Hospoda Jamajka
Daphne du Maurier
Romantický příběh, odehrávající se v Anglii v prvé polovině 19. století, vypráví o energické a odvážné dívce, která se vlivem neblahých životních okolností octne přímo v hnízdě nebezpečných námořních lupičů.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1970 , OdeonOriginální název:
Jamaica Inn, 1936
více info...
Přidat komentář
Ponurý příběh i prostředí, mlhy, blata... pro mně dokonalé. Knihu jsem četla už kdysi dávno, ale když se mi dostala v knihovně do ruky nové vydání s touto nádhernou obálkou, musel jsem si příběh připomenout. Atmosférou mi připomíná moji oblíbenou Janu Eyrovou.
Hospodu Jamajku jsem poprvé navštívila před padesáti lety. Přes všechnu ponurost tohoto místa, jeho hrubého majitele, jsem se zamilovala do příběhu Mary, příběhu z 19. století. Krásné obálce nového vydání v loňském roce jsem neodolala a vypravila jsem se znova za Mary do hostince Jamajka, přečíst si o jeho strašlivém tajemství a zhlédnout nebezpečné slatiny. Nic se nezměnilo, jenom já se dívám na knihu jinýma očima, ale přesto je stále pětihvězdičková.
Přes to že kniha je zařazena jako román tak to bylo docela ponuré a chvílemi i drsné nebo jak to vyjádřit "syrové" čtení....
Skvěle popsané prostředí mlhavého Cornwallu, obávané hospody Jamajky a slatin. I s jejich obyvateli. Určitě stojí za přečtení.
I přes to, že je kniha napsána dobře a díky tomu se i dobře a rychle četla, nevytvořila jsem si k ní velký citový vztah, tudíž mi téměř nezáleželo na osudu mladé Mary.
Musím hodnotit jako průměr ze kterého si nesu rozporuplné pocity a nebýt čtenářské výzvy asi bych si knihu nepřečetla.
Za mě tedy 3* a možná od autorky v budoucnu zkusím nějakou jinou knihu :-)
Kvůli čtenářské výzvě čtu knihy, ke kterým bych se buď hodně dlouhou dobu nedostala nebo bych o ně ani pohledem nezavadila. Těžko říct, kam se řadí Hospoda Jamajka...
Co musím vyzdvihnout na knize je snaha autorky o popis místa. Někdy na mě dýchala neutěšená samota, jindy zase veselost ve volnosti hlavní hrdinky. Autorka si také dobře hraje s jazykovou skladbou.
Co naopak musím knize vytknout jsou někdy dlouhé pasáže, které mě tak nebavily číst! Často se mi stávalo, že jsem se do nich začetla, ale v polovině stránky zjsitila, že jsem nevěděla, o čem čtu.
Pokud bych měla zhodnotit toto dílo, před klasikou našich vlastenců by obstálo stěží. Je to spíše román pro ženy, než pro širokou veřejnost.
Další autorčina kniha, která se mi moc líbí už celá dlouhá léta a kterou jsem si nyní přečetla znovu. Nezapře v ní svůj skvělý styl psaní, který je opravdu jedinečný. I tento příběh má všechno, co od něj čtenář očekává - je dobrodružný, napínavý, tak trochu i romantický a končí (víceméně) happyendem. Hlavní hrdinka Mary mi byla sympatická, její osud zajímavý a rozhodně neotřelý. Příběh jako takový je atmosféricky dokonalý, kdysi dávno jsem viděla i film, ten také nebyl špatný ;-). Knihu určitě doporučuji a dávám hodnocení nejvyšší...
Taky jsem četla před mnoha lety, kdy jsem byla tímto příběhem zcela unešená, no a dnes po tolika letech - pořád se četlo hezky - ponurý příběh, poutavé popisy krajiny i postaviček. Vzpomínám si i na film - ten byl docela drsný.
Četla se mi lépe, nez před 20lety,kdy jsem ucinila první pokus kvůli maturite, tenkrát jsem ji nebyla schopna dočíst . V půlce knihy jsem byla mile prekvapena a cetla se mi výborně. Poté uz jsem spěchala, abych ji docetla, připadlo mi, ze ji ctu uz dlouho . Mé první setkani s autorkou, diky Ctenarske vyzve. Nekdy mi popisy a magie přišli hezké, někdy zbytečné.
