Horory na dobrou noc
Anthony Horowitz
Horory na dobrou noc série
1. díl >
Příběhy jsou primárně určeny pro mládež, ale pochutnají si na nich i dospělí kvůli sugestivní atmosféře, typicky anglickému černému humoru a četným citacím nebo variacím klasických témat. Ty představují jakousi žánrovou třešničku na dortu, a už proto by neměla tato sbírka chybět v knihovně žádného milovníka hororu. Varování: Nevhodné pro osoby úzkostlivé či se slabými nervy. Vstupte do temného a děsivého světa Horowitzových hororů a očekávejte nečekané! Je to svět, kde vše vypadá celkem normálně. Ale hned za nejbližším rohem číhá leccos tajemného, zlověstného a skutečné hrůzného. Jako zdánlivě obyčejný fotoaparát ukrývající zlé síly, cesta domů autobusem, jenž zahne do nejhorší noční můry, a záhadná počítačová hra, kterou by nikdo nehrál..., kdyby znal její pravidla! Každá z povídek v sobě ukrývá šokující jádro... Horory na dobrou noc jsou působivou sbírkou děsivých příběhů od uznávaného autora a televizního scenáristy Anthonyho Horowitze. Vzdor názvu si rozhodně tuto knihu neberte s sebou do postele... Anthony Horowitz vyrostl na hororových příbězích a již od dětství miloval vše pochmurné a děsivé. To mu již zůstalo. Říká: „Myslím si, že horory má rád každý. Ne nutně právě mrtvá těla a kapající krev, ale stíny, které leží těsně za hranicemi našeho vidění, tajemství ukrytá za zavřenými dveřmi.“ Mnoho z jeho povídek v této knize je inspirováno běžnými každodenními předměty. Fotoaparátem. Vanou. Počítačem. Ale každému z nich dal autor něco navíc... celý text
Horory Povídky Pro děti a mládež
Vydáno: 2010 , BB artOriginální název:
Horowitz Horror, 1999
více info...
Přidat komentář
Za mě super čtení pro náctileté, kteří se chtějí bát nebo získat inspiraci na strašidelné historky pro kamarády. Dospělého čtenáře to podle mě možná osloví, ale určite si z historek nesedne na zadek, natož aby měl zlé sny. Napsané je to ale hezky, čtivě, žádné zbytečné detaily nebo komplikované zápletky.
Občas byl víc horor povídky číst než samotné příběhy - předvídatelné a s hloupými stereotypy. Docela podprůměr, ale aspoň přečteno rychle.
Dobre zapletky, i kdyz nektere lehce predvidatelne. Je v tom paradni anglicka atmosfera.
Povídky se mi moc líbily ale nebyly teda tak strašidelný.. Za mě se mě nejvíc líbil Noční autobus a kulový blesk..
Mně se povídky hodně líbily, často se k nim vracím a děsí mě pořád stejně. Kniha je čtivá a dobře napsaná, i když bych ji spíše než dospělým, ostříleným hororářům, doporučila teeneagerům. :-)
Některé příběhy byly slabší, jiné naopak velmi povedené. Některé bavily, jiné vůbec. Ale celkově docela povedená sbírka. Jen bych ji doporučila opravdu mladším čtenářům, okolo 12-13 let, pro ně by to mohlo plně splňovat očekávání hororových povídek.
Podobně jako u druhého dílu, bavilo mě to, jen tady bylo víc těch slabších příběhů než v druhém díle, proto o hvězdičku míň.
(SPOILER) V této knížce je několik zajímavých a strašidelných příběhu, mě nejvíce zaujal příběh Vražedný fotoaparát. Je to o chlapci jménem Matthew, který si chtěl koupit fotoaparát, ale s fotoaparátem bylo něco spatně. Než si ho koupil, chtěl si ho vyzkoušet a tak zaměřil na zrcadlo, které se po chvilce rozbilo. Ničeho se nevšímal a koupil ho. Rozhodl se ho dát tátovi k narozeninám. Když fotoaparát tátovi dal, tak táta vyfotil jejich rodinný strom, třešeň, která do druhého dne uschla. Matthew se rozhodl podívat na snímky, které už byly pořízeny minulým majitelem. To co na fotkách bylo? To si musíte přečíst sami. Knížka se mi líbila a byla hodně napínavá!
Kniha byla čtivá a poutavá, ale spíše pro mladší čtenáře.
Dá se říct, že dva příběhy jsou strašidelné, ostatní jsou slabší.
