Hoši od Bobří řeky

Hoši od Bobří řeky
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68055/bmid_hosi-od-bobri-reky-hosi-od-bobri-re-UQS-68055.jpg 4 2091 2091

Hoši od Bobří řeky série

1. díl >

Hlavní postavou je vedoucí Rikitan, který dá dohromady partu dvanácti chlapců. Každý je jiný, ale všichni se vzájemně dobře doplňují. Rikitan pro ně vymyslí program, který je vede k fyzické i psychické zdatnosti. Zamilovávají si přírodu, podle zálesáka Roye loví bobříky a aniž si to uvědomují, stávají se čestnými hochy a skvělými kamarády. Ve své klubovně Bobří hrázi i v přírodě spolu prožívají nesčetná dobrodružství. Toto 12. vydání (první v Olympii) obsahuje předmluvu Alexeje Pludka „Ten tajůplný hlas”.... celý text

Přidat komentář

Gwlanche
20.02.2016 5 z 5

Hoši od Bobří řeky! Třináct bobříků! Rikitan! Moje nejoblíbenější kniha. Běhá mi mráz po zádech, když to znovu čtu, nebo nad tím jen přemýšlím. Úžasná kniha!

klarinet02
06.01.2016 5 z 5

I když je to kniha pro kluky a já jsem holka moc mě zaujala. Doporučuji.


nikikostadinova
05.12.2015 5 z 5

Nádhera. Doporučeno mým taťkou a naprosto jsem si knihu zamilovala.

tatjana1737
03.12.2015 5 z 5

Moje první foglarovka. Doteď si pamatuju, jak na konci školního roku ve třetí třídě paní učitelka Sýkorová rozdávala knížky, které zbyly z objednávek od Albatrosu. Postupně jsme si chodili ke stolu vybírat a já chmátla po "Hoších od Bobří řeky", aby na mne spolužačka Blanka byla naštvaná, že na ni zbyl "Pejsek a kočička", které už doma měla :-). Vůbec jsem netušila, do čeho jdu, ale příběh mne hrozně chytnul, četla jsem ho o prázdninách na chalupě, zakázala starším bratrancům a sestřenicím vyzradit mi, kdo je Zelená příšera (a pointou jsem tehdy byla naprosto ohromená :-)), začala jsem lovit bobříky a se sestřenicí Bájou jsme si slíbily, že nebudeme mluvit sprostě, sepsaly jsme tento slib a zakopaly ho v lese, abychom ho porušily asi za tři hodiny od té slavnostní chvíle :-).
Díky "Hochům od Bobří řeky" jsem objevila Jaroslava Foglara, začala toužit po oné prázdninové romantice a opravdovém přátelství, a tato touha mne nakonec přivedla do skautského oddílu.

Foglar je sice z pohledu dnešního čtenáře trochu naivní, přece jen odráží dobu první republiky, takže narážky na reálie mohou působit směšně či zastarale (chlapci trumfující se v tom, kdo bude nosit kratší kalhoty, "dospělí" hoši, stojící v pasáži a nosící klobouky jako muži apod.), ale idea pravého přátelství a správné party, se kterou se dají zažít i úplně obyčejná dobrodružství, kdy stačí jen vyjet za město a neválet se doma, jsou podle mne aktuální stále. A lov bobříků může dát mnoho i dnešním dětem, a pokud loví na prázdninovém táboře, vytváří si tak zážitky na celý život.

DCKH
03.12.2015 5 z 5

Best 100%
Perfektní provedení klukovských fantasií v době vzniku veledíla.
Omlouvám se za stručnost
Vysoce emotivní a populárně naučné dílo.

petym
12.10.2015 5 z 5

Jednoznačně jedna z nejlepších knih od spisovatele. Na zíkladce jsem ji četl od doporučení spolužáka a nedávno opět jsem se k ní vrátil, neboť jsem tak trochu zapoměl o čem všem kniha byla. 5*

katerina9455
18.09.2015 5 z 5

Krásná kniha pro děti :-) A nejen pro hochy! Sama jsem ji přečetla jedním dechem a vrátila mě do dětství... Něco takového by potřebovali zažít i dnešní hoši a děvčata!

