Holky od spitfirů
Soraya M. Lane
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459502/bmid_holky-od-spitfiru-y3D-459502.jpg
4
79
79
Druhá světová válka pohltila celý svět a britské dopravní letectvo potřebuje zoufale pomoc. Ti nejlepší totiž svádí boje s Luftwaffe a umírají. Na výzvu odpovídá i řada žen. Jenže zatímco ve vzduchu je v boji o život s nepřítelem i přírodou vše jasné, na zemi musí dívky čelit předsudkům, pohrdání i přehlížení. Průrazná Američanka Lizzie, zakřiknutá Ruby i pragmatická May budou muset vybojovat svou vlastní válku... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
The Spitfire Girls, 2019
více info...
Přidat komentář
Ráda čtu knížky které jsou založeny na skutečných událostech. A jestli je v nich nějaká ta romantická linka mě vůbec nevadí. Kdyby vadilo, tak si přečtu literaturu faktu. Holky to rozhodně lehké neměly. Mě se to líbilo.
Zajímavé čtení o zajímavých ženách, které ale bohužel nevyšlo z hranic románku.
Chtěla jsem odpočinkovou knihu romanticky a dobrodružně naladěnou a dostala jsem ji.
Souhlasím s tím, co tu o knížce napsala uživatelka kačenka80 - líbilo se mi, že se kniha věnuje tématu, o kterém se moc nemluví. Tedy o ženách a jejich velké pomoci za 2. světové války. Předlohou některým knižním postavám byly skutečné postavy (ženy), které se zasloužily o to, aby ženy v 2. světové válce mohly létat.
Míň se mi líbila romantická linka příběhu. Já proti ní nic nemám a ani v této knize by mi nevadila, kdyby se jednalo o jednu postavu. V tomto konkrétním příběhu mi to připadalo ale přehnané.
Předlohou pro hrdinky byly v opravdových ženách, které za druhé světové války létaly a pomáhaly. Boj žen o možnost létat a dokázat, že jsou stejně dobré jako muži nebyl lehký. Kniha je laděna spíše do romantiky což jí hodně ubralo na hodnotě.
Tady asi nebudu oceňovat kvality textu jako takového, ale snahu přiblížit nepříliš známou část dějin 2. světové války nejširší veřejnosti - a to se povedlo nenásilně, čtivě a se snahou o velkou poctivost, kde autorka v doslovu přiznává své inspirace a úpravy. Četba sama je lehounká, oddychová, dost předvídatelná, ale prostředí a vědomí toho, že to není "vymyšlená červená knihovna" kvalitu o něco zvedne. Ano, pobavila jsem se a vlastně byla spokojená, protože jsem o této linii války věděla taky pramálo.
Řekla bych takový střední průměr.
Je fajn, že se ženy snažily být užitečné. Že si šly za svým navzdory mužům. Co si budem povídat, je spousta povolání i v dnešní době, kde se na ženy kouká skrz prsty, protože je to přeci výhradně mužská práce.
Je hezké, že je kniha postavena na reálných postavách. Ale něco mi tam chybělo. Přišlo mi to jako taková pohádka pro dospělé. Předchozí kniha autorky Sezdány válkou se mi líbila více, možná to je tím, že jako sestra mám ke zdravotnictví blízko.
Poznámka autorky byla ale pěkná, vše hezky shrnuto.
O ženských pilotkách za druhé světové jsem četla nedávno v knize Skříň plná Diora ,která se mi líbila víc. Tato kniha nešla tak do hloubky.
Zajímavý příběh, jak se vlastně mohli ženy, krom práce v továrnách, dostat k pomoci voják za druhé světové.
Kniha se četla velmi pěkně, bylo v ní strach, soupeření, odvaha a jasně přátelství a to jak my ženy si umíme pomáhat, hlavně po psychické stránce.
Knihu jsem chtěla několikrát odložit kvůli příšernému překladu a gramatickým chybám. Děj byl ale tak poutavý, že mě přinutil dočíst.
Knížka byla pěkně napsaná,ale četla jsem už i lepší knížky o pilotkách,ale určitě si přečtu i další knížky od této autorky,když ji vyjdou.
