Ze světa lesních samot
Karel Klostermann
První kniha volné románové trilogie (volně navazují romány "V ráji šumavském" a "Kam spějí děti" - vyšel též pod názvem "O srdce člověka"). Děj románu se odehrává na Šumavě na samých bavorských hranicích. Jádro tvoří vylíčení tvrdého života obyvatel horských samot, dřevorubců, lesníků, podloudníků a pytláků.... celý text
Přidat komentář
![olymp1 olymp1](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Opravdu krásné. Musím říct, že mne tato kniha uchvátila a v čase přemístila do prostředí románu. Už se těším na možnost, si jí znovu přečíst. Nádhera. Díky. MS
![olymp1 olymp1](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Opravdu krásné. Musím říct, že mne tato kniha uchvátila a v čase přemístila do prostředí románu. Už se těším na možnost, si jí znovu přečíst. Nádhera. Díky. MS
![anthea anthea](https://www.databazeknih.cz/img/users/21_/2162/2162.jpg?v=1381127915)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Karel Klostermann tu nádherně zobrazuje divokou přírodu, věrně a citlivě přibližuje životy lidí v těch končinách v 19. století. Moc se mi líbí jeho styl psaní
![Hancza Hancza](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/13207/13207.jpg?v=1381127950)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Tato kniha (stejně jako všechny ostatní Klostermannovy knihy) popisuje nelehký život na drsné Šumavě tak, jak to opravdu bylo. Pro mě trošku srdeční záležitost, protože se děj odehrává na místech, která mám co by kamenem dohodil :) Hezky psané a pravdivé...
Autorovy další knížky
1955 | ![]() |
1972 | ![]() |
1941 | ![]() |
1971 | ![]() |
2004 | ![]() |
Ke knize jsem přistupoval s mírnými obavami, a to především proto, že se jedná o dílo napsané již před 120 lety. Čtu spíš moderní literaturu počínaje 20. stoletím, a proto jsem čekal, že po přečtení několik stránek knihu odložím. Ale opak byl pravdou. Do knihy jsem se ihned začetl. Má neuveřitelný spád a až na několik málo okamžiků je naprosto bez zbytečného sentimentu a líčí život v horských samotách bez příkras a zbytečného romantizování šumavské krajiny. Jazyk Klostermannův je sice již dost archaický, ale po několika stránkách jsem se tak začetl, že mi to vůbec nevadilo, ba naopak, postupem času, když se dostáváte hloub pod kůži jednotlivým postavám, jsem teprve docenil Klostrmannovo mistrovství v drobnokresbě a detailním vystižení nálady či situace prostřednictvím jazyka a šumavského dialektu. Vynikající četba, která je pro mě opravdovým zjevem mezi jinak mnohdy zatuchlou školní klasikou.