Honzíkova cesta
Bohumil Říha
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.
Přidat komentář
Co si pamatuji, tak moje první opravdové čtení. Hodně jsem ta dobrodružství prožívala a mám ji dodnes. Nemohu jinak než plný počet hvězd.
V dětství byla mnou tolikrát prolistována a přečtena. Občas si na ní vzpomenu a objeví se mi před očima obraz Honzíka a babičky. Kniha je obohacena o hezké ilustrace.
Z této knížky si pamatuji otravnost jménem družstvo.
Tehdy jsem nechápala co to je, dnes bych to z tama klidně vymazala.
Celkově o cestě kluka k bábině... nic mi to neříkalo, asi proto, že já na komunistické pobíhání na vesnici nebyla.
V době, kdy každé moderní vydání pohádek nadepsaných "němcová" "erben" nebo "české pohádky" (úmyslně s malými písmeny) evokují po zběžném prolistování v knihpectví touhu řvát, zažalovat redaktora a vypálit dotyčné nakladatelství, jsem sáhla doma do knihovny a omylem vyndala tohle.
A je to skvost. Nejhezčí příběh putování, dětského pohledu na svět a okolní život.
Jistě, zavání to trochu propagací doby. Berme to nostalgicky. Ono přece nebylo nutně všechno jenom špatné. A důkazem toho dobrého, umělecky hodnotného a lidsky citlivého je tato kniha.
Děkuji, pane Řího a za pět!
Krásná dětská kniha.
Dobře napsaná a děti moc baví. Krásně ilustrovaná od H.Zmatlíkové.
Dávám 5* (kam se na to hrabou dnešní ,,nesmysly")
Ja mam novou verzi s vymazanymi druzstvy. Misty je to docela legrace. Protoze treba koza neni nase, ale uz se nedozvime ci teda vlastne je:-). Ale jinak me i dceru bavila. Vlastne me dost prekvapilo jak je to dobre.
Díky výzvě 2015 jsem se vrátil do dětství. Moje nejoblíbenější dětská kniha zněla nyní úplně jinak, než si ji pamatuju. Ti družstevníci , o kterých se během příběhu autor často zmiňuje mi trochu vadili. Za propagaci misím ubrat na hodnocení.
Nebýt dcerky, tak už bych nevěděl, o čem kniha je.
Dnes vím, o čem a přiznávám, že se mi líbilo, jak se líbila dcerce.
A vzpomínám, že jako malej kluk jsem si ji bral do postele a usínal s ní, takže se mi musela líbit už tenkrát.
Za dcerku a moje vzpomínky jasných 5/5 :-)
Štítky knihy
zfilmováno venkov prázdniny kamarádi dětská dobrodružství cesta, roadtrip prarodiče a vnoučata české příběhy toulky, výlety vlakemAutorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Četla jsem ji v první třídě ale stejně mě natchla ale předtím jsem ti knížky tak neprožívala