Holokaust: Zločin proti lidstvu
Guido Knopp

Historie pronásledování a fyzické likvidace Židů za 2. světové války. Literatura faktu. Tematicky členěný text popisuje proces "konečného řešení židovské otázky" od postupné společenské izolace a lidské degradace židovského obyvatelstva po jeho vyvražďování v koncentračních táborech. Plastický a velmi působivý obraz snad nejhorší kapitoly dějin 20. stol. čerpá z materiálů, dokumentů a svědectví, která nashromáždili dokumentaristé pro stejnojmenný televizní seriál. Marginálie v textu obsahují autentické výpovědi pamětníků.... celý text
Přidat komentář


Skutečně detailní kniha o tom, jaké bylo ideologické pozadí holocaustu, jak začal, jaký měl průběh v jednotlivých zemích a jak se lišily jednotlivé vyhlazovací tábory. Trochu popularizační, ale i tak informačně velmi cenná.


Velmi dobře sepsána historie holokaustu. Těžké čtivo, ale rozhodně potřebné neustále si téma připomínat.

Musím se přiznat, tuto knihu jsem si vybrala v rámci "Výzvy", ale jak se říká, není to můj šálek čaje...Odložila jsem ji po přečtení asi 100 stránek, prostě nemůžu dál. Je to jedna z mála knih, které jsem nedočetla, ale tyhle věci mě dost psychicky vyčerpávají. Omlouvám se, ale knihu hodnotit nebudu.


Brala bych, kdyby byla kniha sepsána chronologicky, dost se tam přeskakovalo z roku na rok. Nemám ráda knihy tohoto typu, ale nemohu říct, že kniha nebyla zajímavá, jen místy jsem chtěla čtečku vypnout. To co se lidem dělo, bylo něco příšerného a ta nacistická bezcitnost … pro Židy to bylo opravdové peklo.


Kvintesence zla a utrpení. Je těžké, ale zároveň nutné takové knihy číst. Jenom mám pocit, že naši západní sousedé jdou v historii ode zdi ke zdi a přinášejí Evropě další a další problémy.
Po přečtení téhle knihy si uvědomíte, že zlo v nás lidech je nekonečné a bohužel daleko silnější než dobro. A to je velice smutné.


Kniha se dělí do šesti kapitol - od Hitlerova přepadení Sovětského svazu, což znamená počátek holokaustu, až po osvobození koncentračních táborů v roce 1945.
I. kapitola-Hon na lidi
II. kapitola- Rozhodnutí ( asi po přepadení Sovětského svazu přijal Hitler rozhodnutí vyhubit všechny evropské Židy)
III. kapitola - Ghetto
IV. kapitola- Továrna na smrt
V. kapitola- Odpor (např. ozbrojený odpor Židů Varšavského ghetta v r. 1943, Roza Robotová, vzpoura v Treblince 1943, Raoul Wallenberg, Oskar Schindler, Berthold Beitz a další)
VI. kapitola- Osvobození
Žádný zločin v historii lidstva námi tolik neotřásl a proč se to všechno mohlo stát, zůstává otevřenou otázkou. Děsivá kniha.


Holokaust jako výsledek modernity - chladný, neúprosný, průmyslově přesný - masová záhuba, jejímž zrcadlem jsou koncentrační a vyhlazovací tábory, především Osvětim. Holokaust je Osvětim, snaží se v knize říct autor. Přestože v době, kdy se Osvětim stala významným vyhlazovacím centrem, byla již většina židů po smrti, přestože většina židů zemřela blízko svého domu v jámách smrti - a to ve východní Evropě, přestože obvykle umírali kulkou do týla, což je spíše intimní než odosobněné. Přijmout Osvětim za symbol holokaustu znamená odlehčit si od nekomfortních myšlenek, změnit jeho podobu, zbavit vrahy zodpovědnosti, věřit, že se „o tom nevědělo“ (Podle autora prý devět z deseti Poláků nevědělo o tom, co se děje v Osvětimi.). Možná se nevědělo o masovém vraždění, které probíhalo v koncentrácích, s určitostí se ale vědělo o obětech jam smrti, o nichž domů psaly statisíce vojáků wehrmachtu a německé policie, a na jejíchž popravách se účastnili jako oni sami, tak další tisíce až statisíce pomahačů z řad kolaborantů nacisty obsazených a destabilizovaných států.
Kniha sice prohlubuje informace o fanatismu jednotlivců - pěšáků i nacistických špiček, jako celek ale slouží k pokřivenému chápáni minulosti.
„Včera jsem se přihlásil na zvláštní akci. ... Zítra budu mít poprvé příležitost použít svou pistoli. ... Co už sejde na tisíci dvou stech Židů, kteří jsou ve městě přespočetní a musí být pobiti. Až přijedu domů, budu ti vyprávět spoustu krásných věcí. Ale už dost o tom, ještě by sis myslela, že jsem krvelačný.“
Walter Mattner, policejní tajemník, 2.října 1941 v dopise z Mogileva své ženě ve Vídni


Kniha o „konečném řešení židovské otázky“ není ve světové literatuře žádným novým zjevem. Ani Knoppův literární příspěvek k této temné kapitole dějin není výjimečný. Řekl bych, že shrnuje všeobecně známá fakta. Jestli jsem pochopil jeden z autorových záměrů - jako červená nit se má dílem vléct onen ne vždy jasně vyslovený ortel: „viníky jsou Němci jako celek“. Ale také obecně „jak tenká hranice dělí člověka od nelidské zrůdy v něm“. Ke knize jako takové mohu říct, že udržovala moji vystupňovanou pozornost od hrozivého začátku až do drastického konce. Jinými slovy Knoppovo podání jsem hltal stránku za stránkou a jako už potolikáté jsem místy zas a znovu nevěřícně kroutil hlavou jak bylo stvoření tohoto pekla na Zemi vůbec možné.


Skvěle napsaný dokument o jedné z nejtemnějších epoch moderní historie lidstva.Smutná kniha.


Pokud je to vše, co autor popisuje pravda, tak je to strašné. Nechápu, jak někdo mohl/může dělat taková zvěrstva.
Autorovy další knížky
2005 | ![]() |
2008 | ![]() |
2006 | ![]() |
2002 | ![]() |
1998 | ![]() |
Výborný historik Guido Knopp sepsal do jedné knihy vše podstatné k pochopení holocaustu, jakožto jednoho z největších zločinů v dějinách lidstva. Nechybí ani úryvky z rozhovorů a pamětí přeživších.
Kniha je velmi čtivě napsaná a zajímavě zpracována.