Horský křišťál (13 povídek)
Adalbert Stifter
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37427/bmid_horsky-kristal-vQz-37427.jpg
4
20
20
Podle povídky Horský křišťál je nazván i výbor povídek významného rakouského novelisty Adalberta Stiftera, rodáka z Horní Plané na Šumavě, spisovatele, malíře a pedagoga. Jeho dílo je záměrně archaizující, Stifter navazuje na klasické pojetí dobra, rozumu a krásy jako jednoty, jež je mírně modifikováno vlivem jeho přírodovědných studií, mistrovsky líčí přírodní scenérie (český čtenář pozná šumavskou krajinu ve Hvozdu a v Lesním poutníkovi, kde je pověst o Čertově stěně) a modeluje krásné lidské vztahy plné harmonie. Příroda, jednou laskavá, jindy ničící, vychovává hrdiny nadané schopností ji vnímat a vytváří a ovlivňuje mezilidské vztahy. Povídka Žula je rámcový příběh, v němž dědeček vypráví o vztahu dvou dětí, které přežily v lese epidemii moru. Ve Vesničce na pláni je takovou přírodní katastrofou sucho a v Horském křišťálu sněhová bouře. V povídkách Abdiáš, Brigita a Tři strůjci svého štěstí se autor zabývá otázkou osudu a lidské vůle ho ovládnout. Starý mládenec je malý výchovný román s typickým putováním podmanivou přírodou. Výbor otevírá romantická povídka Kondor, v níž se hrdinka pokouší vyrovnat mužům při průzkumném letu balónem. V Lesní pěšině a v Potomcích Stifter použil i autobiografické prvky. Závěrečná satirická povídka Sentzovský polibek zobrazuje rituály šlechtického života.... celý text
Přidat komentář
Příběhy ze staré Šumavy (Lesní poutník, Vesnička na pláni, Hvozd) se mi z tohoto souboru různorodých povídek líbily nejvíce. Krásně je zachycená drsná příroda a dřina obyčejných lidí, samozřejmě počítejte se zastaralým jazykem a velmi romantickým nádechem.
Velmi pěkně napsaná vánoční povídka s šťastným koncem,stylem připomíná Klostermanna.
Krásné povídky spjaté s přírodou, které popisují různé osudy lidí. Na mne z nich působí hlavně ta krása přírody, kterou Adalbert Stifter popisuje z pohledu malíře, čímž také byl. Povídky Lesní pěšina a Lesní poutník jsou mé nejoblíbenější, ještě v žádné jiné knize jsem necítila ten les jako tady. A nejvíce mne pobavila povídka Tři strůjci svého štěstí, kde dojde na konci k nečekanému veselému zvratu. Zajímavé je, že povídka Horský křišťál, podle které se kniha jmenuje, mne oslovila spolu s první povídkou Kondor nejméně. Tato kniha patří mezi mých deset nejoblíbenějších a bude se líbit všem, koho okouzlují obrazy, poezie a čistá příroda jako mě.
Autorovy další knížky
| 1978 |  Horský křišťál (13 povídek) |
| 2004 |  Vítek |
| 2003 | Hvozd |
| 2004 | Lesní poutník |
| 1968 |  Pozdní léto |
(SPOILER) O Adalbertu Stifterovi jsem se poprvé dozvěděl při výšlapu na horu Plechý - nejvyšší vrchol české části Šumavy, kde se nachází 14,5 metrů vysoký Stifterův památník. Nebýt tohoto výletu na Šumavu, nikdy bych asi po jeho prózách nesáhl, protože se nepodobají ničemu dalšímu, co jsem kdy četl.
Na stránkách povídkového souboru Horský křišťál ožívá v dlouhých líčeních příroda Šumavy a jejího okolí (ale i maďarská pusta nebo africká poušť), hlavní motivy se opakují. Příběhy jsou jakoby vedlejší a navzájem se dost podobají svou strukturou, postavami a vypravěčským obloukem. Hlavní postavou je většinou mladý vzdělaný a dobře situovaný muž, často podivín nebo umělec s blízkým vztahem k přírodě, který v průběhu vyprávění najde lásku, má děti a obvykle se dožije vysokého věku (zároveň ho ale po cestě potká nějaká tragédie nebo musí čelit morálním dilematům). Svět Stifterových povídek je idealizovaný a poněkud naivní, ale zároveň je dokonale vtahující a čtení jeho povídek je svým způsobem uklidňující. Vyžaduje ale sžití s archaickým jazykem, dlouhými popisy a pomalu se posouvajícím dějem, který často obsáhne celý lidský život nebo i více generací.
Nejlepší povídky: Starý mládenec, Hvozd, Abdiáš (zároveň povídky, které se dějem nejvíce odchylují od výše popsané osnovy)
Za zmínku stojí: Vesnička na pláni, Tři strůjci svého štěstí, Lesní pěšina, Horský křišťál, doslov Jiřího Stromšíka