Holocaust a Evropa po sedmdesáti letech
Tomáš Radil
Kniha se zaměřuje na sociálně-psychologické aspekty rozvoje společenských a politických podmínek vzniku a rozvoje fašistických a jiných vražedných režimů a jejich ideologie v Evropě, teorie a praxe masových genocidních programů, metody manipulace fašistů s vězni a obranné mechanismy obětí uplatněné proti pachatelům, antisemitismus a terorismus. Zvláštní pozornost je pak věnována teorii a praxi sociální nenávisti i etnické identity a diverzity a procesu vyrovnávání se s důsledky holocaustu, zejména jeho pozdními dopady, které jsou převážně politické a etické. Vedle retrospektivního rozboru sociálně-psychologických mechanismů fašismu, jeho zločinů a obrany jeho vězňů a jiných obětí se tato kniha pokouší o „prospektivní“ analýzu současných a potenciálních masových hrůz. Holocaust se stává v tomto pojetí metaforou nelidskosti a masového vraždění, které, jak se autor domnívá, není apriorně vyloučené a hrozí i nadále.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2009 | Ve čtrnácti sám v Osvětimi |
2016 | Najmladší dospelý |
2016 | Holocaust a Evropa po sedmdesáti letech |
1978 | Spánek a bdění |
1964 | Nové poznatky o mozku |
Radil Tomáš. Holocaust a Evropa po sedmdesáti letech.
Sociálně -psychologické mechanismy, dopady, asociace.
Academia, Praha, 2016
Jde o druhé dílo autora knihy- " Ve čtrnácti sám v Osvětimi", vyšlé ve stejném nakladatelství, v roce 2009.
Zatímco první knihu by bylo lze nazvat "analytickou autobiografií", druhá, s uvedeným názvem, se týká teoretických otázek.
První a poslední kapitola se zabývají etikou: Jednak mravními problémy souvisejícími s holokaustem v současnosti , jednak možností odpuštění, které bylo/ je obtížné, a rekonciliací / podobné té, které se realizovalo v Jižní Africe/, k níž bohužel nebylo z německé strany dosud přistoupeno.
Významné jsou údaje , které se týkají mechanizmů přežití židovského národa v různých obdobích jeho čtyři tisíce leté historie, v současné době je to jeho dvousložkovost , skutečnost, že se skládá z domoviny- Izraele a ze židovských diaspor rozložených po světě.
Nejen významné, ale vzhledem k současné masové migraci i aktuální, jsou autorovy originální teoretické koncepce týkající se jevů diaspory a obecného jevu, více-faktorové etnické identity, dvojí a vícenásobné etnické identity a sociální kultury národů a mechanismů jejich změn.
Autor analyzuje původ a povahu různých typů antisemitizmu, přičemž zvláště významné jsou sociálně psychologické mechanismy masové nenávisti a vzniku a šíření neofašistických hnutí.
Zcela originální a velmi významné jsou autorovy koncepce " sociální holistiky", kterou lze považovat za nový společensko vědní směr a jeho teorie o paměťových mechanizmech jako nezbytné součásti živých i neživých složitých systémů. Oba zmíněné teoretické příspěvky výrazně přesahují zaměření knihy.
Ze stylistického hlediska originálním a užitečným nápadem je zařazení stručných autorových asociací odlehčujících výklad.
Dr.Boris Novotný