Ozvěny cti
David Weber
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/8909/bmid_honor-harringtonova-ozveny-cti.jpg
5
120
120
Honor Harringtonová série
< 8. díl >
Mezihvězdné sdělovací prostředky přinášejí šokující havenský příspěvek: podrobný záznam popravy Honor Harringtonové. Pobouřená Mantichorská aliance je odhodlána její smrt pomstít, jenže osm let dosavadních bojů ji značně vyčerpalo, zatímco Haven nyní disponuje obměněným velitelským sborem, novými zbraněmi a novou chutí do boje. Válka eskaluje. Nikdo – ani „vševědoucí“ havenská Státní bezpečnost – však netuší, že Honor žije, třebaže s hrstkou svých lidí uvízla na odlehlé vězeňské planetě jménem Peklo. Je však odhodlána vyvrátit vychloubačné tvrzení Státní bezpečnosti, že z planety nikdy neunikne ani myš, i kdyby kvůli tomu měla Peklo převrátit vzhůru nohama.... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2004 , PolarisOriginální název:
Echoes of Honor, 1998
více info...
Přidat komentář
Komu nevadí spousta vedlejších postav a dějových linek které v vztahu k hlavnímu ději mají zanedbatelný význam, kdo si potrpí na rozvláčné popisování nevýznamných situací, prostředí, citových hnutí, ten si přijde na své. je to škoda, protože tam je několik pěkných momentů, které stojí za to si přečíst. Počítám, že kdyby nebyl pro nakladatele a pro autora směrodatný počet stránek a zapracoval redaktor jak měl, byla by kniha třetinová.
Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl osmý: Ozvěny cti
Aneb tak trochu druhý díl dvoj dílu. Pokud si ale myslíte, že se hned dozvíte, jak to s Honor pokračovalo po výbušném finále minulého dílu, tak máte smůlu. Mám pocit, že asi první polovinu knihy se za Honor vůbec nepodíváme. Místo toho je celá ta polovina věnovaná Mantichoře.
Honor byla popravena a dočkala se veřejného pohřbu. Mantichora totiž potřebuje hrdiny, protože válka se rozhodně nevyvíjí přesně podle plánu. Havenské námořnictvo se vzchopilo, neschopní legislativci už jsou dávno pryč a důstojnický sbor motivovaný svými komisaři se snaží odvést tu nejlepší práci. A začíná se jim to i dařit. Mohli by snad otočit i celý průběh války. Do toho Grayson ztratil svou ikonu, ale jsou to tvrdohlavci. Ti nenechají Alianci padnout.
Ve víru války byl náhodou dotažen jeden koncept, nosič LAC vycházející z dnes již legendární (během několika krátkých let, ale to je showbyznys) Honořiny mise ve Slezsku. Díky dvěma vlastně převratným technologiím získaným ze "zaostalého" Graysonu je dovedena do bojeschopnosti nová generace rychlých torpédových člunů a jejich hyperprostorového nosiče. A dojde i na test bojem, neboli chudák Diamato.
Honor si mezitím už asi rok užívá tropického letoviska v pekle, na vězeňské planetě Hades. Sbíraly se síly, mapovala nepřátelská komunikace, pozorovali se vězni a dozorci. Díky znalosti jejich postupů se tak vrháme do víru ovládnutí celého vězení, následované ovládnutím i vesmírných sil. Protože prostý útěk z vezení by Honor nestačil. Místo toho vzniká Elysejské námořnictvo, které má za cíl udělat Havenu co největší škody a odvézt z pekla všechny jeho vězně.
V mezidobí dostaneme například i trošku právničiny, když přítomní důstojníci založí vojenský soud a hodlají se vypořádat se všemi zbytky státní bezpečnosti, kteří jim padli do rukou. Nebo také dostaneme příjemné překvapení v podobě objevení dávno mrtvého Amose Parnella. Jeho zmrtvýchvstání je pro mě takovým pomyslným milníkem, kdy se Havenské námořnictvo a Státní bezpečnost definitivně ocitají na opačných stranách, i když ti první o tom ještě úplně neví.
