Hory, peklo, ráj
Are Kalvø
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508957/bmid_hory-peklo-raj-pZy-508957.jpeg
3
150
150
Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor. Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
Hyttebok, fra, helvete, 2018
více info...
Přidat komentář
Zábavné, trochu tendenčního popíchnutí, ale všichni vědí ... mrk, mrk. Pohodovka na léto.
Já poslouchala na ČRo a bylo hodně složité vnímat text bez "přednesu". Této knize audioverze rozhodně uškodila.
Pokud na knihu narazím v papírové/e-verzi, ráda po ní sáhnu, ale poslech s nejlepším vědomím doporučit nemohu.
Poslouchala jsem jako čtení na České rozhlase a musím přiznat, že tak první třetinu knihy jsem musela kontrolovat, jestli jsem se nějakým omylem nevrátila v přehrávání zpět, protože se autor často opakoval. Od části, kdy se s "dokumentátorkou" vydali na túru už mě kniha bavila víc.
Doufala jsem, že když to budu poslouchat jako četbu na pokračování na ČRo, bude to víc stand-up než četba a tím pádem lepší. No, nebylo. Já se fakt snažila, mám ráda Norsko i hory, ale tohle se táhlo, vtipné to bylo opravdu jen málo, prostě asi chyběla ta interakce s publikem.
Pokus o sepsání vtipné a zábavné knihy o turistice a lezení po horách v Norsku mi přišel tak trochu neslaný nemastný. Pevně věřím, že autorovi této nevýživné rádoby humorné knihy jde přeci jenom mnohem lépe stand-up. Kniha by se podle mého názoru dala o polovinu zkrátit. Místy jsem se pousmála a s lecčím, co Are Kalvø popisuje jako nelogické a "proboha proč?" souhlasím, ale též mám pochopení pro lidi, kteří to vidí jinak. Jsem ráda, že jsem knihu poslouchala jako četbu na pokračování v radiu a nemusela jí číst, protože si nejsem jistá, jestli bych jí dočetla.
Nevydržel jsem to. Máte rádi stand-up? Tak to zkuste. Je to psané stylem: "Rád chodím mezi lidi. Hlavně mezi číšníky." Nehodnotím. Minul jsem se. Vydrží vůbec někdo číst stand-up? Musím říct, že romány českých standupistů jsou lepší.
Kniha napsaná stand up komikem, kterého jsem měla možnost vidět naživo v rámci festivalu severské kuktury. Jenže to, co je vtipné live na 15 minut, nefunguje když se to roztáhne na 335 stran knihy. Autor např často pracuje s repeticí, což může působit značně vtipně, ale taky značně únavně. Abych to teda jen nehejtovala, tak musím říct, že mi autorovo uvažování vlastně přišlo dost zajímavé a pomohlo mi to pochopit ty, kteří radši sedí v kavárně než honí kilometry . A taky jsem se u ní několikrát hlasitě zasmála.
Milá oddechovka, která neurazí. Ale kdyby byla o polovinu kratší, tak se také nebudu zlobit.
Je to místy velmi vtipné, opravdu velmi vtipné, jen rozsah je, vzhledem k tomu, že autor ušel úhrnem asi padesát kilometrů a asi pětapadesát ujel na běžkách, poněkud nafouklý. Asi jako vyprávěné zážitky z hor.
Skvěle jsem se bavila. Mám přírodu rada, ač ne túry po horách. Nekde jsem s autorem pokyvovala hlavou, někde se smála. Nadsázka, zamyšlení,proč chodíme do přírody, za mě skvěly čtení na 2 dny;-)
Vtipná a čtivá reflexe obsese jednoho národa. Kupodivu mě to bavilo i jako milovníka hor a přírody.
Nasmál jsem se. Hodně. Mám rád Norsko a tahle knížka se mi jednoduše líbila. Není to další kniha, jaké píšou wannabe poutníci a probuzení filozofové dneška, kteří chodí po světě a ostatním ukazují, že jsou světoběžníci číslo jedna, navíc ideálně bosí. Tohle je putování jednoho vtipného norského komika a jeho ženy a přátel po norské přírodě, psáno s humorem, nadsázkou, sebekriticky a lidsky. V mnoha situacích jsem se našel, nejednu túru mlhou a s nulovou viditelností jsem už taky zažil. Autor (minimálně v knize) není nadšenec přírody a snaží se pochopit, co na tom chození do přírody všichni mají. A proč v té přírodě proboha všichni pořád tak lžou?
Četl jsem jedním dechem a příjemně jsem si u toho odpočinul. Mnoho se dozvíte i o Norech a jejich zemi, to je ale asi logické.
Doporučuju!
Každý fanoušek chození po horách se v některých pasážích najde. Příjemný, i když někdy možná už příliš chtěný humor. #venkujenejlip
Vypadalo to jako super knížka. Pak se ukázalo, pravda. Nevím, jaký je Are komik, ale zde ten humor byl docela břitký. V zásadě se jedná o pojednání, kde Are dva krát vyrazí do hor. Brečí, jak jsou jeho krajané pozérští na sockách a jak je chození po horách nákladné a bez výhledů zbytečné. Jak, bez pořádné infrastruktury ani nemá smysl někam chodit.
Tak nevím nevím. U nás do hor chodí lidé se projít, něco vyšlápnout, nasát přírodu. Nic extra k tomu nepotřebují a je zde běžné chodit s baťůžkem docela nalevno. A tak mi celý ten vtip nějak ušel. Možná je to i tím, že u nás to pozérství tak nevnímám, nebo jednoduše takové lidi nevidím. A i ty Arovi pokusy mi přišli takové spíš na efekt, než že by z nich byl cítit skutečný zájem. Jo, asi jde o nějakou formu humoru a některé obraty a pasáže byli vtipné i docela trefné, ale celkově mně knížka minula.
Snažil som sa užiť si túto knihu podobne ako sa autor snažil užívať si svoje horské túry, ale moja sínusoida kmitala medzi chuťou poslať autora do kelu vždy, keď začal pseudofilozofovať o prírode a náboženstve( kde sa snažil dokázať ani neviem čo vlastne a pochybujem , že to vie aj samotný autor) a medzitým, keď dokázal , že vie byť aj naozaj nekonfrontačne vtipný pri opise zapálených ( a podľa autora pokryteckých) nórskych turistov ( taký bizár som už dávno nečítal) a rozprávaní o detailnom postupe svojho putovania v partii svojich súputníkov ( "zle vybavená" rulez )). P.S. Nasratý švédsky cyklista sa dá naozaj nájsť na tube.
Na začiatku celkom fajn, pobavil ma humor, ale čím ďalej som v knihe bola, tým viac som sa do čítanie nudila, autor všetko hejtoval, nebavilo ma to. Na konci som už strany preskakovala.
(SPOILER) Celkem zdlouhavé a opakující se zamyšlení nad módní turistikou do hor a do přírody, kam autor vyrazí také. Moc mi nesedl ten styl.