Horší už to nebude...
Iva Hlaváčková
Všechno krásné skončilo pro Sáru před dvaceti lety. Bylo jí tehdy třicet, četla Henryho Millera a Eriku Jongovou, ještě nebydlela v nádherné secesní vile, zato si dokázala v podnájmu hodiny povídat se svou první a jedinou láskou, jak uskuteční své velkolepé sny. Nyní je Sára Lustigová - dcera právnické legendy Izáka Lustiga a manželka právnické jedničky Martina Malého, zajímavá, inteligentní zelenooká Položidovka - stále ještě vamp uvězněná v padesátiletém, sice atraktivním, ale unaveném, stárnoucím těle. Její manželství pomalu umírá na nudu a nezájem. Sára se cítí jako zoufalá žena v zoufalé situaci. Chtěla toho tolik dokázat, ale svou kariéru nadané pianistky opustila kvůli ambicióznímu manželovi, a tak si hraje na ženu v domácnosti, doslova se propíjí životem a uzavírá se před okolním světem pod neprodyšný skleněný poklop, kam nikoho nevpouští. Proto jí unikne podstatný moment, v němž si Martin najde štěstí jinde, u mladé koncipientky pracující v jeho advokátní kanceláři. Sára se ocitá sama - rozvedená a podvedená. Bez přátel a bez chuti žít dál. Musí se postavit na vlastní nohy, najít si práci, stát se finančně nezávislou. Na cestě do reality stojí tolik překážek... Dokáže ještě vnímat obyčejné lidi s obyčejnými radostmi a starostmi? Najde v sobě sílu vstát po velmi tvrdém pádu z vysokého společenského žebříčku?... celý text
Přidat komentář
Tohle byla moje třetí kniha od autorky a scénař je vždy stejný. Na začátku nesympatická hlavní hrdinka, kdy vás kniha ani moc nebaví. Pak se to, ale zvrtne a už knihu nemůžete odložit.
Nenáročná oddechovka, když máte chuť se ponořit do problémů cizího člověka. Příběh se čte dobře, jsou tam klišé, je tam romantika i krize, ale nic převratného mezi ostatními.
Nejsem zvyklá knihy nedočítat, ale tady jsem několikrát během čtení měla chuť to udělat. Bohužel považuji příběh za zbytečně roztahaný, uprostřed děje se najednou sáhodlouze začne vyprávět o něčem, co bylo dávno předtím, že úplně ztrácím nit. Nebavilo mě to, i když nějaký humor tam byl, ale spíše takový opilecký. Sára se postupně změnila v úplně jinak smýšlející ženu, až to bylo trochu nereálné. Snad jen to mě přesvědčilo aspoň ke dvěma hvězdičkám, že si nakonec přece jen oblíbila nejen děti, ale i kočky. A také ta fotka spisovatelky na obalu je úžasná a ukazuje její lásku ke kočkám. :-)
Musím se přiznat,že mi byla milá Sára pěkně nesympatická. Ještě že ten konec to trochu napravil.
Hezky napsaná kniha o životě nahoru/dolů a o tom jak to taky může dopadnout když lítáte moc vysoko ... krásně čtivé nemůžete se odtrhnout ..
Celkově mi kniha nepřipadá až tak skvělá, ale musím přiznat, že mě hodně zaujala hlavní hrdinka Sára. Kvůli ní jsem knihu nevzdala a sledovala jsem její příběh. Zajímavé jsou její postoje, myšlenky, názory a zvraty v osobním životě. Autorka Sáru nijak nešetří a popisuje ji se všemi zápory a ke konci i trochu idealizovanými klady. Hlavně mě však zaujala nějaká spřízněnost se Sárou, která se nebála ukázat se a pojmenovat své názory tak, jak to cítí ona bez ohledu na to, co od ní očekává nebo spíš vyžaduje okolí.
Už jsem si začínala myslet, že se Sára svým životem propije a prospí. Ona vlastně nic nemusela, žila v manželství s bohatým právníkem.. Odloudila jí ho koncipientka z jeho právnické kanceláře a musela se vystěhovat ze zlaté klece. Její začátky samostatného života byly krušné, protože neměla ráda lidi a vůbec nevěděla, co život obnáší. Vše se zlomilo. Sára začala mít ráda lidi, děti, kočky... Knížka byla úsměvně napsaná a nakonec jsem si ji užila.
Doporučuji. Kniha se dobře čte a nejen pro to, že hrdinka je mého věku :-) Smutek, humor. Každý si něco najde. Konec téměř pohádkový, ale proč ne.
Pohádka s názvem: Kterak jsem v padesáti k rozumu přišla. Dočteno opět s povzdechem: Achjo, to zas byl ztracený čas.
Bylo jí 50. Žila jako ve zlaté kleci, nevařila, neuklízela, nenakupovala. Na všechno měla pomocnici. Byla nepraktická, nesamostatná, netušila, co je to život. Neměla žádné přátele, když byla sama, tak pila. A měla zvláštní schopnost znepřátelit si lidi kolem sebe. Byla 25 roků vdaná, z toho 15 let ženou v domácnosti. Kvůli movitému ambicióznímu manželovi se všeho vzdala. Neměla děti. To vše je patrné hned z prvních stránek románu….
V poslední části románu jsem však měla pocit, že čtu o někom jiném, že mám v ruce úplně jiný román. Přišlo mi to až neskutečné, nereálné, nemožné.…prostě jsem tomu neuvěřila.
Ráda čtu romány pro ženy, ale reálný život podle mě není jen tak jednoznačně černobílý…..
Vtipná a příjemná kniha. Sympatická mi byla i hlavní hrdinka - netypicky dáma středního věku, která život tak nějak promrhala a po životním karambolu musí začínat úplně znovu - a lépe. Při čtení bylo převážně veselo, občas trochu smutno, vše dobře dopadlo...prostě doporučuji.
Když jsem si přečetla o čem kniha je, tak jsem se bála, že bude napsaná tak, aby hlavní hrdinku každý litoval... Naštěstí to tak není, kniha se četla krásně :-) nechyběl ani humor.
Nejdřív jsem se do knihy nemohla začíst a pak jsem se zas nemohla odtrhnout.. Určitě si přečtu nějakou další autorčinu knihu..
Dobré téma, ale svým zpracováním a přefabulováním se příběh stal pohádkou pro dospělé na téma, kterak se zhýčkaná sebestředná sobecká a krutá princezna velmi rychle stala ve svých padesáti letech hodnou pracovitou všestranně nadanou empatickou babičkou. Četlo se to lehce, občas se ale vloudil prohřešek proti pravopisu nebo reáliím.
Autorovy další knížky
2007 | Diamantová cesta |
2008 | Magická cesta |
2008 | Lepší pozdě než nikdy |
2010 | Osudu neutečeš |
2006 | Sčítání zla |
Sara ve svých letech měla vše. Nic nemusela dělat, s domácnosti jí pomáhala uklízečka a užívala si života. Jakmile ji opustil manžel bylo všechno jinak a nevěděla, jak to bude dál. Příběh byl dost zdlouhavý, a až teprve asi poslední třetina knihy se mi docela líbila. Sára se změnila, byla z ní úplně jiná žena, až se tomu ani nedá uvěřit.