Hanina61
07.09.2015 5 z 5

Tahle knížka mě provázela celým dospíváním... četla jsem ji mnohokrát po sobě a skoro každé prázdniny jsem se snažila splnit všechny bobříky... vždycky jsem ztroskotala na bobříkovi hladu... :-)

Gold351
03.09.2015 5 z 5

První "foglarovka", kterou jsem v dětství četla. Díky rodičům jsem měla možnost dostat se k Foglarovým knihám i v době, kdy se nevydávaly. Pár let jsem byla vodní skautkou, než byl Junák zrušen. Shodou okolností jsem později jezdila na tábory jako vedoucí a musím přiznat, že jsem občas Jestřábovy nápady "kradla". Všechny jeho knihy jsem měla moc ráda, i dnes se k některé z nich z nostalgie vracím. Chápu, že současné mladé generaci už připadají trochu naivní a zastaralé, ale pojmy kamarádství a čest, by se vytratit neměly....

woodward
17.08.2015 5 z 5

Ve školní družině nám Hochy od Bobří řeky četla paní učitelka Týčová, každý den dvacet minut a všichni jsme z toho byli zfamfrnělí. Musím však připustit, že na rozdíl od mnoha jiných dětských knížek mě foglarovky v dospělém věku už vůbec nepřitahují. Ale pro děti je to myslím parádní čtení pořád.

MarekG
31.07.2015

Četli jsme na pokračování ve škole a pamatuju si, že mě vůbec nebavila.

Rita55
31.07.2015 5 z 5

Pamatuji, že já i můj bratr jsme tuhle knížku oba četli několikrát - podle mého nejlepší od pana Foglara...

TaLu
27.07.2015 5 z 5

Po Rychlých šípech má nejoblíbenější parta !
Přátelství, dobrodružství ...co je špatného na tom, přát si tyto hodnoty pro svůj život? A Jaroslav Foglar vepsal do svých Hochů tolik uvěřitelného, že číst jeho knihy znamenalo toužit po pravdivých hodnotách i v životě jako celku.
Díky za to.

amelie.m
25.06.2015 5 z 5

Tohle byla moje první kniha od pana Foglara. A vznikla z toho láska na celý život :-)

Luccy78
14.06.2015 5 z 5

Moc hezká kniha o pravém přátelství, čestnosti, dobrodružství. Prostě klasická Foglarovka, jedna z mých nejoblíbenějších.

reader.007
17.05.2015 5 z 5

Je to kniha na kterou musíte mít nejen tu správnou náladu, ale i správnou povahu a komu romantika táboření v panenské přírodě nic neříká, nemůže se ani snažit pochopit nás blázny, kteří tomuto kouzlu podlehli. S panem Foglarem i bez něj.

Arya26
17.05.2015 2 z 5

Já patřím úplně do jiné generace a musím se zeptat co na ni starší generace vidí.

Ladys
18.04.2015 4 z 5

Foglarem mě nakazil můj mladší bratr. Čtete správně. Mladší!
Rychlé šípy jsem od té doby četl snad čtyřikrát. A následují Chata v jezerní kotlině a právě Hoši od bobří řeky. A pamatuju si, jak jsem taky chtěl jet na prázdniny bez rodičů. Kamkoliv. Sluneční zátoka. To se nezapomíná.

msjadepaton
12.04.2015 5 z 5

Tuhle knihu jsem milovala. Už strašně dlouho jsem ji nečetla, ale musím si to brzy zopakovat. Pořád si ji pamatuju, i po všech těch letech.

pavel9263
07.04.2015

sušenka1556-jsem v letech,kdy se jako povinná četba ve škole určitě neobjevila kniha o p.Foglara.Měl jsem ji ve své knihovničce,ale bylo nás více sourozenců a tak se někam rozplynula do nenávratna.My jsme ji četli,protože to nebyla kniha určena jako povinná četba a o to více mě těší,že se líbí i dnešní generaci mladých lidí.Dříve povinná četba=z donucení-něco nezajímavého.