Čest královny
David Weber
Honor Harringtonová série
< 2. díl >
Potenciální spojenec Mantichory, planeta Grayson, se ocitá v ohrožení. Honor Harringtonová tentokrát musí tvrdě bojovat nejen proti nepřátelům, ale i proti předsudkům ve vlastních řadách – Grayson totiž obývá náboženská sekta, která ženám nepřiznává žádná práva. Jakkoliv Graysoňané spojence potřebují, žena ve velitelské funkci je pro ně poněkud velkým soustem – a fundamentalisté ze znepřátelené planety Masada mají na věc ještě radikálnější názor...... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2000 , PolarisOriginální název:
The Honor of the Queen, 1993
více info...
Přidat komentář
Aj druhá časť bola skvelá. Honor bojuje s bigotnými fanatikmi nielen na vojenskom poli, ale aj na spoločenskom. Spisovateľ vytvoril svet prepracovaný zo zaujímavých postáv (hlavne Honor:-)), planét, technických detailov, detailne opísaných vesmírnych bitiek, medziplanetárnych intríg,... Veľmi zaujímavé sci-fi.
Poznámky z několikátého čtení celé série, kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl druhý: Čest královny
V podstatě vše co jsem psal u prvního dílu zde pořád platí. A to je druhý díl asi ještě o trošičku lepší než ten první. Krásné je, že se stabilně buduje na základech postavených minule, jen se ten svět více otevírá. Postavy jsou o pár let starší a zkušenější, velkou část jich totiž známe již od minula. Jen někteří dostali nové frčky nebo dokonce své lodě. Příběh se trochu mění, už to není jediná loď v exilu proti všem. Honor jich má na starosti několik, jako velitel konvoje. Zároveň je ještě vojenským doprovodem diplomatické mise na planetu Grayson, technologicky zaostalou planetu se smrtícím prostředím a plnou bigotních náboženských fanatiků. Nebo se to tak alespoň zdá, v kontrastu s emancipovanou Mantichorou, které vládne královna a velící důstojníci mohou být i ženy. Obojí totiž bylo na Graysonu nemyslitelné. No a pak se objeví ještě plány Masady, sousední planety plné bigotních náboženských fanatiků... Ještě bigotnějších a fanatičtějších, těch co na ně Graysonská společnost byla moc otevřená a jejichž praktiky zacházení se ženami by odpovídali spíše otrokům v arabském světě. Grayson je velké plus této knihy, od sociálních konfliktů až k diplomacii. Je to taky možnost vidět Honor, která minule neváhala jít vstříc možné smrti, nejistou a chybující. I tento profesionální důstojník má slabinu, cokoliv co nesouvisí s vojenským řemeslem. Diplomacie a politika jsou zde toho příkladem, dokud se Honor nedostane přes hranu, nevezme diplomacii do vlastní ruky a politiku nezačne provádět s podporou hlavní.
I když se to nezdá, i tady se objevují Haveňané, dokonce dva důležití, Yu a Theisman. Ti jsou totiž vysláni na Masadu jako vojenští poradci, mimochodem také se svými loděmi, které tak zněkolikanásobují sílu zastaralého námořnictva Masady. A ta má cíl jednoduchý, vyhladit Grayson v záři atomového ohně. A pokud mají Havenští důstojníci nějakou čest a lidskost, Masada s nimi už počítat nebude a raději si to udělá sama a pořádně. Bounty se tak stává mou oblíbenou pasáží, kde i zapřisáhlí Manťáci musí fandit Havenu.
A tak se Honor opět dostává mezi kladivo a kovadlinu. Nebo se stává kovadlinou, zachytávající Masadské kladivo? Je zas hozena do vody a do konfliktu, bojuje v nevýhodné pozici, do které se ale dostala vlastní zásluhou. A vznikli tak ztráty, které ji budou tížit ještě dlouho. Další excelentní částí knihy je tak Kos, aneb když si od vesmírných bitev odskočíte s pár stovkami mariňáků nakopat pár zadků. Jenže zakončení tu tak jednoduché není a je to silný zážitek.
