Hoř, ohýnku, o mou duši se už čerti perou

Hoř, ohýnku, o mou duši se už čerti perou
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397020/bmid_hor-ohynku-o-mou-dusi-se-uz-certi-p-dLq-397020.PNG 4 4 4

Rok 1740 patří k nejvýznamnějším mezníkům evropských dějin. V květnu umírá pruský král Fridrich Vilém I., v říjnu král český a uherský, císař Karel VI. a o osm dní později ruská carevna Anna Ivanovna. Karty jsou rozdány. Právě tady začíná křižovatka novodobé historie, bohužel ne zrovna ověnčena mírovými počiny, ba naopak. Je protkána krvavými bitvami, krutostí nikterak nekorespondující s osvícenstvím prodírajícím se na světlo Boží.... celý text

Přidat komentář

Lili2
29.12.2020

No jo no, obal prodává.
Chyba byla také na straně 219, kdy ten bývalý právník vyškovského magistrátu Jan Karel Hoffman tvrdí, že tam působil 12 let a na straně 260 povídá, že na tomto magistrátě pracoval 7 let. Knihy jsou dnes přitom tak drahé.........
Škoda, prve jsem si řekla, že by příběh stál za zfilmování, že by si to ta nešťastná Viktorka zasloužila, ale co jsem se dočetla fakta o ní, tak od toho upouštím, neboť požár nezaložila vařenim povidel, ale úmyslně pomoci tak svému milému, aby dostával zakázky coby tesař a tím i také peníze. Možná jsou ještě někde fakta nejfaktovanější, ale todle se píše na Vyškovských stránkách a denících. Tak nevím.

Boby17
23.01.2019 4 z 5

Autor se zabývá obdobím, které v naší literatuře nebývá příliš frekventované, byť je nabité událostmi, vrcholně dramatické a plné zvratů. Patrně je to dáno, jak J.Š. podotkl, trvajícím studem a černým svědomím za selhání elit Českého království a Markrabství moravského v době nástupu Marie Terezie na trůn. Knížka alespoň částečně vyplnila bílé místo historie našich zemí i Vyškova - města na půli cesty mezi Olomoucí a Brnem.
Připomínky mám k práci redakce, v knížce bylo hodně hrubek a překlepů. Na straně 203 je záměna v označení válčících stran - věta by měla správně znít: "Prusové se však pořád ještě nevzdávají." A při přepadení na silnici u Heroltic nemohl zachránce z pistole "vystřelit NĚKOLIKRÁT do tmy" (str. 234) - v 18. století byly pistole jednoranné. Také jsem byl na pochybách, zda se mládež v době katolické pouti do Křtin ve dne osvěžovala ve zdejším rybníku (str. 314).
Přes výše uvedené připomínky knížku doporučuji regionálním patriotům k přečtení, rozhodně není žádný propadák. Hodnotím 3,6 hvězdy, tedy zaokrouhleno na 4.
A pro účastníky čtenářské výzvy 2019 dodávám, že splňuje podmínku jak názvu v rozkazovacím způsobu, tak i lichý počet stran (text doslovu končí na čísle 375).


Márinka
01.01.2019 3 z 5

Pokud nás kniha nutí přemýšlet, pátrat, posuzovat, dejme jí šanci.

Pernak
17.12.2018 4 z 5

Knížka se čte dobře. Jinak řečeno je uvěřitelná. Před pár lety jsem se zabýval historií Ivanovického panství. Proto si nešlo nevšimnout že autor v románu nechal zemřít Jana Václava Přepyského o 10 let dříve. Asi se to hodilo do děje. :)