Honzíkova cesta
Bohumil Říha
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/173651/bmid_honzikova-cesta.jpg
4
1891
1891
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů. 9. vydání (2. v ČS).
Přidat komentář
Další knížka mého dětství. A jak šťastná jsem, že dcera poslouchá a těšila se vždy na další dobrodružství Honzíka.
Moje oblíbená z dětství. Také jsem moc ráda jezdila k babičce a dědovi na prázdniny a probíhalo to hodně podobně jako u Honzíka. Pes, kočka, kamarádi a JZD. Akorát jsem Honzíkovi trochu záviděla tu samotnou cestu vlakem a přemýšlela, jestli bych ji já sama zvládla ???smajlíci
Na této klasice jsem v 80 letech vyrostla a knihu jsem měla ráda. Líbilo se mi dobrodružství malého Honzíka u babičky a dědy. Prostě Honzík si užil parádní prázdniny a s krásným pocitem se vrátil zase do města a těšil se na příští prázdniny u babičky a dědy. Vyprávění se mi líbilo, psáno srozumitelně a poplatné době, která nám dětem přišla naprosto normální, protože v době JZD a jiných jsme vyrostly a žily.
Je to prostě klasika spousta z nás na ní vyrůstala, příběh s překrásnými ilustracemi ještě dnes si ji občas vezmu a jen tak si kousek přečtu, za mně příběh který neomrzí a myslím že jí bude číst ještě spoustu generací.
Přečetla jsem ji za hodinu a půl, což se mi u málokteré knihy povede (i když je sebeútlejší). Četla se hezky. Většinou moc dětskou literaturu nevyhledávám kvůli příliš jednoduchému stylu psaní (určeného pro děti). Tady mi to však ani moc nevadilo. Ovšem nemohla jsem si nevšimnou dědečkovy hrdosti na to, že je v družstvu a že všechno je všech (družstevní) a pak také toho, jak jsou všichni šťastní a mají se rádi a všechno je v pořádku nebo se to do pořádku rychle dá. Mám raději realističtější přístup, ovšem tento příběh není z dnešní doby, takže za mě vesměs spokojenost. Příjemná četba, pro mladé čtenáře rozhodně doporučuji.
Prvně - vydání z roku 1958 má dokonale nádherné ilustrace, které vytvořil Antonín Pospíšil.
Příběh jsem četl jako malý a moc se mi líbil. Na kraji dospělosti jsem ho četl a opět se mi líbil. Nyní jsem ho četl v době, kdy se asi rok pohybuji mezi dětmi Honzíkova věku (skauting a literárně-dramatický obor ZUŠ) a musím konstatovat, že jsem se často hodně smál, protože v mnoha situacích jsem si představoval právě ony děti ... jistě by se často chovaly podobně :-D.
Vřele doporučuji knihu všem.
Nevím, jak bych knihu vnímala dnes. Ale jelikož byla napsaná pro děti, mělo by to být vcelku jedno, ne? Pro mě tehdy byla zábavná a napínavá. A ke všemu ty krásné ilustrace! Paní Zmatlíková jimi každou knihu proměnila ve skvost.
Jako malý kluk jsem četl a ani nedutal. Knížka moc krásná, i když ji mnozí v mém okolí kritizují.
Nedám na ni dopustit.
Tuhle knihu jsem četl svým dětem před mnoha lety. Moc se nám všem líbila.
Pamatuji si, ze v dětství to byla tlustá, těžká kniha. Dnes je to jen tenká knížečka...
Příjemný návrat do dětských let. Krásný, čtivý, příjemný příběh o malém Honzíkovi, který osloví nejen dětské čtenáře :)
Tuto knihu mi v dětství koupila mamka a to minimálně dvakrát. První kniha, kterou mi koupila, měla na deskách jiný obrázek a tuto knihu mám doma. Knihu, která je zobrazena zde, mi koupila v pozdějších letech. Patrně se první kniha ztratila, anebo možná byla opotřebovaná, proto se takto mamka rozhodla. Knihu lze určitě zařadit do klasiky a je čtena generacemi malých čtenářů.
Štítky knihy
zfilmováno venkov prázdniny kamarádi dětská dobrodružství cesta, roadtrip prarodiče a vnoučata české příběhy toulky, výlety vlakem
Autorovy další knížky
| 1957 |  O letadélku Káněti |
| 1977 | Přede mnou poklekni |
| 1986 | Vítek |
| 1984 | Dětská encyklopedie |
| 1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Tuto knihu jsem četla už strášně dávno jako dítě. A nedávno jsem se k ní vratila a předčítam jí synovi.