Hospoda Jamajka
Daphne du Maurier
Romantický příběh, odehrávající se v Anglii v prvé polovině 19. století, vypráví o energické a odvážné dívce, která se vlivem neblahých životních okolností octne přímo v hnízdě nebezpečných námořních lupičů.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1970 , OdeonOriginální název:
Jamaica Inn, 1936
více info...
Přidat komentář
Na prvý pohled fajn jednoduchý příběh, kde do sebe všechno pěkně zapadá s přidanou hodnotou vypravěčského řemesla autorky.
Na druhý poslech neupovídaný a promyšlený děj, co má pro soustředěného čtenáře svou hloubku . . . tedy asi spíš náctiletého :o)
Nevím proč jsme se dosud s paní Daphne nesetkaly. Četba na ČRo to napravila a atmosféra byla dvojnásob vtahující. Ani lehký feminismus mi o ouško nedrnkal a romantika snesitelná :o)
Přesně jak píše Sidonka3
3,5/4
(SPOILER) Tak jsem si říkala, že do knihy jen tak nakouknu. Atmosféra slatin mě úplně vtáhla. Déšť, mlha, pobřeží. Popisy krajiny jsou úplně geniální. Chudák Mary prodělává jeden šok za druhým. Opravdu se mi to líbilo a přečetla jsem knihu téměř na jeden zátah. Uznávám, že čistá hrdinka Mary se chová trochu podivně. Vykládá velká tajemství na potkání různým albínům a parta podloudníků se chová trošičku nablble, ale to nic nemění na zážitku, který mi kniha dala
Poslouchala jsem. Je to vlastně krimi román o chudě holčině, která přišla o rodiče a tudíž o všechen majetek - jak už to v té době bylo u žen a mněla tu smůlu, že jediná příbuzná - teta má za manžela zloděje a vraha. Sice chudák přežila , ale jelikož se zamilovala do strýcova bratra, který neměl základy pro rodinný život a živil se krádeží, tak nevím, co jí čekalo. Ale naděje umírá poslední...
Během „strašidelného léta“ Českého rozhlasu Dvojka jsem se do této knihy zaposlouchal.
Příběh se odehrává ve staré Anglii v chmurném hostinci Jamajka, který je obklopen nekonečnými slatinami. Do hostince se nikdo z běžných občanů neodváží vstoupit až na Mary Yellanovou, která na posmrtné přání svojí matky musí chtě nechtě opustit pohodlí svého domova a vydat se do hostince Jamajka za svou milovanou tetou. Když však Mary přijíždí dostavníkem k Jamajce, postupně zjišťuje, že realita je tak trochu jiná, než čekala...
Za mne skvostný příběh s nepředvídatelným koncem a se spoustou napětí a zápletek.
Některé texty, které mě kdoví proč minuly, mi teď, kdoví proč, přicházejí do cesty. Napínavý to bylo jak za starých časů, kdy naše babička měla pod postelí pohrabáč na zloděje a jakmile se cokoliv šustlo, už s ním mlátila o zem. Ještěže má člověk jako dítě dobré spaní a kdykoliv nás to třískáni probudilo, hned jsme zase zabrali. Ale vyděsit nás uměla pořádně a nejen tím tlučením. Vykládala nám často večer příběhy tohoto druhu. Máňa Jelenová měla ovšem pro strach uděláno! Ta by si z nich nic nedělala!
Větrem a ledovou mlhou ovívaná cornwallská vřesoviště, předvánoční čas roku 1821.
Mary, třiadvacetiletá selská dcera, přijíždí za noci na hospodu, stojící na osamělém místě kus nad mořem, kde se má seznámit se strýcem Jossem. Sirota Mary musí teď u něj a u tety bydlet, protože si to na smrtelné posteli přála její nedávno zesnulá maminka. A strýc, s lucernou v ruce, se hned objevuje na temné scéně: obrovské neurvalé chlapisko s krásnýma rukama a zářivým úsměvem piráta... Johoho!