Zapomínat by se nemělo na Nimitze, který se v první knize jen vezl. Tady se stává národním hrdinou. A Honor bezmála spasitelem. Nejprve s nohama na planetě, kde ukáže že dynamické duo Honor a Nimitz vydá za celý olympijský tým. Pak, jak je zvykem, opět na palubě své lodi. Finální konfrontace se stávají pro Honor zvykem, je to všechno nebo nic. Možná všichni umřeme, ale svoji povinnost splníme. A tak se Honor ve stylu Jana Žižky pouští do nevyrovnaného střetu, druhého který zakládá podklady legendě o Salamandrovi.
Ve stylu Davida Webera ještě před finálním hodnocením vložím infodump a popíšu nezbytné technické údaje. Zatímco minule jsem psal hlavně o zrychlení, dnes to bude o gravitaci. Ta je totiž v tomto vesmíru určující. Na principu manipulace gravitace totiž fungují všechny hlavní pohony. To gravitace tlačí lodi a střely vesmírem. To díky ní se dá pohybovat v hyperprostoru a nebo jen díky ní mohou senzory fungovat rychlostí vyšší než světlo. Gravitační otisk lodí i střel je vlastně možno pozorovat v reálném čase, na rozdíl od senzorů závislých na datech putujících rychlostí světla. Gravitace totiž vyvolává odezvu na stěně hyperprostoru, která je zachytitelná okamžitě... A na tento luxus si námořníci již zvykli, takže jít do bitvy bez fungující gravitiky je jako nyní vyplout na pozemské moře bez radaru. A v boji mohou informace znamenat rozdíl mezi smrtí a přežitím.
Druhý díl série si drží vysoko nastavenou laťku. Jak je u (kvalitních) druhých dílů zvykem, nabízí to co minule, jen víc a lépe. Kdo dočetl první díl, zde bude zaháčkován minimálně stejně dobře. Dokáže třetí díl udržet tuto lehce vzrůstající tendenci?
PS: Na knihu z roku 1993 jsou některé odhady nebo také výmysly až nepříjemně přesné, pohledem z roku 2023.
Kapitán Kobalt, RHN
Honor má přidělený nový úkol: Doprovázet diplomaty do soustavy Jelcin, kteří mají za úkol uzavřít s obyvateli planety Grayson spojeneckou dohodu.
Jednou z jejích hlavních potíží pak je střet velmi odlišných kultur, kdy na Graysonu již od jeho založení funguje přísný patriarchální systém. Zvolení Honor jako velícího důstojníka do čela doprovodného seskupení by se tak dalo chápat i jako nediplomatický políček celé Graysonské společnosti. S tímto se tedy musí vyrovnat jak Honor a její smíšené vojenské posádky, tak i Graysoňané, jejichž základním postojem k ženám je přesvědčení, že ženy by se měly starat pouze o domácnost.
Obě strany pak potřebují tyto společenské rozdíly rychle vyřešit, protože musí čelit společnému nepříteli. V případě Graysonu se jedná o fanatické obyvatele sousední soustav Masada, kteří na postavení žen hledí ještě radikálněji, než Grayson, kdy ženy obecně považuje za satanovy nevěstky a chová se k nim jako k otrokyním. Masaďané jsou pak skrytě využívány Lidovou republikou Haven, která se chystá na vojenský střet s Mantichorským královstvím (je až děsivé, kolik paralel můžete najít v současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou).
Napínavé pak jsou oba střety, ke kterým zde dochází společenský i vojenský. A je napínavé sledovat, jak si Honor s oběma problémy poradí. Zejména, když ve společenských konvencích není tolik zkušená.
