Honzíkova cesta

Honzíkova cesta
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321672/mid_honzikova-cesta-oSH-321672.jpg 4 1898 1898

Oblíbená knížka vypráví o velké cestě pětiletého Honzíka k babičce a dědečkovi. Honzík jede poprvé sám vlakem z Prahy na venkov, kde se seznámí s mnoha pro něj nezvyklými věcmi. Co všechno může zažít malý městský kluk na vesnici? Podaří se mu uzavřít přátelství s místními chlapci a přelstít umíněnou kozu? To se dozví malí čtenáři v knize, na kterou si jistě každý z nás rád zavzpomíná.... celý text

Přidat komentář

Sajdeman
02.10.2012 5 z 5

Na Honzíkovo obrovské dobrodružství s družstevním vajíčkem už prostě nikdy nezapomenu :o)

ribejzka
05.06.2012 4 z 5

Povinná klasika, ale taková na kterou se nezapomíná. Nostalgie =)


Juditha
14.04.2012 4 z 5

Knížka, ke ketré jsem se dostala náhodou znovu.Momentálně siji čteme se synem před spaním. To bylo krásné čtení a doufám že bude pro další a další generace

kneznaL
11.04.2012 4 z 5

Opravdu nostalgie. Od té doby, co jsem byla malá jsem to nečetla, ale pamatuji si, že se mi to strašně tehdy líbilo a četla jsem to mockrát. Dneska už by mě to asi nebavilo, ale i tak dávám 4*.

Petunnka
05.04.2012 4 z 5

paulhunter:
Jedna z prvních knih, kterou jsem četl.. ale to bude určitě u více čtenářů :) - Plný souhlas!

Layss
26.02.2012 4 z 5

Jedna z mých nejoblíbenějších knížek před pár lety. Na duhovou kuličku opravdu nic nemá.. A ta soběstačnost cestou ve vlaku... Je v tom mnoho vzpomínek..

Miru
01.02.2012 3 z 5

Jojo, to už je hodně dávno...Honzík, dědeček, duhová kulička....prostě nostalgie.

Jack Bauer
30.12.2011 3 z 5

Jedna z prvních knížek díky které jsem se naučil číst a stal se ze mne knihomol.

klaras
12.09.2011 3 z 5

Povinná četba první třídy. Jako jediná mě nebavila.

Ellis
26.08.2011 5 z 5

Vlastním přímo tohle staré vydání z roku 1956, které je po mé mamce. Tahle knížečka je srdcová záležitost, ale pouze tahle stará s nádhernými ilustracemi. Byla mi nejdříve předčítána v předškolním věku, než jsem šla do školy, uměla jsem sama přečíst obsah. Poté jsem si ji jako malá školačka četla sama. Pak x let odpočívala a následovalo samozřejmě předčítání synovi. Družstevní vajíčko mě nijak neirituje, prostě to tak bylo. Knížka je v podstatě rodinné dědictví a opatrujeme ji jako oko v hlavě.

Akorát přímo nesnáším všechna vydání s ilustracemi Zmatlíkové, když nám toto předložili asi ve 2. třídě s těmi velkými písmeny k četbě v lavicích, pro mě to prostě Honzíkova cesta nebyla. Ta velká hnusná písmena a panenky s obrovskýma očima (ty prostě nevypadají jako lidi) jsem nenáviděla. A v nových vydáních jsou změny v textu a to už není ono..

MartyMcFly
21.08.2011

Jako malý jsem se přikláněl na stranu Letadélka Káněte v pomyslném boji těchto dvou knih a na Honzíkově cestě jsem nenáviděl skoro vše. Tato nenávist mi vydržela dodnes.

WEIL
16.08.2011 4 z 5

K této knize jsem se dostal později, než jsem měl. Ale dobrý.

Pájuš
17.03.2011 5 z 5

Jako malá jsem tuhle knížku milovala :-)

Slečna L.
21.02.2011 5 z 5

Má nejmilejší dětská knížka plná štěstí a vzpomínek na moje prarodiče :)

tee
10.02.2011 3 z 5

Sakra, tuhle knížku jsem si hledala jako první ve starý znojemský knihovně, to bylo bájo!

Infantility
15.01.2011 5 z 5

Nostalgie, první knížka, velká písmenka, dětství .... Takové knížky by měly být v každém desetiletí.

zuzanka
30.12.2010 3 z 5

Tato kniha mi dala odpověď na palčivou otázku:"Jaký je rozdíl mezi družstevním a normálním vajíčkem?" Inu, i to se někdy počítá.

charlosina
30.11.-0001 4 z 5

Moje první kniha, kterou jsem přečetla. A tu skleněnou kuličku jsem taky chtěla (babičku s dědečkem jsem už takové měla). // Nové vydání nedoporučuji.

paulhunter
30.11.-0001 3 z 5

Jedna z prvních knih, kterou jsem četl.. ale to bude určitě u více čtenářů :) Hodnocení asi nejde brát v těchto případech vůbec vážně (nelze srovnávat v poměru s ostatními knihami), proto dávám střední cestu.