Honzíkova cesta
Bohumil Říha
Oblíbená knížka vypráví o velké cestě pětiletého Honzíka k babičce a dědečkovi. Honzík jede poprvé sám vlakem z Prahy na venkov, kde se seznámí s mnoha pro něj nezvyklými věcmi. Co všechno může zažít malý městský kluk na vesnici? Podaří se mu uzavřít přátelství s místními chlapci a přelstít umíněnou kozu? To se dozví malí čtenáři v knize, na kterou si jistě každý z nás rád zavzpomíná.... celý text
Přidat komentář
V rámci čtenářského vývoje nesmíme zapomínat na naše začátky :-) Pro ty starší a otrlejší doporučuji Honzíkovu cystu.
Nejmilejší knížka v dětství, přečtená nejmíň milionkrát, těším se, až ji budu jednou číst svým dětem :-)
Krásná knížka pro děti, i když námi čtené vydání se podstatně liší od toho, které jsem jako dítě četla já :-) Dvouletá dcera si moc ráda prohlíží ilustrace paní Zmatlíkové. Často mi knihu donese se slovy: Čišt. Čímž požaduje společné prohlížení a komentování obrázků v knize :-)
Je mi líto, že musím hodnotit tuto lidovou knihu pro nejmenší. Jak Honzík krmil prasata a pod. mě nebavilo ani ve třetí třídě, nebo kdy jsme to četli.
Má první přečtená knížka co jsem se naučila číst. Pro mne to bylo kouzelné čtení, zábavné a zároveň i poučné. V nedávné době ji četla má dcerka a musím říci, že jsem se velice radá vrátila do svých dětských let.
Plátěné střevíce jsou zkrátka legendární. Sice jsem vlastně nikdy nezjistila, co to má jako být, ale hrozně se mi to líbí (ostatně jako celá knížka). A ani za ta leta nezestárla, vždyť děti se moc nemění, takže Honzíkova cesta bude silně použitelná ještě dlouho.
Opravdu úžasná knížka pro malé děti, docenila jsem jí až s vlastním dítětem. Milé nadčasové vyprávění potěší i další generace.
Doporučuji!
Má první knížka, kterou jsem si jako dítko přečetla:) Knížku řadím mezi poklady mé knihovny :)
Honzíkova cesta je krásná knížka. Rozhodně ji doporučuji pro děti jako první knížku.
Nevím jak vypadá ta nové verze Honzíkovy cesty. Já mám ještě doma tu komunistickou se socialistickým vajíčkem. Ano doba se změnila v 89, ale děj knížky je pořád stejný, akorát se to vše jinak jmenuje.
Popravdě, když mám špatnou náladu, tak si ji vezmu a čtu. A pak se můžu s odstupem času smát jak je to psané.
David
Maminka mi Honzíka četla tenhle dětský příběh jsem měla ráda. Věřím, že si ho musí zamilovat každý předškolák.
Štítky knihy
zfilmováno venkov prázdniny kamarádi dětská dobrodružství cesta, roadtrip prarodiče a vnoučata české příběhy toulky, výlety vlakemAutorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Měli jsme ji doma a já ji milovala. Při stěhování se bohužel ztratila.