Horalka
Alberto Moravia (p)

Poválečný svět není již světem lidským. Vše se proměnilo ve zboží, kšeftování, obchodování. I lidé jsou prodejní. Život ztratil smysl, je teď bez hlavy a paty, a důležité věci „už nejsou důležité, kdežto ty nedůležité se staly důležitými“… I z Cesiry a Rossety válka málem udělala zlodějku a prostitutku, od toho je však „zachránila“ bolest. Italská kritika podtrhává jako základní, určující motiv Horalky dvojí znásilnění lidské důstojnosti: znásilnění celé společnosti hrůzami závěrečné fáze války a znásilnění děvčete. Dílo se řadí mezi početné pokrokové italské prózy na téma druhé světové války, které vznikaly v padesátých letech. Patří k nejúspěšnějším Moraviovým románům; byla mnohokrát vydána ve vlasti, přeložena do mnoha cizích jazyků a krátce po vydání zfilmována v De Sicově režii se Sofií Lorenovou v titulní roli.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1965 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La ciociara, 1957
více info...
Přidat komentář


Knížku jsem přečetla jedním dechem. Autor výborně popsal duševní pochody, zoufalství, marnost a beznaděj obyčejných lidí ve válečném období.


Snaha matky a dcery o přežití ve válečném běsnění.
Pro mě typický důkaz toho, že kniha nemusí mít šílenej spád na to, aby vás upoutala.


Zas tak hrozné to nebylo. Všudy přítomné popisy jsou někdy příliš zdlouhavé a místy zbytečné. Nejvíce mě zaujal začátek knihy a část po Rossetině proměně. Vnitřkem knihy jsem se doslova prokousával.


silné dílo...ač jsem se někdy musela přemáhat ke čtení, tak nelituji toho že jsem jí přečetla :)

Jako celek se mi kniha líbila, jako příběh samotný taky. Chvílemi však byla napsaná moc zdlouhavě a některé pasáže mě nudily. Zase však pointa nebyla vůbec špatná. Zajímavý pohled na válku.


Rád bych, aby si tuhle knihu přečetlo co nejvíc mladých lidí a zamysleli se při tom nad tím, jak žijí.....Aby se zamysleli......a nejenom mladí lidé.


Občas jsem s ní trošku bojovala, příběh jako celek se mi líbil, ale objevují se tam nudnější pasáže. Čekala jsem od toho víc, ale zklamaná jsem úplně nebyla :)


První dvě třetiny knihy byly podle mne sice zajímavé, ale nijak uchvacující. To co dělá tuto knihu skvělou je právě její konec. Kdy ve mne její autor byl schopen vzbudit neskonalý hnus a pohoršení nad činy lidí. Nejdříve jedna rána pro moji romantickou duši, která by se dala rozdýchat. Jenže pak příjde další v podobě morálního úpadku a neschopnosti matky tomu nějak čalit. Kdy jsem si až myslel, že jedinou možností jak tomu může ujít je smrt. Každopádně tato kniha pro mne znamenala silný emoční zážitek.


Zajímavý příběh z druhé světové války v Itálii... velice mě zaujal a je velmi čtivý... I film stojí za shlédnutí :)


klasika, poprvé jsem ji četla s baterkou pod peřinou, bylo mě šestnáct a rodiče nedoporučovali


2. světová válka na území Itálie a její vliv na prosté lidi. Kniha nebyla ochuzena o podrobný popis, stejně jako tomu bylo i v druhém, neméně známém díle A.Moravii - v Římance. Velmi na mne zapůsobilo ono dramatické setkání hlavní hrdinky a její dcery Rosety s Marockými vojáky v kostele, které změnilo pohled na svět a nabouralo nitro oběma ženám. Nástin lidské duše, nátury a vlivu okolí na změnu člověka, je bez pochyby jednou z předností tohoto autora.


Tuto knihu jsem četla už v povinné četbě na základce, kde mě k sobě svým dějem úplně připoutala.. Zůstala mi hluboko v podvědomí a i dnes po ní ráda sáhnu...


Pro mě chvílemi docela zdlouhavá kniha. Občas mě bavila, ale jinak jsem se musela do čtení celkem nutit.

Knihu jsem si vybrala ke státní maturitě,obávala jsem se co to bude,ale musím říct,že se mi to nádherně četlo a Alberta Moravia řadím mezi nejlepší autory!!

Četla jsem po sobě dvě knihy Horalka a Římanka, pokud by si někdo chtěl najednou přečíst od autora několik knih, tak nedoporučuji. Byť jsou obě knihy výborné, mají obdobné téma. Může se stát, že budete mít pocit, že čtete to samé.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno Řím sexuální násilí italská literatura znásilnění Itálie uprchlíci matky a dceryAutorovy další knížky
2007 | ![]() |
1966 | ![]() |
1967 | ![]() |
1967 | ![]() |
1959 | ![]() |
První (a dost možná i poslední) setkání s Moraviou mě poněkud zklamalo. Na jednu stranu jsem obdivovala, jak se popasoval s vyprávěním životního přiběhu hrdinky-ženy, obyčejné prosťačky, taková stylizace chce dle mého soudu dost odvahy i sebevědomí. Na druhou stranu jsem si ale z Horalky moc přesný obrázek o válce v Itálii neodnesla, což mě mrzí, neboť právě to mě zajímalo nejvíc... I to bych byla ochotná autorovi odpustit, přece jen se mohl zaměřit na cokoliv a on si prostě vybral ženský úděl ve válce, proč ne. Ovšem co mi vadilo a co mě rušilo hodně, to bylo Cesiřino neustálé předjímání budoucích událostí (zejména Rosettiny přeměny) a pro mě zcela nepochopitelná horská dráha v psychologii postav v závěru knihy, to už jsem autorovi nevěřila ani slovo a jen jsem si říkala, co z toho nakonec vyleze. Takže nejsem zklamaná úplně, ale na mě tato kniha nezapůsobila víc než průměrně.