Dále má Joss o dvacet let mladšího a hezčího bratra, který krade koně a skvěle střílí - jak najevo vyjde.
Ovšem teta Patience je manželským soužitím tak zničená, že Mary jen utvrdí v odhodlání nikdy se neprovdat, a žít svobodně, "jako muž".
Podle mne je to čtení spíš určené pro mládež, nežli pro mě - už proto, že Mary je dost neuvěřitelný charakter. Ale je tu ještě jiný problém. Nemohu si pomoci, madam Daphne du Maurier ošklivě uvázla na mělčině naprosté neznalosti podloudnických či pirátských reálií. Druhý slavný román od Daphne, Mrtvá a živá, patří k mým nejoblíbenějším knihám - hlavně proto přičítám určitou řídkost Hospody Jamajky právě tomu, jak nepravděpodobní ti Daphniini cornwallští pobřežní lupiči jsou. (Ne-li přímo debilové. Pardon.)
A jak to myslím s tím divným charakterem Mary, abych se k tomu ještě vrátila. Předně, dívka je studnicí feministických úvah a je také prezentována jako odvážná a inteligentní, její chování neodpovídá ničemu z toho a stává se zřejmě bezděčnou karikaturou povahových vlastností a schopností, které má mít. Její příhody jsou pak prodchnuty ryzí romantikou, čímž se ranný, leč odhodlaný feminismus paní autorky nějak dostává, dalo by se říci, na notně bažinatý a nejistý terén.
Doporučuji těm, kteří rádi knížky říznuté gotickým románem.
Poslech příběhu Mary Yellanové mi zpříjemnil několik posledních dní. I když jsem Hospodu Jamajku už kdysi četla a navíc viděla film i seriál, vůbec nic to nezměnilo na magičnosti a tajuplnosti děje. Znovu jsem před sebou viděla nehostinnou krajinu Cornwallu, znovu jsem se s Mary třásla strachy, když zjistila, co se to v hospodě vlastně děje. A znovu jsem prožívala napínavý konec a doufala, že se Mary dobře rozhodne...
Krásná kniha, které na kvalitě nic neubrala ani dlouhá doba od jejího prvního vydání. Doporučuji.
Sáhla jsem po jiné literatuře než obvykle čtu a tento romantický příběh jsem si poslechla na Rozhlasu dvojce. Příběh mladé dívky, která se řízením osudu dostane do blízkosti zločinných pirátů, ponaučí se, že věci nemusí vždy být tak, jak se zdají a také najde lásku, se v podání Pavla Oubrama dobře poslouchal.
Tohle je přesně můj šálek kávy! Dobrodružný, tajuplný příběh, kterému nechybí správné napětí, kriminální zápletka ani romantika a láska.
Čerstvě osiřelá, již dospělá Mary odjíždí za tetou, kde hledá zázemí a lepší život. Místo toho nachází psychicky zničenou ženu alkoholika, pracující v pochybném hostinci na slatinách, jemuž se slušní lidé vyhýbají. Postupně je odkrýváno proč i to, co má zůstat před očima nejbližších obyvatelů skryto. Jak se se situací Mary v neznámém prostředí vyrovná?
Nechybí gotické prvky, nebezpečné situace a přesvědčivé tajemno. Autorce se daří působivě popsat nehostinnou, romanticky pochmurnou přírodu, děsuplné příhody z hostince a třeba i vánoční, bezstarostnou atmosféru trhu. Postavy jsou dobře vykreslené (nejen psychologicky, přízračně bledého, zvláštně charismatického vikáře jsem viděla přímo před očima). Popisy anglické přímořské, bažinaté přírody s osobitým, drsným kouzlem pěkně doplňují příběh, snadno se jde do příběhu vžít. Romantika není kýčovitá, bezduchá ani naivní, je taková, jaká má být.