No, můžeme to shrnout, že Honořino objevení na světle se zakousne Havenu do zadku, takový šok nikdo nečekal. Ale pořád tu zbývá válka, kterou je potřeba dotáhnout do konce, to ale zas v příštím díle. Tento končí dojemně, s tou trochou vítezství i optimisticky. Příběh je to silný a v rámci série ho řadím k vrcholu.
Kapitán Kobalt, RHN
Sledujeme snahu Honor Harringtonové dostat se z vězeňské planety Hádes přezdívané Peklo, ale zároveň také sledujeme dění v Mantichorském království, Graysonu a v Republice Haven.
Hned na začátku je řešen důsledek fingované popravy Honor Harringtonové, takže si můžeme zažít pocity všech Honořiných blízkých ohledně její kruté smrti, přestože si jako čtenáři jsme vědomi toho, že je Honor stále naživu.
A nebyla by to Honor, aby na sebe brala více odpovědnosti, než by měla brát vzhledem k jejímu stavu, hodnosti a možnostem. Asi tedy nikoho nepřekvapí, že z vězeňské planety má v úmyslu dostat všechny vězně, kteří o to stojí. A těchto vězňů jsou statisíce. I zde pak naráží nejen na otevřené nepřátele, jímž jsou příslušníci vězeňské bezpečnosti nebo jednotky pravidelného námořnictva Havenu, ale také skrytí oponenti v jejím vlastním táboře. Podle svého umu se však se všemi dostatečně rázně vypořádá.
Mezitím se válka mezi Mantichorou a Havenem obrací v neprospěch Mantichory, která po tolika úspěších nabyla až nezdravého sebevědomí a podhodnocení schopností námořnictva Havenu. Obě strany válečeného sporu pak řeší i své vlastní politické problémy. Zejména Haven prochází dalšími významnými politickými změnami.
Dokončení příběhu o úniku ze zajetí bylo opět výborně napsané, takže ohodnotit knihu jinak než všemi hvězdami je zhola nemožné. I vedlejší dějové linky byly zajímavé, ale události kolem vysvobození z planety Hádes byly prostě nejlepší. Špica knížka!
Na netradiční "V rukou nepřítele" navazují pochopitelně taktéž netradiční Ozvěny cti. Dohromady je to takový dvojpříběh - to, co se obvykle odbyde na ploše jedné knihy, od vzniku problému až k drtivému vítězství Honor, je tady zkrátka rozloženo na knihy dvě.
Honor zde má překvapivě málo prostoru - většiny pozornosti se jí dostane až v závěru. To nicméně vůbec nevadí. Jak linie Minotaura, tak všechny liďácké linie stojí za to. Jen ty bitvy bohužel nebyly nic moc - vždycky měla jedna strana na své straně nějaké eso v rukávu nebo nějaké překvapení, a díky tomu přesvědčivě vyhrála. Většina bitev proto nebyla vyrovnaná a tedy ani moc zajímavá.
Na závěr jedno (spoiler free) zamyšlení. Zarazilo mě, jak v jedné bitvě ztratila flotila PN vlajkový můstek i s admirálem a kapitán vlajkové lodi si povzdechla, že neví, kdo je teď ve velení, a že na tom ani nezáleží. To je trochu divné, ne? Víme, že na každé lodi je záložní velín. Podle této logiky by i flotila měla mít na jiné lodi záložní vlajkový můstek s admirálovým zástupcem. Ale asi bychom pak přišli o dramatický efekt.
Překvapivě v tomhle dílu mě pasáže s Honor bavily méně než všechny ostatní - politické čachry a vojenské přípravy na obou stranách fronty. Což je fajn, že se všechno netočí už jen kolem hlavní hrdinky, ale že sledujeme fungující svět.
