Honzíkova cesta
Bohumil Říha
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77844/honzikova-cesta-77844.jpg
4
1921
1921
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.
Přidat komentář
Malej ji četl někdy v polovině první třídy. Pak po mě chtěl, že pojede k dědovi taky sám vlakem. Vysvětlit mu, že tehdejší doba a ta dnešní je něco jiného, byl opravdu velký oříšek.
Jinak. Kniha má velká písmena, žádné složité názvy a v podstatě se mu četla dobře.
Krásná kniha mého dětství. Moc ráda vzpomínám na doby, kdy jsme ji četli ve škole a potom jsem ji i několik let četla doma. Krásné vzpomínání.
Strašně hezká knížka o malém Honzíkovi, který se vydá k babičce a dědečkovi. Helena Zmatlíková má moc krásné ilustrace. Četli jsme ji ve škole a moc mě četba této knížky bavila.
Tak tohle je družstevní vajíčko, družstevní dědeček, družstevní Říha... Ale, marná sláva, je to i kousek mého dětství. Třebaže ilustrace Heleny Zmatlíkové mají nakonec asi přece jen vrch.
Jediná kniha na světě, k jejímuž přečtení se u nás hlásí opravdu úplně každý. To už svědčí o pořádném kultu. Já bych ji k vrcholu dětské tvorby nezařadil, ale čtení o časech u babičky a dědečka na vesnici nikdy nikoho zklamat nemůže.
Příběh malého chlapce Honzíka, který prožívá velká dobrodružství u babičky a dědečka v Koníkovicích. Jako dítěti se mi kniha líbila, myslím, že i mým dětem se příběh líbil jen to vysvětlování, co je družstevní a kdo to je pionýr... :-)
Kdysi jsme četli ve škole, tak mám doma vydání z roku 1968 s nezapomenutelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové.
Nyní jsem četla dětem před spaním vydání z roku 1964 s také moc hezkými ilustracemi od Antonína Pospíšila.
Je to super knížka, ke které se často vracím ... ani přibývající roky mě od této knížky neodradily
Právě jsem dočetla synům. Máme verzi z roku 1975. Takže jsem vysvětlovala, co že to znamená "družstevní" :). Zaujaly je samozřejmě obrázky Heleny Zmatlíkové. Stejně jako mojí generaci před 25 lety.
Honzík přijel k babičce a dědovi. A pak ho zlobil pihovatý kluk Ferda.Ale nedalo se nic dělat Honzík musel odjet.
Nádherná nadčasová knížka. Četla jsem jí dětem v družině a překvapivě...líbila se jim stejně, jako mně kdysi.
Jedna z mých nejoblíbenějších, proto mě moc pobavila kauza "Družstevní vajíčko". Nynější kapitola "vajíčko" - v nové verzi knihy je naprosto o ničem. Je mi líto všech, kteří si novou knihu koupili a ještě víc těch, kteří ji četli.
Na této knížce jsem vyrostla. Od mala jsem si ráda četla příběh malého Honzíka, co jel sám vlakem za babičkou a dědečkem na vesnici. Zde zažívá ,,dobrodružství. To je tak krásně pohodová a perfektně napsaná knížka. Poklad v mé knihovně.
Přečetli jsme ji s dětmi a je to druhá knížka (první byla Hravá škola kreslení od Zuzany Pospíšilové :-) ), u které vydržely poslouchat a prosily před spaním ještě o jednu kapitolu (a ještě o jednu a ještě o jednu...). Je kouzelná, protože ukazuje rodinný život tak, jak se (alespoň podle mě) dětem líbí, babičku s dědou, kteří měli svoji práci a zároveň i čas na svého vnoučka a nebáli se ho zapojit do svého života a pracovních povinností, přesně tohle dnešní děti potřebují - ne všechno kvůli nim zastavit a věnovat se jenom jim, ale zapojit je do svých běžných činností a nechat je, ať si je také vyzkouší. Myslím, že přesně proto se mým dětem (3 a 5 let) tak moc knížka líbila.
Autorovy další knížky
| 1957 |  O letadélku Káněti |
| 1977 | Přede mnou poklekni |
| 1986 | Vítek |
| 1984 | Dětská encyklopedie |
| 1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Opět jsem se vrátila k této knize ,kterou jsem četla jako malá .Později jsem ji četla svým dětem a teď i vnoučatům a všichni jsme Honzíkovu cestu k dědečkovi do Koníkovic měli rádi.Samozřejmě jsem vnoučatům vynechala část o JZD ,kde babička s dědou pracovali-to by bylo složité vysvětlování.Kniha byla i povinnou četbou ve škole ,je psána velkými písmeny a moc pěkně ilustrovaná -první vydání malířem Antonínem Pospíšilem a pozdější Helenou Zmatlíkovou.Knihu jsem zařadila do čtenářské výzvy,její první vydání bylo v roce ,kdy jsem se narodila - no to už je teda pěkně stará kniha(nebo já ? hm)-ha,ha.