Niektoré príbehy boli slabé ale čo mňa doslova fascinovalo bola Vana(kterú jsem četla vo vani),Autobus bol tiež super a úplne naj ma dostal Fotoaparát...,,táta mi dovolil udělat jednu fotku.,,
,,A čo si vyfotil?,,
,,Londýn,,
Až ma zamrazilo pri predstave katastrofy.
Evidentně pro mladší čtenáře, ale dost povídek bavilo i mne. Povídky propírají snad až moc klasická témata, hlavně tedy děsivé předměty (vana, fotoaparát, počítač, fotobudka - docela mě bavilo nahluchlé opičí ucho plnící přání) ale činí tak svěžím a akčním stylem. Také většinou svou pointu staví na poslední větě, i s tím se ale perou dobře. Některé jsou spíše zábavné ale z jiných zase docela mrazí, třeba z Vražedného fotoaparátu mi na konci až přešel mráz po zádech. Tohle je skvělé čtení do vlaku nebo na onu místnost, trávíte-li tam delší dobu.
Velmi hezky napsaná knížka. Věřím, že ji ocení zejména děti na táborech kdy si vyprávějí strašidelné historky. Já ji přečetla jedním dechem a druhý i třetí díl také.
Horory moc nemusím, četla jsem sem tam něco od mistra hororu Stephena Kinga, ale zkusila jsem toto a jsem nadšená. Většina příběhů je krátká, má neskutečný spád, přijde mi, že tam není ani jedno jediné slovo navíc, při čtení běhal mráz po zádech - a i přesto mi kniha nedovolila se odtrhnout (ani v MHD ani doma). Už se těším až si pořídím další díly :)
Díky téhle knize jsem tak měsíc skákala do postele, protože jsem se bála, že z pod ní na mě vykoukne něco příšerného a vtáhne mě to dovnitř.
A to mi bylo tenkrát 15.
Část díla
Harrietin hrůzný sen
1999
Kariéra v počítačových hrách
1999
Kulový blesk
1999
Muž se žlutou tváří
1999
Noční autobus
1999
Autorovy další knížky
2007 | Krkavčí brána |
2006 | Stormbreaker |
2012 | Dům hedvábí |
2009 | Horory na dobrou noc |
2010 | Horory na dobrou noc 2 |
(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno LEDEN 2014):
Knihu tvoří osm hororových povídek, které na sebe nijak nenavazují. V každé z nich se dočítáme o jedné zvláštní příhodě. Třeba o záhadném stopaři, který přistoupí do auta tříčlenné rodiny, nebo výtah, ve kterém za podivných okolností zmizí malý chlapec a další povídky plné záhad, dobrodružství, napětí a strachu.
Hodně mě zaujala obálka. Co jsme se tak dívala na originální obálku a tak různě na další obálky, tak ta naše byla opravdu nejlepší. Nakladatelství BB/art odvedlo skvělou práci. Taky musím říct, že hardback je mnohem hezčí než paperback, ve kterém mám první díl. Jak už je řečeno o něco výš, knihu tvoří osm povídek, které by měli podle názvu být hororové. Mě nepřišly zas až tolik hororové, možná je tak lehce, ale spíš byli trochu strašidelné nebo tak nějak. Rozhodně bych knihu doporučila spíše mladším čtenářům, kteří si ji užijí myslím daleko víc než ti starší. Ale i tak se to velmi dobře čte. Ze svého pohledu bych to nazvala takovým oddechovým čtením.
Některé povídky byly více zajímavé některé méně. Rozhodně se mi asi nejvíc líbil ten předposlední, který se jmenuje Šikmý dům. Tahle povídka mi přišla asi taková nejvíce hororová. Nebudu vám říkat o co v ní šlo, protože pokud si plánujete knihu přečíst, nechci vás připravit o překvapení a dobrodružství, které při čtení zažijete. Jak už jsem řekla, nejde moc o hororové čtení, ale rozhodně se to čte velmi dobře a rychle a za to může i nějaké to napětí, které se v povídkách skrývá a nutí vás i přes to všechno číst dál, dokud povídku nepřečtete a nedozvíte se, jak o vlastně bylo. U některých bych ocenila i pár stránek navíc, protože skončily tak otevřeně, že mě to i štvalo.
Kniha se mi líbila, i když to nebylo nic úžasného, co by mi vytřelo zrak. Ale bylo to příjemné odpočinkové čtení na odreagování a občas i zamyslí se nad jednotlivými příběhy. Pan Anthony Horowitz píše čtivě a napínavě a i když to pro mě nebylo zas až tolik strašidelné nebo hororové, mladším čtenářům by se to určitě zamlouvalo víc, proto doporučuju spíše mladším. Ale myslím, že Horowitzův styl psaní a příběhy potěší i starší.