Čo dodať k predošlým príspevkom? Táto séria sa stáva pomaly ale iste drogou a vôbec nemusíš byť fanúšikom tohoto typu sci-fi, jednoducho ťa pohltí. Weber sa asi pod návalom kritiky snaží vyhnúť čierno – bielemu videniu svojho vesmíru. A musím uznať, že sa mu to darí.
Po dosť nezáživnej úvodnej časti nasleduje doslova uragán, ktorým autor ženie dej vpred. Budú vesmírne bitky, diverzná činnosť na Pekle, plány a akcia a okrem toho samozrejme aj Honor, síce len v každej druhej časti, ale stojí za to, Weber tu z nej urobil už prvotriedneho absolútneho zabijaka s taktickým myslením. Vychádza jej doslova všetko na čo siahne, čo by mohla byť zároveň asi aj najväčšia slabina tejto časti.
Veľa priestoru tu autor tentoraz dáva psychológii a motivácii jednotlivých postáv kopúcich za Haven, čím ich poľudšťuje. Niekomu to nemusí sadnúť, mňa to zaujalo. Ak si náhodou zažil dobu komančov, môžeš porovnávať a zistíš, že v niektorých veciach sa Weber trafil docela presne a popis politického systému na Havene už nevyznieva tak neprirodzene propagandisticky ako v prvých dieloch o Honor. Docela ma zaujali odkazy na rôzne viac-menej radikálnejšie frakcie v rámci politického systému Republiky Haven (z pohľadu autora), na ktoré sa tu odkazuje, niektoré z nich boli zlikvidované jadrovými zbraňami v prospech momentálne vládnucej kliky a o ktorých sa zatiaľ autor obšírnejšie nevyjadruje. Snáď v budúcich dieloch.
Napriek tomu, že kniha je o dosť hrubšia ako predchádzajúce diely, kvalita opäť stúpla. Negatívom je jednoznačne patetická prvá časť a okolnosť, že žiadne prekvapenie sa nekoná, všetko speje predvídateľne a nezvratne ku svojmu úspešnému koncu.
Po malé pauze jsem opět zavítal do světa Honor Harringtonové, abych tuto sérii dočetl, a nemůžu hodnotit jinak, než že jde o návrat velkolepý. Kniha je poměrně hrubší a mnohem obsáhlejší, než předchozí díly. Weber má svět velice zajímavě vystavený a rád se zaměřuje na jednotlivé detaily celku, což ale ve výsledku vede k tomu, že se člověk musí občas prokousat obsáhlou vatou, nebo tři stránkovým „zamyšlením“ některého z hrdinů. V pasáži, kde očekáváte nějaký zvrat, je to občas trochu nervy zkoušející, nicméně je pak odměna sladší. A ono je to nakonec dobře. Kniha tak působí mnohem kompaktněji. Děj celkově je vynikající, bez hluchých míst. Na obou stranách se toho děje velice mnoho příběh dostává zajímavý spád a možností, pro další vývoj. A samozřejmě skončí tak, že prostě musíte vzít do ruky další díl.
Rozhodně ne špatné, ale byly i lepší díly. A trochu paradoxně mě byvili víc ty části, kde nebyla Honor...
(SPOILER) Tato kniha se mi do ruky dostala jako druhá po Cti královny a přiznám se smrt osoby, kterou jsem považoval za hlavní hrdinku, na prvních stránkách knihy byla skutečně překvapující...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Stanice Bazilišek |
| 2007 | Ve službách Meče |
| 2000 | Čest královny |
| 2014 | Sílící bouře |
| 2009 | Ve stínu Saganamiho |
Táto časť priamo nadväzuje na predchádzajúci diel. Záznam popravy Honor bol odvysielaný v celej galaxii. Lenže aké prekvapenie zažije Haven, keď sa Honor objaví na mieste, kde to nikto nečakal. Opäť výborné napísané....