nevím, jestli jde o oblíbený výraz autora, nebo překladatele, ale je fakt, že to můj celkový dojem z jinak velmi slušné detektivky trochu pokazilo. Jinak za přečtení ale rozhodně stojí..
Konec byl hodně zajímavý a nepředvídatelný, jen mu bylo podle mého dáno málo prostoru, klidně by si zasloužil o dalších 50 stránek navíc.
Jo, líbilo se. Byla to má první knížka ze série a to byl možná trošku problém. Docela dost se odkazovalo na minulý případ...
Clona se četla dobře (i díky krátkým kapitolám), ale z mého pohledu se předešlým dvěma autorovým knihám nevyrovnala. Možná by si konec zasloužil více prostoru. Líbilo se mi sledovat chvilky ze soukromí vyšetřovatelů. Pokud bude pokračování, zase si ho ráda přečtu.
Do knihy jsem se dlouho nemohla začíst. Nakonec skončila tak rychle, že jsem si to ani nestihla uvědomit. Konec mi přišel dost odflaknuty a jednoznačně nejslabší kniha autora.
Trošku zklamání, předešlé knihy byly o moc lepší. Za mě asi nejlepší V lese visí anděl.
Také se mi zdá, že tendence serie je spíš sestupná. Při čtení jsem se sice bavila a netušila jsem, kdo je pachatel (to snad asi nikdo) :) a oceňuji i to, že autor nechal Miu trošku vzpamatovat a nerozčilovala mě tak jako v minulém díle svou touhou, odejít ze světa a svou nechopností to opravdu udělat, ALE tenhle díl je trochu blbost. Nejlepší ovšem je, že přijít na to, se dá až po jeho dočtení.
Beze studu přiznávám, že pasáže, kde je Mia autorem vyzývaná k odchodu, nemilosrdně přeskakuji, ač mi tenhle styl čtení opravdu není vlastní.
Ať je to, jak je to, další díl budu číst zas. Asi. :-)
Super-organizovaný šílenec zase řádí jako v mnoha podobných detektivních thrillerech a zanechává za sebou mnoho falešných vodítek. Nelze ho proto samozřejmě ani náhodou odhalit dopředu, ale hrůza z něj pořád jde. Pátrání je samozřejmě hodně komplikované s mnoha vedlejšími odbočkami, ale závěr je patřičně prudký až krkolomný. V tomto podžánru detektivek jde podle mne jistě o nadprůměr a určitě mnoho čtenářů přímo nadchne.