Holubí mambo
C. D. Payne
V roce 2015 dotisk pod ISBN 978-80-7217-383-9. Co si myslí holubi, které banda ochránců přírody odvleče z útulné laboratoře, kde se ve jménu vědy zcela spokojeně učí kouřit, opíjet a přejídat, aby se zjistily účinky téhož na lidský organismus, vám vynalézavě a vtipně tlumočí autor oblíbeného románu Mládí v hajzlu. Z neuvěřitelného kolotoče vyjdou holubi smířeni s faktem, že jsou zřejmě přece jen ptáci, a dokonce na to začnou být hrdi.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 2005 , JotaOriginální název:
Frisco Pigeon Mambo, 1999
více info...
Přidat komentář
Vtipná oddechovka. Pod rouškou humoru by se daly najít i vážné otázky k zamyšlení. Škoda že autor nemá rád kočky, dala bych 5 * :-D
Za mě zklamání. Na začátku jsem se zasmála, ale pak už mě to nebavilo. Jinak mám autorův humor ráda.
Z nostalgie jsem po ní sáhla po letech znovu. Za mě celkem zklamání. Vtipná a děsně cool mi přišla, když mi bylo 16, dnes už ne.
Taková ujetá knížka o holubech, kteří si myslí, že jsou lidé. Vtipné, ale za mě by poloviční délka stačila..
Výborná oddechová knížka. Humor je laskavý a na úrovni a tak nějak přirozený a nenucený ????
Typický Payne. I když jsem se někdy v těch ptácích ztrácel, jsou tam velice vtipná místa. Když si na některé z nich vzpomenu, musím se zasmát.
Pohodové, zábavné čtení, vhodné na dovolenou nebo ke zlepšení nálady. Hlavní hrdina Robin si získal mé sympatie, styl vyprávění mě velmi bavil.
S chutí jsem četla Mládí v hajzlu, ale Holubí mambo mě přesvědčilo, že autor umí i něco dalšího. Díky němu u mě vznikla závislost na celý život. Naštěstí ne na sherry nebo nikotinu, ale na Paynově humoru. Jeho holubí bajka je geniální.
Pravda, při prvním čtení jsem zprvu tápala, jaká je vlastně Robinova identita a o co kolem něj jde, ale to se mi vyjevilo podstatně dřív než jemu samému. Pak už jsem se jen třásla, aby jeho neochvějná člověčí jistota přesvědčila i další, které potká (a kteří mají jisté konzumní předsudky ;-) ).
Závěr je bezvadnou tečkou a věřím, že nejednoho čtenáře ponoukl k smířlivé úvaze, že holubi nejsou jen "krysy s křídly", ale v duchu Paynova pohledu vlastně docela fajn stvoření...
Zásada - Nevžívat se do role hrdiny, jinak je to na (šavlí hod) - nefajnost.
Citace :"Nemůžeme žít s emocemi uzavřenými do klece. Emoce jsou tu od toho, aby poskytovaly alibi pro neomluvitelné chování."
"Nějak jsem si neuvědomil, že jsem šest pater nad zemí s ostříhanými křídly, která by neunesla ani na kost vychrtlou mouchu."
"Co to je? Maltézský sokol, v kovové kukle."
Protože z vlastní zkušenosti znám, jak si umí Rozela pestrá v samčím podání před samičkou vyparádit křídla na pásky 1x12 cm. natrhaným v barevným časopise z podestýlky v kleci a Napoleon malý vyšpekulovat únikovou trasu ze zavřené klece, zacvaklou, kancelářskou sponkou a zapínacím špendlíkem (sichr) takříkajíc zadrátovanou klec, ve vzácně pravou chvíli na balkoně, otevřít a nechat se omámit svobodou a odletět do nenávratna. Nic ho nepřivábilo, nechal po sobě vzpomínky, jak se naučil od našich Bichonků vrčet, a vždy komentoval naše stravování, coby žalující člen rodiny na zkoušce ochutnávky. Ach jo, byly časy byly.
Takže autora chápu, zvláště když má tu ptačí reálnost v zorném poli.
Je to svérázný, nepohádkový pranýřující pohled,
Nevěřím, že velikost a váha centrální nervové soustavy je v přírodě to nej pro hbité myšlenky a činy.
Po čem C.D.P. sáhne z toho je zážitek.
Ne srandovní, ale úsměvné... je to zase něco jiného a i když sem začátek musel přelouskat, tak pak už sem v tom začal poznávat paynovský humor a bylo to fajn....
Super bajka aneb když se holubi chovají jako lidi a řeší svoje vztahy , sex, práci .. za mě mimo mládí v hajzlu asi nejlepší román.
Kniha je oddechová a docela dobře se čte. Je psaná stylem, který u Payna všichni dobře znají, akorát toto dílo je nudnější, rozvláčnější, přijde mi jako až moc natahované a ne úplně zábavné. Je to škoda, kdyby byl příběh zkrácen na polovinu, možná by byl o to humornější. Škoda, miluju některé jeho knihy a tato mě celkem zklamala.
Po většinou dost zábavná a třeskutě vtipná bajka, která se v závěru bohužel zvrhne do dost otravné moralitky.
Rozhodně moje nejoblíbenější kniha od C.D. Payne. Mám ji přečtenou několikrát a vždycky se u ní bavím. Asi první sonda do sociálních interakcí pokusných holubů
Autorovy další knížky
2005 | Holubí mambo |
2013 | Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla |
2012 | Mládí furt v hajzlu |
2015 | Nestydaté plavky |
1995 | Mladík v okovech |
Podruhé už číst určitě nebudu, ale účel splnilo - pobavilo, potěšilo :)