Kéž by všechny romanticky laděné historické romány měly podobnou úroveň, kdy kromě zábavy nabízí čtenářům i obstojnou sdělnou hodnotu.
Tak jsem se po více než třiceti letech vrátil zpět do let, kdy mi bylo -náct a kdy jsem vzal útokem knihovnu rodičů a postupně hltal všechny zajímavé knihy, které jsem v ní našel. Samozřejmě i Jamajku. Moc jsem se teď po letech na čtení těšil a.....rozhodně jsem nebyl zklamán. Právě naopak - Daphne du Maurier je naprosto skvělá vypravěčka, která dokáže bravurně popsat jak postavy příběhu, tak i prostředí anglického nehostinného venkova počátku 19. století. Skvělý, napínavý a romantický příběh psaný velmi příjemným jazykem....no já byl z knihy opět nadšen (a v duchu jsem si jen tak pro sebe "budoval" pokračování story Mary a Jema ) :-)
Můj první román od autorky a můžu říct, že určitě splnil všechny moje očekávání. Krásná kniha
Daphne du Maurier je předně skvělá vyprávěčka, a tak vás kniha vtáhne od úplného začátku a nepustí až do konce. Příjezd na Jamajku je vskutku atmosférický a tajuplný. Pocit neustálého napětí se autorce daří budovat i po celou dobu a tak není v knize hluchého místa. V tomto překonává i slavnou Mrtvou i živou, která přece jen gradovala spíše až na posledních stranách, ale přinesla zase pořádný zvrat, tady je jakési odhalení při konci knihy daleko průhlednější než bych býval chtěl, to je asi jediná výtka, ale zase naštěstí na tomhle jediném kniha nestojí. Nicméně kdo touží po dobře odvyprávěném temnějším dobrodružství s romantickou linkou, tomu nelze než dílo doporučit.
Poslechnuto v audio podobě a vyprávění se mi moc líbilo. Být mezi námořníky a jejich dobrodružstvím, je vždy poutavé.
Pro mě velké zklamání. Příběh byl celkem nudný, do čtení jsem se musela nutit. První kniha od Daphne du Maurier která se mi opravdu moc nelíbí.
Všechny knihy autorky, které znám, mají supertajemnou atmosféru. Tentokrát, díky pochmurnému prostředí cornwallského konce světa a lakotné krutosti, navíc oscilující mezi romantikou a hororem. Ten drsný příběh jsem v průběhu let nejen četl, ale i poslouchal jako četbu na pokračování, navíc viděl film, a zařadil se mi nerozlučně mezi dnes už klasické, nezapomenutelné, dobrodružné, záhadné a napínavé až hororové anglické historky, stejně jako Pes baskervillský nebo Ostrov pokladů.
90 % (aktuálně 600 hodnocení s průměrem 85 %).
Štítky knihy
Anglie 19. století zfilmováno milostné romány anglický venkov lupiči pobřeží krimi historické romány CornwallAutorovy další knížky
2019 | Hospoda Jamajka |
2019 | Mrtvá a živá |
1972 | Dům na pobřeží |
1991 | Únik |
1995 | Má sestřenka Rachel |
Moje druhé setkání s autorkou a opět nezapomenutelné. Hospoda Jamajka je to pravé prázdninové čtení, pořádná porce dobrodružství i romantiky, velmi reálné, barvité popisy postav, interiérů a exteriérů. Autorka je velmi zdařilá vypravěčka, umí udržet napětí až do samého konce a čtenář se tak rázem ocitá v drsně krásném Cornwallu mezi tím pravým zlodějským ksindlem vedeným pěkně nechutným a zvrhlým záporákem! A protože se jedná o oddechové čtení, jsem velmi spokojená s vyústěním děje. Přidaná hodnota knihy je bohatý jazyk i velmi zdařilý překlad Ladislava Bezpalce.