Zajímavý náhled do života pilotek, které dokázaly, že i žena může pilotovat bombardér. Příběh líčí jejich boj s mužskými předsudky o úloze ženy a nechybí ani trochu červené knihovny, kdy si každá ze tří hrdinek najde svého prince.
Netušila jsem, že pilotky ve VB u pomocných sborů musely létat bez rádia a vysílaček.
Příjemné počtení, trocha romantiky, trocha smutku, hodně emancipace. Ale celkově spíš nuda. Holky pilotky to tedy rozhodně neměly za války jednoduché a zaslouží si poutavější formu knihy.
Příběhy se zaměřují na mladé ženy s pilotním průkazem, které se během 2.světové války chtěly zapojit do vojenských operací a sloužit v armádě. Angličanky Ruby a May a ambiciózní Američanka Lizzie, která odjela z USA sloužit do Anglie se přihlásily k nebojové činnosti, k převozu stíhacích a bombardovacích letadel mezi vojenskými základnami (např.převoz letadel z továren na základny). Tyto pilotky byly po jistých komplikacích zařazeny do organizace ATA (Air Transport Auxiliary). V přeneseném smyslu i bojovaly dole na zemi za rovnost žen, zpočátku bylo těžké svojí vůli prosadit a vysvětlit významným i obyčejným lidem, že žena nemusí být nutně jen hospodyňkou, která se hodí jen na vaření a ke hře na klavír. Byly diskriminovány jak mužskými kolegy tak někdy i vlastní rodinou. Každá žena má jinou osobnost, životní příběh a je tu i prostor na romantiku.
Tento román pro ženy je psán trochu věcně, spíše průměrně a banálně, asi nebude patřit mezi ty, co každého uchvátí, jako třeba romance od Jojo Moyes. Každopádně je zajímavé si o těchto zaměstnankyních v armádě něco přečíst. Příběhy jsou založeny na skutečných událostech.
Hezké čtení.
Bez epilogu (a poznámek závěrem) má příběh větší hloubku.
Odehrává se v trochu jiném "levelu".
Autorka popisuje nejen stres, únavu a psychické vypětí válečných pilotek, ale také radost a štěstí z maličkostí. Touhu po lásce.
Co by za dnešní problémy „negativních“ lidí tenkrát dali.
Na knihu jsem docela dlouho čekala, než jsem na ni narazila v knihovně. A musím říct, že je super.
Musím říct, že je zvláštní, že jsem o ATA nikdy neslyšela, ale letos jsem četla o ATA už druhou knížku. První byla kniha Skříň plná Diora, která se mi moc nelíbila, protože to zase autorka překombinovala. Ale Holky od spitfirů mi atmosférou připomínaly Sestřičky od Donny Douglas, které se mi strašně líbily.
"Holkám od Spitfirů" uškodilo, že jsem ji četla těsně po knížce "Skříň plná Diora", která byla napsána o mnoho lépe a také se tam píše o ženách - letkyních.
Na tuhle knihu jsem byla upřímně zvědavá. Téma je mi blízké - o druhou světovou válku se dost zajímám. Musím uznat, že se autorce vyprávění tohoto příběhu opravdu povedlo. Při čtení jsem příběh prožívala tak, jako bych byla jednou z těch úžasných žen...
Je to rozhodně zajímavé téma o odvážných ženách, ale jako kniha je to průměr a nemůžu si pomoct, ale ze všech hrdinek mi byla nejsympatičtější drzá Lizie.
Válka zuří a zároveň skončila.
Slova mají moc, dokážou přeskočit historické milníky o dost let.
O druhé světové válce jsem toho četla spoustu. O ženach - hrdinkách, které v době bojů jak na východní frontě, tak o životy, moc ne.
Pilotky, slovo, nad kterým by každý v těch časech vybuchl smíchy nebo by kroutil hlavou, proč ženy něco takového napadá. Copak nemají nic na práci? To byste se divil...
Byly to z menší části ony, kdo pomohl vyhrát válku.