Hory, peklo, ráj
Are Kalvø
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508957/bmid_hory-peklo-raj-pZy-508957.jpeg
3
150
150
Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor. Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
Hyttebok, fra, helvete, 2018
více info...
Přidat komentář
Autor bohužel opakuje pár svých myšlenek a vtípků stále dokola, po desáté už to vážně prudí. Chyběl mi nějaký závěr, zhodnocení, přijde mi to useknuté. Třeba jenom komentář k tomu když už si nakoupil to nejdražší vybavení na letní i zimní turistiku, jestli to ještě někdy hodlá využít. Mám ráda otázky zodpovězené. Ale alespoň mě to o trochu víc nalákalo navštívit Norsko.
Jsem strašně ráda, že horskou turistiku na vlastní kůži za mě vyzkoušel autor. Už vím, že tohle opravdu nemám zkoušet mít ráda, jen proto, že to dělají všichni. Kniha je brána jako humorná..no myslím, že několik desítek hipsterů v Praze a v Brně se u toho pobaví.Například poslední část výstupu Besseggen a představa vlastního pohřbu mě bavila hodně. "Are rád překvapoval. A nejvíce nás překvapil tím, že uklouzl na horském hřebeni 1600 m.n.m. a zahučel do horského jezera, kde ho záchranáři nikdy nenašli, protože na sobě měl stejně zelenou bundu"..v Ostravě, která je blízko Beskyd to už tak funny nebude, protože tady to frčí. Několikrát týdně pokořit Lysou nebo se rovnou vydat na Lysa24h. A pokud nevyjde počasí, o víkendu se tito nadšenci objeví v místním obchodním centru, jasně, že celí v outdooru, aby mohli šlápnout do pohorek a zdolat několik kilometrů obchodů.
Krásná obálka, hodně informací o norské přírodě a turismu, vydatná rešerše autora o historii atd, super fotky a vtipy na outdoorové nadšence ..teda jen pokud jste v druhém táboře, a váš jediný výlet do hor je proto, že tam otevřeli novou kavárnu s výběrovou kávou. A volné víkendy trávíte v prázdném městě u brunche a projíždíte všechny instastrories s rukama nataženýma k obloze na vrcholcích místních hor. Já k téhle skupině patřím a knihu jsem si užila, a užijí si ji i ostatní, po tom co jim o víkendu kamarádi prchnou do hor.
Souhlasím s tím, že mnohé pasáže a myšlenky se v knize opakovaly, ale tak to asi v tomto žánru bývá. Bavila mě už samotná obálka knihy, líbily se mi fotky a u mnohých pasáží jsem se smála i nahlas. Přestože patřím k milovníkům přírody a turistiky, mnohé postřehy a názory vyloženě sedly a užila jsem si pohled na téma z druhé strany.
Škandinávsky humor je špecifický. Pochopil som to, keď som po dvoch hodinách sledovania filmu, v ktorom sa nebolo na čom zasmiať zistil, že som videl komédiu od jedného zo známych severských režisérov. Naproti tomu si trebárs celkom užívam videá od Kollektivet.
Napriek tomu som dal knihe šancu. Už len preto, že ma zaujala názvom slovenského prekladu (Antiturista), hory som mal na skok od domu a občasné túry do hôr mám rád.
V prvom rade nesúhlasím s anotáciou na zadnej strane knihy. Kniha jednoznačne nebola "k popukání" (možno to bude tým, že nie som Nór). Aj tak ma ale zaujal autorov suchý sarkastický štýl písania. Nechytal som sa za brucho od smiechu, no viackrát som sa schuti uchechtol alebo mal na tvári spokojný úsmev.. Druhá časť knihy mi ale prišla o dosť slabšia než prvá.
Napriek všetkému mám chuť sa po prečítaní knihy zbaliť a vyraziť do hôr. Bez vzpínania rúk k nebu, premúdrelých rečí a heštegov.
Lehká humorně laděná četba, obsahuje i fotografie. Byla jsem ráda, když jsem ji konečně dočetla. Žádný zázrak, znovu si ji už nepřečtu.
Ak by ste čakali humorne ladené oprskávanie priateľov, známych, či rodiny, ktorí, z autorovi nepochopiteľných dôvodov, chytajú bielu stopu a tackajú sa od jednej turistickej značky k druhej, tak pozor, táto kniha je pravý opak. Trošku nudný a slabší zážitkový cestopis z nórskych turistických chodníkov od jednej horskej chaty k druhej. Vhodné, ako ľahké autobusové čítanie, kde si nemusíte dej, ani postavy urputne držať v hlave.
Tohle měla být spíše povídka, glosa, článek než celá kniha. Pohled na masovou turistiku je vtipný, ale tento vtip se opakuje stále dokola a dokola... Jako ano, všichni ti instaturisti (sedneme do auta, vyběhneme na kopec, vyfotíme se na pozadí hor a dáme to na profil) mi přijdou také směšní, ale chodit se dá mnoha způsoby a znám lidi (pravda, nemnoho), kteří hory prožívají a žijí jinak, bez bezduchých hesel a výkřiků na socsítích ###jajsemnavrcholuajsemstastnyakrasny###. To se autor zaměřil na špatný druh.
S autorovou osobností jsem se minula, s jeho humorem i popisy cest povětšinou také, a protože je to moje chyba - vše naznačuje, že kniha je o tom, o čem opravdu je - tak nechávám bez hodnocení.
Na jednu stranu obdivuji autorovu rešeršní činnost, informace jsou po faktické stránce velmi důkladně zpracovány, na stranu druhou (jako mnozí jiní) podotýkám, že se pořád dokola opakuje totéž... Ale pokud nic jiného, tak jsem dostala neskutečnou chuť vyrazit do Norska.