Kniha je jistě nadprůměrná nejen svojí snahou o realismus a není to pouhá pif paf space opera. Některé pasáže byly až moc zdlouhavé a nejsem prostě moc příznivce military literatury. Kniha mě celkově překvapila svojí propracovaností a to že je hlavní ženská hrdinka žena má v rámci knihy smysl a je skutečně ženou. V závěru knihy kdy byly veškeré karty už skoro rozdané a dohrávalo se jen rozhřešení se mi už nechtělo moc číst a dočetl jsem to na sílu.
Jako velké plus bych určitě uvedl „stromové Kočky“ a každá kniha které je i o kočkách nemůže být špatná, ale v rámci zachování soudnosti musí udělit cca 7 z 10.
Budu někde knihu chtít číst znovu? NE Měl jsem chuť okamžitě začít číst další díl? NE
Pokud by byl Weber třetí autor do party na psaní série Algor a nebo dvojice autorů Algoru začala psát s Weberem, tak by to oběma sériím velice pomohlo, protože kde jedna série zaostává druhá série exceluje a naopak.
Opět super počteníčko. Honor bojuje ve vzdálené hvězdné soustavě s mentálními předsudky namlouvaných spojenců a na život a na smrt s bigotními náboženskými fanatiky podporovanými liďáky z Havenu. Opět to bylo divoké, nelítostné a strhující. Dát méně, než pět hvězd, by bylo nespravedlivé.
Trochu jsem se ztrácela v miliardě názvů křižníků a dalších lodí i v postavách, ale Honor jsem si oblíbila jako málokoho. Tenhle lepší Žižka v sukni je my new hero. Báječná a nedoceněná sci-fi.
I když příběh není nějak extra vymyšlený, svůj úděl spojit knihu dohromady docela plní. Co však autor zvládá skvělé je vykreslení bitev ve vesmíru. Weber si s tím dál opravdu hodně práce a jde vidět že nad tím hodně přemýšlel. Taktika, postavení a další věci co lodě v bitvě provádějí dávají smysl a logiku. Za to velký dík. Nemůžu se ubránit pocitu, že některé věci okolo lodí mi až moc připomínají seriál Battlestar Galacticu. Na druhou stranu ten seriál mám rád takže mi to nevadí.
Vykreslení světa vesmírných křižníků je dost dobré. Příběh je jednoduchý, když kus nevnímám, tak se nic neděje. Motivy, tj. vykreslení světa obou pobožných planet je křečovitě přemrštěný, jak z Rychlých šípů.
Druhé pokračování je o kousek lepší, bohužel většina nectností prvního dílu zůstala zachována. David Weber ovšem do tradiční černobílé palety přidal dva odstíny šedé a v průběhu děje je dále ladil, takže výtku o plochých charakterech tentokrát vynechám. Opominul i otravného a pro zápletku zbytečného Pavla Younga, a proto jsem už neměl pocit, že se proti Honor Harrington spikl celý vesmír. Příběh je plynulejší, vyzrálejší a disponuje temnější atmosférou. A jako tradičně se může pochlubit výborně zpracovanými vesmírnými bitvami.
Výborné pokračování bez hluchých míst. Honor znovu na těžké misi, která se téměř nedá uhrát. Zajímavé postavy, planety, souboje, politikaření... všechno namícháno a pečlivě dávkováno čtenáři.
Přestože se mi Stanice Bazilišek zdála lepší, možná protože jsem u Cti už věděl, jakou kvalitu čekat, stále se jedná o skvělou knihu. Honor likviduje hrozbu s grácií sobě vlastní, a na rozdíl od takového Star Treku tady někdy umře i někdo důležitý. Taky je třeba podotknout, že zatím oba dva díly jsou předehrou velkého konfliktu s "liďáky", takže se těším na další díly a na chvíli, kdy konflikt nevyhnutelně přijde.
Čest královny je o chloupek lepší než Stanice Bazilišek. Ze začátku jsem se trochu obával, že autor pojede ve stejných kolejích, co se příběhové linie týče, ale nakonec jsem byl mile překvapen, jak si Weber s příběhem pohrál. Závěr byl opravdu vynikající a „neuvěřitelný.“ Jinak řečeno, kroutil jsem hlavou stejně, jako hlavní postavy příběhu. Ten je místy zdlouhavý, ale naopak jde o pasáže, pro ortodoxní scifisty zásadní, které příběh dokreslují.