K této knize jsem se vrátila po letech letoucích a znovu jsem musela konstatovat, že je skvělá.
Viděl jsem toliko slovensky dabovanou TV sérii z 80. let, a z utopence vynořivšího se z podpalubí mě mrazí dodnes. V knížce chybí, čímž obrazová adaptace obstála důmyslněji, jak propojila způsob skonu otce hlavní hrdinky s jejím navazujícím údělem. Možná ani zaláskovanost nevyzněla v televizi tak naivně jako na papíře. Tím ale výhrady končí.
Hospodu Jamajka napsala obdivuhodná vypravěčka, od níž snesu i krajinné popisy, které mě coby nastavovaná kaše jinak přesycují. Tady ne. Slatiny dýchají jako člověk v bezvědomí: žijí, a přitom vypadají mrtvě. A válí se na nich hřebík z koňské podkovy. A každý kovář přece pozná své dílo… Přesně tak - detektivní zápletka, kterou z dětské televizní paměti vydolovala kniha. 48/19
Je to takové pitomoučké. Rodokaps z poloviny minulého století švihnutý čevenou knihovnou. A přesto se mi to četlo parádně! :-) Do poslední chvíle jsem byla napnutá, jak to všechno dopadne a kdo je hlavní padouch. Fakt se mi to líbilo.
Pěknej román s lehkou detektivní zápletkou a nádechem tajemna. Popis krajiny slatin, skal a vřesovišť, ale i samotný hospody je působivej, až jsem si připadal, jako bych tam byl.
Kniha se mi líbila a myslím, že na ni nezapomenu, díky příhodě, kdy jsem si ji četla v autobuse, byla jsem do ni tak zabraná a nevšimla jsem si, že byla konečná. Řidič si nevšiml mě a už mě vezl kdesi do depa ???? Prostředí je popsáno tak věrohodně, že máte pocit, jako by jste tam taky byli. A zajímavá je i různorodost postav. Než jako román bych knihu označila za krimi z 19.století
I když se z knihy vyklubal jiný žánr než jsem očekávala a já nejsem zrovna příznivcem romantických příběhů, přesto jsem díky ponurosti příběhu knihu dočetla a musím říct že se mi líbila. Samotnou mě to překvapilo. ????
Přečetla jsem, abych splnila čtenářskou výzvu, kterou jsme si dali s dětmi na čtenářském klubu:-) Líbila se mi její ponurá atmosféra. Zařadí se u mě bezesporu k těm knihám, na které i kdybych chtěla, tak nezapomenu...
Tuto knihu jsem si chtěla přečíst už dávno a vzpomínám si jak jsem jako malá koukala na seriál. Krásně napsaný příběh.
Daphne umí. Tuto autorku jsem objevila úplnou náhodou a je opravdu výborná.
Ke knize - mladá Mary se po smrti matky vydává za svou tetou a strýcem, kteří vlastní hospodu Jamajka. Ovšem nic není takové, jak si Mary představovala. Tajemný, ponurý román, který vtáhne a pustí až na konci.
Štítky knihy
Anglie 19. století zfilmováno milostné romány anglický venkov lupiči pobřeží krimi historické romány CornwallAutorovy další knížky
2019 | Hospoda Jamajka |
2019 | Mrtvá a živá |
1972 | Dům na pobřeží |
1991 | Únik |
1995 | Má sestřenka Rachel |
Kdysi jsem ji objevila v knihobudce a protože mi to bylo povědomé jako dost velká klasika, vzala jsem si ji. Jo, přečetla jsem. Ale že by se mi to líbilo, to bohužel fakt ne.
Co je povedené, je prostředí. Hospoda na blatech, kde se za ponurých nocí scházejí podivní lidé, dělají podivné věci a do toho je vržena mladá dívčina... jo, dobře rozehráno.
Ale dál už nic. Napětí se u mě téměř nedostavilo, sympatie k postavám taky ne. No a ten závěrečnej happyend... nic schematičtějšího a kýčovitějšího snad s tím udělat nešlo. Já vím, vznikalo to v jiné době, ale přesto... achjo.
Obecně mám ráda dlouhé a tlusté knížky. Jsou ale výjimky, kdy jsem ráda, že knížka je útlá, protože to neprodlužuje čtenářský diskomfort. Tahle k nim patřila. Bohužel. A samozřejmě putovala do další knihobudky.