David Weber se každým dílem zlepšuje, pokud je to možné myslet si u druhého dílů. Honor je tip ženy která se umí postarat sama o sebe i své „spolubojovníky“. Jejího kocoura jsem si zamiloval od prvního dílů. Chci stromovou kočku „milé“ přítulné, ochranitelské stvoření. V příběhu je zasazena úcta k druhému člověku. Což ve většině knih podobného tipu nenajdeme. Akční scény jsou, propracovanější jak dějem tak popisem. Rozdílnost kultur a následné porozumění je velmi obtížné, znám toto z vlastní zkušenosti. David to popsal velmi zručně. Fanatismus ať pozitivní nebo negativní je podle mého názoru špatný, při čtení jsem dospěl k názoru že tito lidé si nechtějí připustit pravdu která jim bije do očí, čeho se musejí vzdát. Výhody nepřicházejí v úvahu, považují je za odporné. Znám pár konzervativních smýšlejících jedinců, vyjít s nimi není žádný med. Pokud máte rádi odpočinkovou divočinu s hlavou i patou, nemohu jinak než Vám sérii s Honor doporučit. Doufám pevně že David nezklame v ostatních knihách.
Stromová kočka www.wikipedia.org/wiki/Stromov%C3%A1_ko%C4%8Dka
Ako som už minule písal, military nejako nemusím ale táto séria sa mi akosi dostáva pod kožu :) Je to dobré aj keď mám určité výhrady s politickým zadefinovaním jednotlivých systémov. V tomto dieli si to rozdajú vo vesmíre predstavitelia troch z nich. Na jednej strane je to monarchistická Mantichora s predstaviteľkou Honor, z úzadia za nitky ťahajú ľudáci z Republiky Haven, čo sú v podaní Webera vpodstate socky na čele s akýmsi politbirom a početnou armádou a treťou nevyspitateľnou stranou sú tu umiernenejší či radikálnejší náboženskí fundamentalisti. Weberovi pričítam k dobru, že žiadnu stranu nepredstavuje úplne čierno-bielo, ale sockári to od neho dostávajú takmer v každej kapitole :D
Čo by som vyzdvihol, je množstvo technických špecifikácií z tohoto sveta, čo sa niekomu môže zdať nudné, ale mne sa to páči.
Úplne najlepšie je však podaný popis jednotlivých vesmírnych bojov, manévrovania a taktiky. Viete, čo robia všetky strany, ale ony to samozrejme nevedia, vychádzajú len z predpokladov, ktoré môžu byť aj mylné a potom umierajú po stovkách aj tí "dobrí".
Honor ako taká nie je môj obľúbený typ hrdinu, mám radšej skôr individualistické a anarchistické archetypy, ale nemôžem jej uprieť určité sympatie a Weberov svet, akokoľvek nabitý vojenským drilom stojí za prečítanie. ... a tých šroubovaných dialógov z prvého dielu už tu nie je až tak veľa.
Pro Webera všeobecně nemám než superlativy, strašně se mi třeba líbí, jak dokáže v místech, kde popisuje děj z jiného pohledu než Honor, dokonale přepnout na mentalitu té postavy a přizpůsobuje jí i jazyk a výrazy...
První kniha sci-fi co jsem kdy přečetl. Měl jsem štěstí že právě toto dílo přišlo do mého košíku. Nejlépe utracené peníze v mém životě.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2000 | Stanice Bazilišek |
2007 | Ve službách Meče |
2000 | Čest královny |
2014 | Sílící bouře |
2009 | Ve stínu Saganamiho |
Četl jsem hned po Stanici Bazilišek a opět skvělé scifi. V této knize okořeněno národy s bigotním postojem k ženám.
Tuším, že asi časem budou knížky podobná jedna druhé ale zatím mě to pořád moc baví.